Více než tři čtvrtiny, konkrétně 76 %, generálních ředitelů nejvýznamnějších firem působících na českém trhu očekávají, že jim letos porostou tržby. Loni to bylo 60 %. Opravdu jistá si je růstem své firmy v letošním roce třetina (34 %) šéfů, loni jich bylo 22 %. Ukázal to již pátý ročník Průzkumu názorů generálních ředitelů, který mezi 140 šéfy významných tuzemských firem provedla poradenská společnost PwC Česká republika. Co dále ředitelé firem očekávají?
V horizontu tří let věří alespoň částečně v růst tržeb 95 % ředitelů. Rozmáhajícím se trendem je vstup firem do nových odvětví. Díky tomu by mohly nabídnout svým stávajícím zákazníkům nové produkty, nebo efektivněji využít stávající kapacity.
I navzdory relativnímu optimismu ovšem zůstávají generální ředitelé opatrní. Loni viděli hlavní růstové příležitosti v zahraniční, letos je spatřují zejména na domácím trhu (31 %). Dobyté pozice v zahraničí však neopouštějí, druhou nejčastější příležitostí totiž podle nich představují stávající zahraniční trhy (20 %). Následuje vývoj nového výrobku či služby (19 %) a s velkým odstupem geografická expanze (9 %).
"Firmy sázejí na větší jistotu v podobě známých trhů. Naše zkušenosti ze spolupráce s českými podniky ukazují, že vstup na zahraniční trh představuje zcela zásadní rozhodnutí v životě firmy. Zvládnout nové podnikatelské prostředí, odlišný daňový či právní systém a specifické požadavky zákazníků znamená dlouhodobou investici, a to nejen finanční, která vyžaduje odvahu. Tu by mělo firmám dodat očekávané oživení české i globální ekonomiky," komentuje situaci Jiří Moser, řídící partner PwC ČR.
Nejčastějším zdrojem financování růstu firem budou steně jako v předchozích letech zejména jejich vlastní peníze (84 %; loni 92 %). Půjčit v bance si plánuje o něco méně generálních ředitelů než loni (41 % vs. 48 %). Roste naopak zájem o veřejné prostředky, vč. fondů EU (z loňských 9 % na 13 %).
„Větší zapojení cizích zdrojů financování je náznakem rostoucí důvěry v ekonomiku. Přísnější politika bank, udávaná zejména jejich mateřskými společnostmi v zahraničí, se podepsala na nižším zájmu o úvěry, neboť některé podniky si uvědomily, že na ně nedosáhnou. Fondy EU mohou představovat zajímavý zdroj financování pro české společnosti. Jejich získání však není zcela snadné, takže pokud je letos skutečně využije 13 % firem, bude to dobrý výsledek,“ říká Moser.
Čtvrtina (24 %) firem v Česku se chystá proniknout do nového odvětví podnikání. Jak ukázal výše uvedený průzkum, jedná se zejména o sektory, která souvisejí s jejich stávající činností. Společnosti tak vstupem do nových odvětví mohou těžit ze synergií v podobě například vyšších tržeb u stávajících zákazníků či efektivnějšího a intenzivnějšího využití výrobních kapacit.
Dvě pětiny (41 %) firem vstupují do nového odvětví s inovací či novým obchodním modelem a chtějí v novém oboru fungovat jinak než zavedení hráči. Vstup do nového odvětví umožňuje firmám zejména rozvoj moderních technologií, jako je mobilní či vysokorychlostní internet, systémy umožňující segmentaci zákazníků apod.
„Firmy, které vstupují do nových odvětví, mají často velké portfolio zákazníků, u nichž si uvědomily, že jim mohou nabídnout více než svou stávající produkci či služby. Devadesáti procentům oslovených pak při této expanzi výrazně pomáhají některé z moderních technologií, zejména mobilní internet, nebo třeba systémy, které firmám umožní přesně cílit nabídku na konkrétní skupiny zákazníků. Maloobchodníci či energetici nabízející služby mobilních operátorů jsou asi neznámějším, ale rozhodně ne posledním příkladem,“ říká Moser.
Pracovní místa by měla podle průzkumu letos v Česku více vznikat, než se rušit. Nabírat se chystá polovina (51 %) firem, zatímco propouštět jen čtvrtina (26 %). Letošní rok by tak měl být lepší než loňský, kdy pohled zpět ukázal, že navzdory prvotnímu optimismu nepatrně více podniků propouštělo, než nabíralo (39 % vs. 38 %).
To však neznamená, že by si firmy přestaly hlídat náklady. Stále více než polovina (56 %) oslovených plánuje i pro letošní rok úsporná opatření. Je to však méně než loni, kdy k nim přistoupilo 69 % společností.
„Výsledky průzkumu naznačují, že firmy již nechystají další výrazné úspory na zaměstnancích, plánují dokonce znovu nabírat. Přesto je zřejmé, že šetřit se bude. Pokud to tedy nebude přímo na počtu zaměstnanců, lze očekávat, že to bude o tom, jak je co nejefektivněji využít,” dodává Moser.
Dodejme, že již 5. ročníku Českého průzkumu názorů generálních ředitelů se během posledního čtvrtletí 2013 zúčastnilo téměř 140 vedoucích představitelů nejvýznamnějších společností působících na českém trhu. Český průzkum názorů generálních ředitelů navazuje na PwC Globální průzkum názorů generálních ředitelů. Výsledky jeho již 17. ročníku byly stejně jako v předchozích letech zveřejněny na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu.
A jak dopadly výsledky v dalších zemích? Dvojnásobek generálních ředitelů firem po celém světě oproti loňsku očekává, že se situace globální ekonomiky během následujících 12 měsíců zlepší a 39 % šéfů si je jista růstem tržeb své firmy v roce 2014.
„Generálním ředitelům se vrací optimismus. Úspěšně provedli své firmy recesí a nyní mají mnohem větší důvěru ve svou schopnost zvyšovat výnosy i ve vyhlídky globální ekonomiky. Uvědomují si však také, že dosahovat udržitelného růstu v pokrizové ekonomice zůstává skutečnou výzvou, zejména proto, že musí čelit měnícím se tržním podmínkám, jako je například zpomalování rozvíjejících se trhů,“ uvedl Dennis M. Nally, generální ředitel mezinárodní sítě poradenských společností PwC.
Zlepšení světové ekonomiky očekává v následujících 12 měsících 44 % generálních ředitelů, loni mělo stejně pozitivní očekávání pouhých 18 % respondentů. Naopak pokles očekává letos jen 7 % (loni 28 %). Nejvíce optimistů je v západní Evropě (50 %). Naopak nejméně jich je v našem regionu střední a východní Evropy, jen 26 %. Zbytek světa se pohybuje kolem 40 %.
Největšími optimisty z hlediska odvětví jsou celosvětově generální ředitelé z odvětví pohostinství a volného času, kde růst očekává 46 % dotázaných. Za nimi jsou například bankovnictví a kapitálový trh (45 %), maloobchod (44%) či strojírenství a stavebnictví (41 %). Nejméně optimistů je v metalurgii (19 %).
Optimismus generálních ředitelů se zvyšuje, i pokud se podíváme na tržby jejich společností v letošním roce. Jejich růstem si je letos jistých 39 %. Loni jich bylo 36 %. Nejvíce optimistů, celkem 69 %, je na Blízkém východě. V regionu střední a východní Evropy si je růstem svých tržeb jistých pro letošní rok 37 % respondentů a v západní Evropě jen 30 %. Loni však věřilo v růst tržeb jen 22 % západoevropských šéfů.
S tím, jak se zlepšuje pohled generálních ředitelů na ekonomiku, změnily se jejich hlavní obavy. Aktivita vlád, nebo její nedostatek, se dostávají do popředí jejich zájmu. Na historických maximech je tak podíl ředitelů, kteří se obávají přílišné regulace (72 %) a rozpočtových deficitů (71 %). Největší obavy z přílišné regulace mají generální ředitelé ve Francii (88 %), Austrálii (85 %), Indii (82 %) a Německu (77 %).
Podíváme-li se na regulaci podrobněji, téměř čtyři pětiny generálních ředitelů říkají, že jim zvyšuje náklady, a více než polovině respondentů komplikuje získávání kvalitních zaměstnanců. Dvěma pětinám firem pak brzdí v úsilí o nové tržní příležitosti a inovace.
