Poslední údaje ukazují, že se pracovní trh EU postupně zotavuje a poprvé od roku 2011 roste HDP, zvyšuje se zaměstnanost a příjmy domácností. Avšak dlouhodobá nezaměstnanost stále stoupá a situace domácností s nízkými příjmy se nijak nezlepšila. I to jsou některé z hlavních závěrů nejnovějšího čtvrtletního přehledu o zaměstnanosti a sociální situaci vydaného Evropskou komisí.
Přehled upozorňuje i na přetrvávající problémy, se kterými se na trhu práce potýkají ženy, např. nezaměstnanost a podzaměstnanost, podává aktualizované informace o vývojových tendencích v oblasti mobility pracovníků a potvrzuje vyšší míru zaměstnanosti mobilních pracovníků a stálé zvyšování úrovně jejich vzdělání.
„Mnoho lidí a zejména ti, kteří byli nezaměstnaní po dlouhou dobu, stále naráží na obtíže při hledání zaměstnání,“ řekl László Andor, komisař pro zaměstnanost, sociální věci a sociální začleňování.„Jak bylo zdůrazněno v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2014, musí členské státy intenzivněji podporovat vytváření pracovních míst a usilovněji bojovat se sociálním vyloučením, zvláště prostřednictvím aktivních politik na trhu práce a vyšších investic do společenských projektů. Jednoznačnou prioritou je dát na trhu práce opravdovou šanci každému mladému člověku prostřednictvím tzv. záruk pro mladé lidi (Youth Guarantee). Rovněž je zapotřebí ve větší míře pomáhat dlouhodobě nezaměstnaným,“ dodal.
Mezi pozitivní body čtvrtletního přehledu patří skutečnost, že se v soukromém sektoru objevují nová pracovní místa, především ve službách, a že nezaměstnanost nadále klesá, i když jen pomalu. Současná míra zaměstnanosti (přibližně 224 milionů zaměstnaných osob) nicméně stále nedosahuje předkrizových hodnot (zhruba 230 milionů zaměstnaných v polovině roku 2008). Nezaměstnanost se stále pohybuje kolem historického maxima (10,4 % v dubnu 2014; po rekordních 10,9 % zaznamenaných během první poloviny roku 2013).
Míra nezaměstnanosti napříč členskými státy kolísá, a jelikož zaměstnanost narůstá především v souvislosti s prací na dobu určitou a pozicemi na částečný úvazek, budí kvalita pracovních míst nadále obavy. Nejznepokojivější je nicméně skutečnost, že v zemích s nejvyšší mírou nezaměstnanosti dlouhodobá nezaměstnanost stále stoupá.
Pro osoby mladší 25 let zůstává situace na trhu práce nepříznivá. Míra nezaměstnanosti se v této věkové kategorii v dubnu pohybovala okolo 22,5 %, zatímco růst zaměstnanosti se týkal hlavně starších pracovníků (55–64 let). Podzaměstnanost se rovněž podepisuje hlavně na mladých lidech, kteří ztrácejí motivaci hledat práci.
Komise vypracovala doporučení pro jednotlivé členské státy, která mají za cíl usnadnit přechod ze školy do práce a která se týkají vylepšení veřejných služeb zaměstnanosti, vzdělání a kvalifikací, podpory stáží a urychleného zavedení záruk pro mladé lidi.
Přestože se rozdíl mezi pohlavími na pracovním trhu EU snížil, nejnovější údaje ukazují, že nezaměstnanost žen klesá pomaleji. Nadto ženy častěji trpí podzaměstnaností, a to ve všech věkových skupinách (nedobrovolný částečný úvazek). Mezi jednotlivými zeměmi navíc přetrvávají rozdíly v účasti žen na trhu práce a v délce jejich pracovní doby.
Komise některým členským státům doporučila motivovat ženy k zapojení do pracovního života, a sice zejména poskytnutím kvalitních a finančně dostupných jeslí, školek a družin a omezením daňových překážek. Zvýšení účasti žen na trhu práce je podle Komise důležitým prvkem pro dosažení cíle v oblasti zaměstnanosti, který je uveden ve strategii Evropa 2020 (75% míra zaměstnanosti osob ve věkové kategorii od 20 do 64 let).
Pokud jde o mobilitu pracovníků uvnitř EU, potvrzuje se, že mobilní občané vykazují vyšší míru zaměstnanosti než občané setrvávající na jednom místě a že nevyužívají dávky sociálního zabezpečení o nic víc než místní obyvatelé. Analýza dále ukazuje, že ačkoli se v letech 2010–2011 mobilita napříč EU snížila, mezi lety 2012–2013 začala opět stoupat – tentokrát však s výraznými rozdíly mezi jednotlivými zeměmi. Konkrétně země, kterým hospodářská krize ublížila nejvíce, zaznamenaly zvýšený odliv pracovníků do jiných členských států, jakož i do zemí mimo EU.
Ve srovnání s lety před krizí (2004–2008) se počet pracovníků, kteří se pohybují uvnitř EU a kteří pocházejí z jižních zemí, navýšil (+38 %), zatímco migrační toky z dvou hlavních zemí původu zeslábly (Polsko -41 % a Rumunsko -33 %). Mobilní pracovníci z jižních zemí nyní představují 18 % celkového objemu migračních toků uvnitř EU (dříve pouze 11 %), většinu těchto toků však v letech 2009–2013 stále tvořily osoby z členských států střední a východní Evropy (58 %), i když se jejich počet oproti předešlému období snížil (v letech 2004–2008 to bylo 65 %).
Mobilní pracovníci uvnitř EU vyhledávají více než doposud Německo, Rakousko, Belgii a severské země, méně už Španělsko a Irsko. Nejoblíbenějšími destinacemi jsou obecně Německo a Spojené království.
Co se týče věkového složení, osoby pohybující se uvnitř EU jsou i nadále převážně mladé, nicméně podíl osob ve věku 15-29 let se snížil (ze 48 % na 41 %). Dalším zjištěním je, že mobilní pracovníci v EU jsou obvykle vzdělanější (v období 2009–13 mělo 41 % terciární vzdělání) než v předešlém období (27 % 2004–08).
