Nejčastěji se čeští uživatelé setkávají s kybernetickými útoky na hesla uložená v prohlížečích. Ta představují na černém trhu cennou komoditu. Škodlivý kód, prostřednictvím kterého na ně útočníci cílí, se šíří v přílohách e-mailů, které vydávají nejčastěji za faktury. Vyplývá to z pravidelné statistiky kybernetických hrozeb pro platformu Windows společnosti ESET.
Malware, jehož cílem je získání nějakých důvěrných informací, se označuje jako spyware. Konkrétně na odcizení přístupových údajů se zaměřují tzv. password stealery. Jde o nenápadný ale velmi nebezpečný kód, který může v krajním případě vést až k odcizení online identity. Prevencí je především dodržování pravidel kybernetické bezpečnosti.
Z dat je patrné, že útočníci stojící za nejčastějšími detekcemi, cílili během posledního měsíce na Českou republiku několik mimořádných jednodenních kampaní.
„Praktiky útočníků se vyvíjejí, postupně testují nové škodlivé kódy a styly kampaně a vyhodnocují si rentabilitu. V minulém roce se staly standardem i spamy v češtině. Od dubna sledujeme nástup dvou cílených kampaní měsíčně, které šířily různé typy malware. Je zřejmé, že Česko je pro útočníky lukrativní zemí, nějaký výrazný pokles jejich aktivit proto nemůžeme očekávat,“ vysvětluje Martin Jirkal, vedoucí analytického týmu v české pobočce společnosti ESET.
Nejčastěji analytici zachytili malware Spy.Agent.AES, který stál v květnu za 22 % útoků. V Česku přitom doposud nepřesáhl hranici 17% podílu na detekcích. Šíří se spamy, nejčastěji v přílohách s názvem „FAKTURA.exe“. Útočil ve dvou výraznějších kampaních 18. a 31. května.
Jakmile je Spy.Agent.AES aktivní, zjistí na zařízení instalované prohlížeče a hledá uložené přihlašovací údaje. Ty následně odesílá na vzdálený server útočníkům.
Další stabilní hrozbou v Česku je malware Formbook, pohybuje se mezi 10% a 20% podílem. Jeho výskyt je menší než Spy.Agent.AES, fungují ovšem velice podobně. Formbook se také šíří spamy, v příloze pojmenované jako „FACTURA.exe“. Dvě větší kampaně proběhly v datech 3. a 18. května.
„Vidíme podobný typ infikované přílohy i načasování jako v minulém měsíci. Je možné, že existuje skupina, která v Česku útočí prostřednictvím Spy.Agent.AES i Fombooku. Takto diverzifikují své útoky a je pravděpodobnější, že uživatele oklamou,“ vysvětluje Jirkal. „Spyware se navíc zcela běžně nabízí na fórech na darknetu k pronájmu. Méně zkušený útočník si tak snadno pronajme škodlivý kód, jeho distribuci i úložiště a pak jen vydělává na odcizených datech.“
Na třetí pozici skončil trojský kůň Fareit, ten přitom v dubnu stál za celou čtvrtinou útoků v Česku. „Velký propad může být způsobený řadou faktorů. Například jej útočníci momentálně upravují, protože začal vydělávat méně, nebo jeho operátoři dočasně zaměřili jiným směrem a podobně. Fareit ale představoval výraznou hrozbu i v loňském roce, nelze tedy očekávat, že ze scény zcela zmizí,“ dodává Jirkal.
Fareit se šíří infikovanými přílohami s názvy, které zneužívají jméno renomované české banky. Jedná se o dokument.exe, který útočníci vydávají za sken dokumentů. Stejně jako předchozí hrozby operuje ve vlnách, kampaně analytici zachytili 6. a 11. května.
Ve všech jmenovaných případech se malware šířil spustitelnými soubory .exe, které však útočníci vydávali za obyčejné dokumenty.
„V minulém roce bylo běžnější, že útočníci zneužívali soubory s dvojitou koncovkou, například .pdf.exe. V e-mailové schránce pak příloha vypadala jako dokument. Operační systém Windows totiž ve výchozím nastavení koncovky souborů skrývá, což může být pro uživatele matoucí,“ popisuje Jirkal.
Podle něj je velice důležité, aby uživatelé k přílohám od neznámých odesílatelů přistupovali obezřetně a raději neotevírali nedůvěryhodné zprávy, či dokonce nestahovali a nespouštěli přílohy v nich obsažené.
Password stealery, které se vyskytují v Česku, jsou naprogramované tak, aby kradly přihlašovací údaje uložené v prohlížecích pro automatické vyplňování. Uložená hesla jsou pro útočníky snadný terč. Odborníci proto doporučují hesla ukládat jen v k tomu určených programech, tzv. správcích hesel, nikdy přímo v prohlížečích.
„Útočníci rovněž často používají programy pro hádání hesel. Dobrým preventivním krokem proti tomuto útoku je vytvoření silného hesla. To v praxi znamená buď hesla složeného z mixu běžných znaků, speciálních znaků a číslic nebo takzvané heslové fráze. Výhodu fráze je, že si ji uživatel je schopen zapamatovat i bez speciálního software na ukládání hesel,“ radí Jirkal.
Jako další bezpečností prvek je vhodné, pokud to aplikace či služba nabízí, povolit ověření uživatele dalším faktorem. Tím může být potvrzení přístupu ve speciální aplikaci, jednorázový SMS kód či ověření biometrických prvků osoby. Součástí prevence je samozřejmě i dodržování obecných bezpečnostních pravidel, jako jsou pravidelné aktualizace a instalace bezpečnostního programu.
