České domácnosti podle aktuálních statistických dat vydají ročně za zdravotní péči celkem 51,2 miliardy korun. Největší část těchto prostředků vynakládají na léky. Plyne to z aktuálních údajů ČSÚ. Známe detaily.
Výdaje na zdravotní péči vzrostly v roce 2016 meziročně o 2,7 % na 361,6 miliardy korun. „Zatímco celkové výdaje na zdravotní péči každoročně rostou, v případě jejich podílu na HDP tomu tak není. V roce 2016 klesly na 7,6 %. Před sedmi lety byly na úrovni 8,4 %. Při srovnání se státy EU jsme na 18. místě, společně s Maďarskem,“ říká Marek Rojíček, předseda ČSÚ. Největší podíl výdajů na zdravotní péči v poměru k HDP vydává Německo a Švédsko. Nejmenší pak Lotyšsko a Rumunsko. Údaje o mezinárodním srovnání jsou aktuální k roku 2015.
„Skoro polovinu ze svých celkových výdajů za zdravotní péči utratí domácnosti za léčiva. Konkrétně za léky na předpis vydají podle aktuálních údajů 10,3 miliardy korun. Za volně prodejné léky a ostatní léčiva dalších 13,5 miliardy ročně. V obou případech se jedná o nejvyšší hodnoty od roku 2010,“ říká Vladimíra Kalnická z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Česká domácnost vydala v roce 2016 za léky v přepočtu na osobu 2 250 Kč.
Dvě třetiny výdajů na zdravotní péči jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, tzn. prostřednictvím zdravotních pojišťoven. Z veřejných rozpočtů bylo zaplaceno 62,5 miliardy, domácnosti vydaly 51,2 miliardy korun. Zbytek je placený ze soukromého pojištění, neziskovými organizacemi nebo platbami od zaměstnavatelů v podobě preventivních prohlídek.
Nejvyšší výdaje hlásí zdravotní pojišťovny za léčení nemocí srdce a cév, které jsou dlouhodobě nejčastější příčinou úmrtí. V roce 2016 vynaložily v souvislosti s touto diagnózou 25,4 miliardy korun.
Dodejme, že podle ČSÚ Češi vloni strávili na neschopence 72,7 miliónu dní. To je o 2,4 miliónu více než v roce předchozím. Ženy prostonaly 39,6 miliónu dní, což je o 6,5 miliónu víc než muži. Kvůli pracovní neschopnosti denně chybělo na svých pracovištích 199 tisíc pojištěnců.
Nejvíce případů pracovní neschopnosti v přepočtu na 100 pojištěnců hlásí kraje Liberecký a Plzeňský. Naopak relativně nejméně neschopenek vystavovali lékaři pracujícím v Praze, Olomouckém a Jihomoravském kraji.
„Nejvýznamnějším zlomem za posledních 30 let byl rapidní pokles nemocnosti mezi roky 2007 a 2009. Byla to reakce na legislativní změny v oblasti nemocenského pojištění. V posledních pěti letech se nemocnost zase postupně zvyšuje. Může to být dáno tím, že si pracující zvykají na přísnější podmínky čerpání nemocenských dávek. Z důvodu neplacených prvních tří dnů pracovní neschopnosti často řeší lehčí formy onemocnění např. pomocí tzv. sick days, které jako benefit nabízí řada zaměstnavatelů,“ říká Jana Kostková z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ.
Statistická data dále ukazují, že průměrná pracovní neschopnost trvá skoro 43 dní. Nejdéle marodí lidé ve Zlínském a Moravskoslezském kraji.
Pracovní neschopnost je většinou zaviněna nemocí. Jen v necelých 3 % případů byl vloni příčinou pracovní úraz a v 9 % úraz nepracovního rázu.
Stát v roce 2017 vyplatil svým občanům na nemocenském celkem 18,3 miliardy korun.
