Elektromobilita se zdá být jasnou budoucností automobilů. Je tedy možná na čase ohlédnout se za historií těchto vozidel. Po sto letech existence nás ve své stávající podobě brzy opustí. A přijde něco nového. I na to se tu ovšem podíváme. Budoucnost je lákavá a změní naše životy i podnikání.
Vlastnictví automobilu se nám dnes zdá být něčím zcela samozřejmým - a je jen těžko představitelné, že by se to mělo změnit. Automobil, jak jej známe, je tu ale s námi jen několik desítek let a lze bez váhání konstatovat, že ještě před nějakými 50 nebo 60 lety představoval pro podstatnou část populace, a to nejen v tehdejší ČSSR, poměrně luxusní položku. Přítom zřejmě není daleko doba, kdy doba automobilová tak, jak rychle začala, také rychle skončí. Něco důležitého ale po ní nepochybně zůstane...
Jak to vlastně s těmi auty bylo? I když lze první pokusy o návrh předchůdců dnešních automobilů vysledovat až do druhé poloviny 17. století, o prvních automobilech v dnešním významu toho slova můžeme mluvit až od konce 19. století - v souvislosti s vynálezem spalovacího motoru. Dřívější vozy využívající především parního stroje byly totiž neohrabané a ve větším měřítku jen těžko použitelné.
I když se první motory s vnitřním spalováním objevily již na začátku 19. století - a to na nejrůznější paliva, s prvním spalovacím motorem, který zaznamenal komerční úspěch, přišel až kolem roku 1859 Étienne Lenoir. A v následujících letech jej použil i ve svém prvním automobilu. Jeho motor byl ale velmi neefektivní a automobil s ním dosahoval podle dostupných pramenů jen rychlosti srovnatelné s rychlostí jdoucího člověka. Mimochodem: První skutečně moderní spalovací motor navrhl až Nicolaus Otto, který na jeho vývoji pracoval mezi lety 1862-1866.
Na skutečném startu se ale moderní automobily ocitly až o nějakých dvacet let později: V roce 1879 dostal Karl Benz patent na svůj na tehdejší dobu unikátní spalovací motor a v roce 1885 postavil první vůz. Nutno ovšem dodat, že ani ten, ani další v té době stavěné automobily, nevypadal ani zdaleka jako ty dnešní: Často šlo o tříkolky a ze všeho nejvíce svým pojetím připomínaly koňské kočáry. Není divu - o původně koňské kočáry také mnohdy šlo, jen byly dodatečně dovybaveny spalovacími motory.
Motory i další technologie používané v automobilech procházely v dalších letech bouřlivým vývojem, zásadní zlom ale přinesla jiná událost: Nástup masové výroby automobilů. Ta byla zahájena v roce 1908 ve Ford Motor Company v USA a prvním takto vyráběným vozem byl známý Ford model T. Henry Ford, majitel firmy, přišel při výrobě automobilů s řadou inovací, z nichž tou nejznámnější je zřejmě využití pásové výroby.
Model T už nevypadal jako klasický kočár, daleko měl ale i k dnešním tvarům automobilů. Přesto ho lze bez váhání označit za skutečně první moderní osobní vůz, a to díky masovosti výroby i snadnosti použití. Připomeňme, že jsme v roce 1908 - na skutečném startu věku automobilů. A troufněme si odhadnout, že automobily v přibližně této podobě mají před sebou jen o málo více než 100 let života. Sto let, ve kterých budou osobní vozy poháněny převážně spalovacími motory a budou je řídit lidé. O nějakých 110 let později se už začne vážně mluvit o tom, že lidmi řízené vozy v dohledné době zmizí ze silnic, stejně jako vozy se spalovacími motory, které příliš znečišťují ovzduší.
I když na první pohled nemusel laik poznat významnější rozdíly v konstrukci, automobily se i nadále technicky rychle posouvaly vpřed. Měnil se způsob zpřevodování a obecně celé hnací ústrojí automobilů, vpřed se posouvala konstrukce motorů, ale třeba i chladičů a světel. Postupně se zásadně měnil i vzhled karoserií, které se snižovaly a vzhled vozů se tak blížil těm dnešním. Po druhé světové válce se pak dosud vysunuté blatníky zasunuly do těla vozu a vozy postupně dostávaly stále aerodynamičtější tvary.
Výrazně se měnily i interiéry vozů a s rozvojem automobilismu byl kladen stále větší důraz na bezpečnost. Postupem času se staly samozřejmostí pevné konstrukce karoserií s pečlivě propočítanými deformačními zónami tak, aby při nárazu co nejvíce chránily posádku vozu, bezpečnostní pásy nebo airbagy. Jízdu zpříjemňovala zprvu rádia, poté přehrávače kazet, audio CD nebo MP3, navigaci usnadňují navigační systémy využívající systému GPS. A přibývají také různí asistenti, kteří řidičům usnadňují například jízdu v jednom pruhu, rychlé brždění před překážkou, sledování dopravních značek nebo třeba parkování.
Ještě důležitější pro pochopení rozmachu automobilové dopravy jsou ale informace o množství prodaných kusů automobilů v různých dobách. Podle dostupných odhadů se v roce 1903, tedy ještě před příchodem modelu T od Henryho Forda, prodalo na celém světě něco málo přes 60 tisíc automobilů. O dvacet let později to byly už 4 miliony. Na začátku padesátých let se po celém světě vyrobilo na 8 milionů osobních automobilů ročně, o třicet let později už to byl čtyřnásobek a v roce 2016 přes 72 milionů. Lidem daly automobily dosud netušenou míru svobody - svobodu dostat se kdykoli téměř kamkoli. Během historie automobilismu se automobily staly i prostředkem sportu nebo nedílnou součástí lidské kultury.
I když se o automobilech na elektrický pohon více hovoří až v posledních letech, nejde o žádnou novinku. Už v roce 1881 francouzský vynálezce Gustave Trouvé předvedl svůj elektrický vůz. Vzhledem k výhodám spalovacích motorů ale elektromobily na více než století ustoupily do pozadí. Jejich nový úsvit přichází až nyní - s postupně se zlepšující dostupností elektrických akumulátorů, které dávají těmto vozům srovnatelný dojezd, jako vozům se spalovacími motory. Vývoj technologií akumulátorů je rovněž příslibem jejich rychlejšího nabíjení, které je zatím slabinou elektrických aut.
Elektrické automobily dnes prodává, nebo alespoň intenzivně vyvíjí, všechny významné automobilky světa. Známá je společnost Tesla, která vyrábí pouze elektrické vozy, významné prodeje zaznamenávají ale i společnosti Nissan, BMW nebo Renault. I tak ale zatím jejich prodeje tvoří jen zlomek prodejů klasických vozů se spalovacími motory: Podle IEA (International Energy Agency) se jich v roce 2016 celosvětově prodaly cca dva miliony kusů. 40 % z nich přitom připadlo na Čínu, která na ně sází jako na důležitý prostředek ke zlepšování jejího znečištěného ovzduší.
Obecně se ale očekává, že podíl elektrických vozů rychle poroste. A to i díky podpoře ze strany vlád. Mimochodem - v Norsku, kde jsou elektrovozy daňově výrazně zvýhodněny, měly v roce 2016 na trhu neuvěřitelný 29% podíl. Electric Vehicle Initiative (EVI) si přitom stanovila cíl dosáhnout celosvětově 30% podílu elektrických vozidel do roku 2030. Její závazek přitom zahrnuje jak o vozy osobní, tak i nákladní a autobusy.
Analytici UBS přitom ve své nedávné analýze odhadují, že celkové náklady na vlastnictví elektrického vozu se v Evropě už příští rok (2018) srovnají s náklady na vlastnictví vozu klasického. Pořizovací cena bude sice stále vyšší, výrazně nižší bude ale cena za provoz a údržbu. Do roku 2023 bude pak totéž platit celosvětově. Uvedený odhad samozřejmě záleží i na počtu ujetých kilometrů. Podle odhadu Bloomberg New Energy Finance však už v roce 2025 bude i pořízení elektrického vozu levnější než pořízaní vozu se spalovacím motorem. A to díky jeho jednodušší konstrukci a díky rychle klesajícím cenám akumulátorů.
Už výše bylo zmíněno, že automobily daly lidem bezprecedentní míru svobody, možnost dostat se relativně levně kdykoli takřka kamkoli. Vlastnictví automobilu se stalo pro člověka žijícího v současnosti v některé z vyspělých zemí světa samozřejmostí. Mnozí ovšem poukazují i na nevýhody, které s sebou současné automobily nesou: Nutnost údržby, rizika nehody, přeplněné silnice, v mnoha městech složité parkování, nutnost vrátit se pro automobil tam, kde jste ho nechali, znečištění životního prostředí - abychom jich jmenovali jen několik. I proto se zřejmě historie automobilů v jejich současné podobě během několika příštích desetiletí uzavře.
Vizí pro velmi blízkou budoucnost jsou vozy, které budou poháněny elektřinou, budou autonomní - řízené počítačem - a budou sdílené. Automobil se v minulých letech stal nejen dopravním prostředkem, ale pro mnohé také symbolem postavení - a proto lze očekávat, že uvedená proměna nebude platit stoprocentně. Přesto lze s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat, že k ní ve velkém rozsahu dojde. Elektrický pohon bude znamenat méně znečištění ovzduší (a to nejen při využití obnovitelných zdrojů elektrické energie), autonomní řízení minimalizuje počty nehod a zoptimalizuje využití komunikací - a tedy dopravu zrychlí.
Budete-li se potřebovat dostat z místa A na místo B, nejsnazším způsobem bude naťukat do příslušné mobilní aplikace svůj požadavek (nebo to provést jiným způsobem, který bude za pět nebo dest let aktuální) a podle míry požadovaného pohodlí zaplatit za službu vozu, kterým pojedete sami, nebo třeba, budte-li chtít ušetřit, s několika dalšími lidmi, které vůz vyzvedne cestou. Odpadnou starosti s parkováním, s údržbou a oproti alternativě - klasické veřejné dopravě - i s jízdními řády nebo s přestupy.
Lidé řídící automobil se stanou součástí historie. Nezmizí jistě úplně, stejně jako úplně nezmizeli jezdci na koních. Ale vůz řízený člověkem už nebude běžným dopravním prostředkem. Automobily, jak je známe, se stanou minulostí. A i když se dnes zdají něčím samozřejmým a možná i nezbytným, připomeňme, že součástí lidské historie byly jen o málo více než sto let. To je z hlediska historie lidstva jen okamžik.
A jak se k budoucnosti automobilů staví vlády světa? Třeba britská vláda potvrdila konec prodeje automobilů se spalovacími motory od roku 2040. Do roku 2050 zmizí ze silnic.
Může se to zdát daleko, ale konec prodeje veškerých vozidel se spalovacími motory by měl přijít již za 23 let. Opatření se tedy v relativně dohledné době dotkne většiny obyvatel Spojeného království.
Vše souvisí s postupnou přípravou a realizací komplexní strategie pro zajištění čistšího ovzduší v zemi. Právě její součástí je i dnes oznámený plán eliminace veškerých automobilů se spalovacími motory na britských silnicích. Od roku 2040 by měl vejít v platnost zákaz jejich prodeje, v roce 2050 by pak po silnicích již měly jezdit pouze automobily poháněné elektřinou.
Některá opatření ovšem vcházejí v platnost již v nejbližší době. V rámci plánu hodlá například vláda vynaložit do roku 2020 více než 600 milionů liber do vývoje, výroby a používání nízkoemisních vozidel. Již letos půjde třeba 100 milionů liber jako investice do nových nízkoemisních autobusů a na dodatečné vybavení starších autobusů čistšími motory.
Vláda rovněž předložila návrh, aby dopravci mohli používat těžší vozidla, pokud jsou poháněna elektřinou nebo plynem. To by mělo dopravce motivovat k přechodu na nízkoemisní technologie.
Místní úřady by rovněž měly mít do budoucna právo razantně omezit přístup vozidel s vyššími než povolenými emisemi na místa se znečištěným ovzduším. A nová opatření se týkají i výrobců, kterým budou za podvody s emisemi hrozit výrazně vyšší pokuty než dosud.
A co výrobci? Třeba firma Continental sází na propojené automobily i na pokročilé nabíjení. Průlom v elektromobilech je podle ní již na dohled.
„Naše odvětví a trhy právě procházejí zásadní změnou, která přesahuje oblast technologií a osvědčených obchodních modelů. Elektrifikace, automatizace a digitalizace: Interiér automobilu, jak ho známe dnes, se v průběhu deseti až 15 let zcela změní,“ uvedl Elmar Degenhart, předseda představenstva společnosti Continental, v souvislosti s přípravou automobilového veletrhu IAA 2017, který se konal v září 2017 ve Frankfurtu nad Mohanem. „Jsme přesvědčeni, že pouze průmysl a politika společně a v oboustranné shodě mohou vybudovat cestu k elektrifikované, automatizované a propojené mobilitě a tím k čistému vzduchu a komfortnímu cestování bez nehod.“
Continental bude na veletrhu předvádět svá řešení pro elektrifikaci, automatickou jízdu a konektivitu. „Ve 20. století utvářely obrázek měst a životního prostoru potřeby automobilové dopravy. Ve 21. století se do centra zájmu mobility opět dostávají potřeby člověka. Protože ve vozidlech budoucnosti se kancelář a obývací pokoj spojí do zcela nového, individuálního životního prostoru na kolech. Svými řešeními chceme lidem ukázat, jak jim inteligentní propojená mobilita dokáže otevřít zcela nové prostory,“ vysvětlil Degenhart.
Jednou z oblastí inovací, do níž je podle zástupců firmy v celosvětovém měřítku zapojeno více než 32 000 techniků a softwarových odborníků ve společnosti Continental, je automatizovaná jízda. S produktem Cruising Chauffeur nabízí Continental systém, který podporuje lidského řidiče při běžné jízdě. Také při parkování se stále více uplatňuje vyšší stupeň automatizace. S technologiemi pro Robo taxíky razí Continental cestu na veletrhu IAA dalším formám vozidel budoucí městské mobility. Elementární roli na cestě k automatizované jízdě hraje podle Continentalu připojení k síti. „Mobilita s bezchybným připojením k síti již neblokuje komunikaci mezi lidmi. Mobilita se tak stává dalším životním prostorem, ve kterém vzniká díky novým službám nový multi-miliardový trh, do kterého odhodlaně kráčíme,“ říká Degenhart.
Zástupci firmy Continental upozorňují, že první vozidlo připojili k internetu již v roce 1996 – a od té doby je to více než 30 milionů vozidel. Do roku 2020 bude na silnicích na celém světě přibližně 250 milionů vozidel připojených k síti. „Jestliže připojení vozidel k síti bylo až dosud čistě doplňkovou funkcí, dnes se mění na klíčovou technologii inteligentní mobility budoucnosti. Ve společnosti Continental proto sázíme na komplexní připojení k sítím, tím zajišťujeme hladké online připojení a vyvíjíme celé vozidlo jako otevřený systém,“ vysvětlil Degenhart. Spolu se společností Carnegie Technologies prezentuje Continental řešení, které má zajistit hladký a bezporuchový přechod mezi různými bezdrátovými sítěmi (mobilní telefony, Wi-Fi nebo satelitní sítě). Může také spojit například datová vedení mobilních přístrojů cestujících ve voze, a tím zvýšit přenosovou kapacitu.
Jako pozitivní příklad spolupráce firem a států na budoucnosti dopravy uvedl Degenhart změněný zákon o silničním provozu pro automatizovanou jízdu, který schválil německý spolkový sněm a spolková rada na počátku května 2017. Degenhart se však vyjádřil také kriticky k jednostranné podpoře konkrétních technologií: „Stanovené mezní hodnoty emisí jsou mimořádně náročné. V důsledku toho sázejí výrobci vozidel na masivní rozšíření elektricky poháněných vozidel. Čistě elektrická vozidla jsou však ještě příliš drahá,“ varoval.
„U čisté elektromobility přinese na trh průlom až větší dojezd a nižší pořizovací náklady. Tento průlom však podle všeho nastane až po roce 2023,“ říká Degenhart. V roce 2025 proto počítá Continental u čistě elektrických pohonů s podílem na trhu jen přibližně 10 procent a u takzvaných hybridních pohonů, které jsou kombinací elektrických pohonů a spalovacích motorů, téměř 30 procent. „Čistý vzduch a ochrana klimatu budou možné jen tehdy, když budou potřebné technologie dostupné všem,“ řekl předseda představenstva a dodal: „Stanovená výše emisí nebude pro ochranu ovzduší dostatečná, pokud se na trh nedostanou nové technologie.“
Dodejme, že na aktuální zájem o elektromobilitu už dnes masivně sázejí další firmy. A nejde jen o známou automobilku Tesla, ale třeba o Volvo. Právě společnost Volvo nedávno překvapila tvrzením, že všechny její modely uvedené na trh od roku 2019 budou alespoň částečně jezdit na elektrický pohon. Půjde jak o plně elektrické automobily, tak o automobily hybridní.
Continental ovšem stále sází i na klasická řešení: „Spalovací pohon má vzhledem k rostoucí potřebě mobility svůj zenit skutečně stále ještě před sebou. Abychom dokázali splnit cílové hodnoty emisí, vyvineme tyto motory ještě mnohem účinnější – například s úpravou spalin a zvláště s naším ‚lidovým hybridem‘. Tato 48voltová technologie je dočasným řešením. Umožňuje ulehčit spalovacímu motoru a lze ji integrovat do vozidel s benzínovými i dieselovými motory,“ vysvětlil Degenhart. Prokázaná úspora paliva podle firmy Continental činí přibližně 20 procent v reálném městském provozu.
Autonomní, tedy samořiditelné vozy, už nejsou otázkou vzdálené budoucnosti. Například společnost Tesla už v roce 2016 oznámila, že všechny její automobily jsou vybaveny hardwarem pro plně automatické řízení. Společnost Lyft zase před dvěma lety zveřejnila odhad, že už v roce 2021 budou více než polovinu jejích jízd s klienty obstarávat autonomní vozy, nikoli vozy s lidskými řidiči.
Významné automobilky dnes jako o cílovém termínu vývoje plně autonomního vozidla hovoří nejčastěji o letech 2020 až 2022. Patří mezi ně nejen Tesla, ale třeba i Volkswagen nebo Ford, který za tímto účelem nedávno investoval do firmy Argo AI. A pokud se podíváme do Česka? Tak třeba v dubnu 2017 řešil tehdejší ministr dopravy Dan Ťok s primátorkou Ústí nad Labem, Věrou Nechybovou, aktuální projekt testování autonomních aut v tomto městě.
Kromě vyšší bezpečnost dopravy přinesou autonomní vozidla také další zásadní změny. Dojde k rozvoji sdílení automobilů: Místo vlastnictví automobilu bude snazší a levnější si automobil kdykoli přivolat. Odpadnou starosti s údržbou, s řízením i s parkováním, vzhledem k vyššímu využití vozů navíc bude tento způsob dopravy i levnější. Mimochodem: Podle údajů společnosti Lyft je v USA průměrné vozidlo používáno pouze 4 % času, po 96 % času je zaparkováno.
Nárůst využívání sdílených automobilů přinese i pokles nároků na parkovací místa ve městech. Chodníky obsypané automobily, které se ze svého místa mnohdy nepohnou několik dní, se stanou jen neblahou vzpomínkou, stejně jako parkovací zóny nebo hledání místa k parkování.
Kromě autonomních automobilů se pravděpodobně dočkáme i autonomních mikrobusů a minibusů. Budete-li chtít levnou dopravu například z Prahy do Brna, nebudete už muset složitě kombinovat místní dopravu a dálkový vlak či autobus. Minibus vás vyzvedne doma, stejně jako další cestující, a poté vás rozveze do cíle. Vzhledem k malému počtu cestujících v jednom minibusu nebude zdržení velké, ale úspory na ceně budou významné.
V souvislosti s autonomními automobily se často hovoří o výhodě spočívající ve faktu, že se lze během jízdy věnovat nikoli řízení, ale dalším činnostem, a neztrácet tak čas. Nelze ale opomíjet ani další fakt: V souvislosti se stárnutím populace usnadní autonomní vozy dopravu i lidem, pro něž by řízení automobilu bylo obtížné, případně by jím mohli ohrožovat ostatní účastníky silničního provozu.
Nástup autonomních automobilů se ovšem netýká pouze osobní dopravy. Ve vývoji jsou i řešení pro nákladní dopravu. Na svém tahači nyní pracuje například již zmiňovaná společnost Tesla, společnost Uber v roce 2016 koupila firmu Otto, která se soustředila právě na vývoj systému autonomního řízení pro nákladní vozy.
Nejen automobily pochopitelně čeká budoucnost bez lidských řidičů. Technologie pro automatické řízení jsou ve vývoji i pro další druhy dopravy. Třeba česká společnost AŽD Praha v lednu 2017 informovala, že kupuje vlastní motorové vozy, na nichž chce testovat nové technologie. Jde například právě o systém řízení regionálních vlaků bez strojvedoucích. Termín, do kdy má být systém hotový, zní rok 2020.
Příchod autonomních automobilů a sdílených vozů bude mít zásadní dopady na ekonomiku. V první řadě na automobilky. Ty progresivnější se již řadu měsíců připravují - a investují do využití nových modelů byznysu. Některé počítají například s tím, že pokud v důsledku sdílení vozů poklesnou prodeje automobilů, výpadek byznysu nahradí provozování sítě sdílených vozů. Například firma General Motors má úzké partnerství s společností Lyft nabízející služby pro sdílenou dopravu.
Významný dopad budou mít autonomní vozy i na celou jednu kategorii povolání - na řidiče. Podle aktuálních odhadů jen v osobní dopravě (taxi, autobusy apod.) pracuje v ČR 30 - 40 tisíc řidičů, v nákladní dopravě se pak odhady pohybují od 120 do 250 tisíc aktivních řidičů. Lze předpokládat, že drtivá většina z nich bude postupně vytlačována právě autonomními vozy. A podobně na tom zřejmě budou i strojvůdci. Pokud ovšem nepřijdou státní regulace, které vývoj tímto směrem zbrzdí.
Jsou tu ale i další dopady. S předpokládanou postupnou změnou pohonu automobilů z benzínu a nafty směrem k elektřině, bude například třeba řešit pokles příslušný příjmů ze spotřební daně. Bude speciálně daněna elektřina, nebo bude příjem státního rozpočtu vyřešen zcela jinak?
Nové dopravní prostředky nenabízejí jen autonomní řízení, příslibem jsou i nové druhy zdroje energie. I když masovému nahrazování spalovacích motorů zatím brání ekonomické důvody, nedostatečná infrastruktura i určitá nejistota, kterým směrem se vydat - část automobilového průmyslu sází na elektřinu, část spíše na vodík - posun směrem k ekologičtější energii už začal. A například společnost Royal Dutch Shell odhaduje, že poptávka po ropě bude v důsledku posunu automobilů směrem k elektrickému pohonu kulminovat ve 20. letech tohoto století, dál už bude jenom klesat.
Změnu ve způsobu, jakým se dopravujeme, ale nemusejí přinést jen autonomní automobily nebo vlaky. Hodně se mluví i o dalších technologiích. Za všechny zmiňme Hyperloop, což je podtlakovaná trubice - aby v ní vzduch nekladl odpor pohybu, v níž se pohybuje kapsle s pasažéry. Odhaduje se, že kapsle by mohla dosahovat rychlosti přes 1000 km/h s maximem nad 1200 km/h.
Dopravě ve městech chce zase ulevit The Boring Company. Ta vyvíjí technologii pro rychlejší a levnější stavbu podzemních tunelů, ve kterých by se automobily měly pohybovat na speciálních vozítkách rychlostí až 200 km/h. Bez zácp a bez zbytečných objížděk. Za zmínku stojí, že u zrodu obou těchto myšlenek stál známý podnikatel a vizionář Elon Musk.
(Tento článek vychází z textů magazínu VizeX, které publikujeme s jeho svolením při příležitosti plánovaného ukončení vydávání VizeX.)
