Letošní Index globální dynamiky ukazuje, že si Česká republika v atraktivitě pro zahraniční investice rozhodně nevede nejlépe – za poslední rok se propadla z 29. až na 40. místo. Výrazně si naopak polepšilo sousední Polsko. Co děláme v ČR špatně?
Index globální dynamiky (GDI) společnosti Grant Thornton hodnotí atraktivitu 60 zemí celého světa pro zahraniční investory. Znepokojující je pro ČR nejen nový žebříček, ale také bližší pohled na data výzkumu. Ta ukazují, že pokles není spojen jen s problémy globální konkurenceschopnosti, kterým čelí všechny evropské země. Česko si oproti loňsku pohoršilo i vůči svým sousedům, včetně toho ekonomicky nejvýznamnějšího - Polska.
Před rokem bylo v pořadí Indexu globální dynamiky Polsko na 28. místě sousedem České republiky, která se umístila jen stupínek pod ním. V letošním přehledu je dělí 16 míst ve prospěch našeho severního souseda. Polsko na celkově 24. místě výrazně předběhlo celkově 40. Česko. Celkový bodový rozdíl narostl z 1,5 na 5,7 bodů, když se Poláci oproti Čechům zlepšili prakticky ve všech sledovaných oblastech.
Index globální dynamiky (GDI) je metodika hodnocení potenciálu jednotlivých zemí, která sleduje celkem pět oblastí, které jsou pro investory důležité: podnikatelské prostředí, vyspělost vědy a technologie, pracovní sílu a lidský kapitál, finanční prostředí a ekonomické podmínky i růst. Jednotlivým oblastem přiřazuje index skóre 0-100 a průměr těchto pěti hodnot pak dává výsledek dané ekonomiky. Podrobněji se na kritéria hodnocení podíváme ještě v závěru.
Při porovnání loňských a letošních výsledků obou zemí je jasné, že Poláci se oproti České republice zlepšili prakticky ve všech sledovaných oblastech. Buď stahovali český náskok, nebo se Česku vzdalovali.
V oblasti ekonomických podmínek a růstu nyní Polsko vede nad Českou republikou o drtivých 20,3 bodu, ve finančním prostředí se náskok Polska mírně zmenšil, stále ale má nad Českou republikou náskok 13,5 bodu. Téměř devět bodů dělá převaha Polska v pracovní síle a lidském kapitálu, přičemž většinu svého náskoku Polsko vybudovalo během posledního roku. Češi sice mají nad Poláky stále ještě náskok ve vyspělosti vědy a technologie a v podnikatelském prostředí, i zde ale Poláci svůj hendikep zmenšují.
„V minulosti Česká republika úspěšně konkurovala téměř čtyřikrát lidnatějšímu Polsku díky tomu, že dokázala využít své výhody tradiční průmyslové země, která si historicky zachovala kontinuitu své produkce, know-how a do značné míry i svůj lidský potenciálu. Po dvaceti letech svobodné ekonomiky je jasné, že Polsko, i díky koncepční práci posledních let, smazalo svůj historický hendikep a začíná České republice ukazovat záda,“ komentuje výsledky průzkumu Jan Kincl, partner poradenské společnosti Grant Thornton Advisory.
„Pokud někdo hledá důkaz toho, nakolik se nekoncepčnost, nejistota a neustálé změny podnikatelského prostředí a ekonomických pravidel promítají do konkurenceschopnosti země, může si Českou republiku posledních let vzít za odstrašující případ. Porovnání s Polskem nám ukazuje, nakolik je tento problém akutní,“ varuje Kincl.
V kontextu ekonomické krize můžeme sledovat, že úspěšný je ten, kdo dokáže oslovit investora. Přesně touto optikou se na jednotlivé státy dívá Index globální dynamiky. Sleduje následující oblasti, které jsou pro investory důležité:
1) podnikatelské prostředí, (podmínky pro zahraniční obchod, zákony regulující soukromé podnikání a hospodářskou soutěž, politickou stabilitu státu, rizika vyplývající z právního systému a státních regulací),
2) vyspělost vědy a technologie (širokopásmové připojení – jeho rozšířenost a růst počtu linek, podíl investic do vědy a výzkumu, růst výdajů na IT technologie),
3) pracovní sílu a lidský kapitál (růst produktivity práce, míru nezaměstnanosti, délku školní docházky, procento obyvatel mladších 30 let),
4) finanční prostředí, (kvalitu zákonů upravujících finanční operace, dostupnost střednědobých úvěrů, objem fúzí a akvizic a jeho růst, podíl soukromého sektoru na HDP, růst přímých zahraničních investic, výši korporátních daní),
5) ekonomické podmínky a růst (reálný růst HDP, spotřebu na hlavu, změnu hodnoty akciového trhu).
Kategorie a indikátory byly vybrány na základě expertní analýzy analytické a zpravodajské sekce magazínu The Economist EIU (Economist Intelligence Unit). Informace byly podle autorů získány z celé řady zdrojů, včetně zpráv EIU, Světové banky, Thomson Financial a UNESCO.
