Průměrné sazby hypoték se v srpnu podle Fincentrum Hypoindexu stále držely nad dvěma procenty. Aktuálně se index pohybuje na hranici 2,01 procenta. Zdá se, že cenu bydlení financovaného hypotékou současné změny sazeb nijak zásadně neovlivní. Mnohem větší vliv na trh mají zřejmě opatření a doporučení ČNB. Jaký vývoj lze očekávat v příštích měsících?
Developer Central Group tvrdí, že pokud projde v dalším volebním období novela zákona o ČNB, budou banky a hlavně zájemci o vlastní bydlení pod zbytečným tlakem. Dobře míněná snaha ochránit trh tak bude prý znamenat, že zejména ve velkých městech budou moci rodiny s průměrnými příjmy na vlastní bydlení zapomenout. Požadavky na bonitu už prý přesáhnou únosnou mez.
ČNB je zdrojem informací, které říkají, že platební morálka v oblasti splácení úvěrů je v Česku velmi dobrá. A ani trend v posledních letech nenaznačuje, že by snad Češi měli se splácením problémy. Podle dat ČNB z letošního března klesl podíl problémových hypoték na 1,9 procenta, zatímco před třemi lety to bylo přes 3 procenta. Nutno ovšem dodat, že aktuálně je ekonomika v dobré kondici a situace se může změnit s další recesí.
Dlouho to vypadalo, že se novela zákona o ČNB stihne projednat ještě v aktuálním volebním období. Teď je jisté, že k tomu nedojde. Politici mají před volbami jiné starosti a dost možná si i uvědomili, že krátce před volbami není záhodno činit kroky, které vedou k výraznému omezení voličů. Dá se ale předpokládat, že ČNB ve svém plánu bude chtít pokračovat. A co by to znamenalo pro banky a zájemce o hypotéku? Central Group varuje, že by se po regulaci objevila zákonná možnost určovat plošně požadavky na bonitu. Zatímco dnes je používán ukazatel LTV, tedy výše úvěru vůči zástavní hodnotě nemovitosti (nyní maximálně 90 procent), nově má ČNB spolu s novelou zákona přitvrdit ukazateli DTI (výše úvěru vůči čistému příjmu) a DSTI (výše splátek všech úvěrů vůči příjmu).
Banky mají od dubna 2017 od ČNB doporučeno neposkytovat hypotéky nad 90 procent zástavní hodnoty nemovitosti (LTV). Navíc produkce v pásmu 80 až 90 procent LTV může tvořit jen 15 procent z celkového objemu sjednaných hypoték. Už jen tato regulace znamená, že na průměrný pražský byt je potřeba v hotovosti milion korun, což znevýhodňuje zejména potenciální kupující ze střední třídy, mezi které patří velmi často mladé rodiny s dětmi.
Jen u Central Group tvoří 90procentní hypotéky téměř čtvrtinu všech hypoték a jejich příjemci jsou právě hlavně mladé rodiny. Jaký asi bude dopad v celorepublikovém měřítku? Podle jejích propočtů nyní Pražan potřebuje na pořízení bytu v průměru 12,3 ročních platů. To je více než o 4,5 platu více, než v roce 2013. Dostupnost bydlení je tak v Praze výrazně horší, než v okolních metropolích. Pokud se nezvýší počet bytů na trhu a neutlumí poptávka, budou tyto hodnoty dále růst.
Hypoteční boom mají na svědomí lákavé úrokové sazby, které se za několik let dostaly výrazně pod dvě procenta. Pokud se k tomu přidá nedostatek bytů na trhu, závratný růst cen nemovitostí k bydlení je na světě. Central Group varuje, že hrozby dalších regulací ženou klienty do bank pro úvěry za výhodnějších a méně přísných podmínek. Efekt je tak podle zástupců firmy prozatím zcela opačný, než bylo zamýšleno.