Během let 2007–2013 dokázala Česká republika alokovat na projekty necelých 921 procent prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie. Za sedm let, kdy mohla z fondů EU čerpat, se úspěšným žadatelům podařilo podepsat smlouvy za téměř 7392 miliard korun. Z této částky bylo dosud proplaceno bezmála 515 miliard korun, tedy necelé dvě třetiny dostupných zdrojů. Údaje přináší analýza celosvětové sítě poradenských společností KPMG EU Funds in Central and Eastern Europe.
Z přiděleného rozpočtu v celkové výši 808 miliard korun, který mohla Česká republika v letech 2007–2013 čerpat z operačních programů spolufinancovaných z fondů Evropské unie, se podařilo zazávazkovat necelých 92 procent prostředků v hodnotě 739 miliard korun. V průběhu roku 2013 došlo ke zlepšení tohoto ukazatele u všech sledovaných zemí střední a východní Evropy a situace se tak v tomto ohledu v jednotlivých státech značně vyrovnala. Na konci roku 2013 zbývalo České republice přidělit na projekty přes osm procent prostředků z celkové alokace.
„Nasmlouvat a následně příjemcům proplatit zbývající prostředky do konce roku 2015 již bude poměrně složité a Česká republika velmi pravděpodobně nevyčerpá řádově desítky miliard korun. Míra zazávazkování navíc neznamená, že všechny tyto prostředky budou příjemcům proplaceny. Realizace některých projektů se totiž zpozdila, takže reálně hrozí, že se nestihnou dokončit ve stanoveném termínu a přidělená dotace na ně nakonec nebude poskytnuta. Z důvodu nejrůznějších pochybení mohou být také přidělené dotace projektům kráceny,“ říká Jan Filkuka, Manager, Management Consulting, KPMG Česká republika.
Z hlediska proplacených prostředků se Česká republika drží v průměru deseti srovnávaných zemí střední a východní Evropy, úspěšní žadatelé se již dočkali dotací ve výši téměř 515 miliard korun. Ty příjemcům zaplatila Česká republika, Evropskou unií jsou realizované projekty propláceny až následovně. Do konce roku 2013 předložila Česká republika Evropské komisi certifikované výdaje ve výši 385,5 miliardy korun, což představuje necelou polovinu prostředků, které má Česká republika z fondů EU k dispozici.
Za rok 2013 se České republice podařilo navýšit poměr zazávazkování a poměr proplacení přibližně o 10, respektive o 12 procentních bodů, což představuje jeden z nejmenších nárůstů těchto ukazatelů mezi deseti monitorovanými zeměmi střední a východní Evropy. Graf čerpání ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie v České republice
Výší zazávazkovaných a proplacených prostředků patří mezi nejúspěšnější programy OP Doprava, OP Podnikání a inovace a většina regionálních operačních programů. Mezi ty méně úspěšné naopak patří OP Životní prostředí, OP Technická pomoc a Integrovaný OP.
Nyní stojí podle KPMG státy střední a východní Evropy stejně jako ostatní země EU na začátku dalšího programového období pro roky 2014–2020. České republice v něm byla přidělena částka 21,6 miliardy eur, která tak spolu s rozpočtem pro Polsko tvoří téměř polovinu z prostředků alokovaných pro tento region. Připočteme-li Maďarsko a Rumunsko, pak se jedná o téměř dvě třetiny celkových prostředků z fondů EU určeným pro region střední a východní Evropy.
„Pro nadcházející programové období by se měla Česká republika poučit z předchozích nedostatků a nastavit efektivní a transparentní implementační a kontrolní mechanismy tak, aby se eliminovalo riziko, že nebudou využity všechny přidělené prostředky. Jako správný směr se jeví posílení metodické jednoty a zjednodušení procesů a pravidel pro implementaci fondů EU v rámci jednotlivých operačních programů,“ domnívá se Jan Filkuka.
