V souvislosti s aktuální koronavirovou krizí se 90 % firem potýká s problémy především finančního a provozního typu. Jedním z nich je zhoršení platební morálky. V silně postižených odvětvích lze pozorovat prodloužení termínu proplacení faktur v průměru o 20 dní oproti stejnému období roku 2019. Vyplývá to z analýzy 11 410 faktur, které prošly přes službu Roger v období 1. 1. - 30. 4. v letech 2019 a 2020. Včasné platby a krátké splatnosti jsou přitom zejména pro malé a střední podniky mnohdy kritické pro zachování provozu a pracovních míst.
Analýza ukázala výrazné zhoršení platební morálky, firmy platí letos v průměru o 20 dní později než ve stejném období loňského roku. Zhoršení zaznamenává zejména logistika, elektroprůmysl a strojírenství. Vývoj platební morálky může souviset s automobilovým průmyslem, na který jsou tato odvětví silně napojená. Ten se v průběhu koronavirové krize téměř zastavil. Nejlépe se z pohledu platební morálky daří FMCG, e-commerce a IT.
Dubnová produkce aut v České republice klesla o 88,5 % oproti dubnu 2019. Prodej aut v České republice klesl meziročně o 53 %, v rámci Evropské unie dokonce o 76,3 %. Narušení výrobního režimu je způsobeno především nucenou odstávkou výroby a zasažením úzké provázanosti dodavatelských řetězců napříč celou Evropou.
Podle Sdružení automobilového průmyslu bude důležité, jaká podpůrná řešení nabídne vláda na škody, které způsobila striktní opatření. Vyplývá však, že samotná vláda nemá jasnou představu o krocích, které jsou nutné pro stabilizaci ekonomiky.
Dopady vládních nařízení na ekonomiku popisuje analýza Bloomberg. Ta se zaměřila na porovnání vlivu jednotlivých restrikcí na šíření nákazy COVID-19. Ukázalo se, že přísná opatření typu zavírání hranic, měla podstatně nižší vliv na šíření koronaviru než bylo předpokládáno. Tato tvrdá opatření naopak měla, a stále mají, zásadní vliv na ekonomiku jednotlivých států a je vysoce pravděpodobné, že negativní následky budou mnohem horší, než samotný koronavirus. Důkazy podle analytiků naznačují, že největší vliv v boji proti COVID-19 měla opatření jako častější mytí rukou a sociální odstup, ne však zavírání hranic a firem.
Svou roli ve znovu nastartování ekonomiky a vyrovnání výkyvů v platební morálce mohou sehrát i P2P a crowdfundingové platformy, které vznikly po hypoteční krizi v roce 2007, jako reakce na koncentraci investičních rozhodnutí v bankách. Umějí se rychleji přizpůsobit ekonomickým výkyvům a jsou flexibilnější při řešení akutních finančních potíží firem. Dokážou také lépe pomoci i menším podnikům, pro které nejsou klasické bankovní nástroje využitelné.
Jak vnímá situaci Adam Šoukal, CEO Rogera? “Prodlužování splatností bude mít velmi negativní dopad na dodavatelské řetězce. Některé firmy budou muset problémy s cash flow reflektovat snížením kapacit, a to se následně negativně projeví na délce krize. Ztracené výrobní kapacity budou trhu dlouho chybět. Velkým problémem jsou opatření, která stát zavedl, ale následně nenabídl firmám vhodné řešení způsobených potíží. Programy COVID I, II ani III zatím uvedený problém s výpadkem cash flow neřeší. Přitom by se stačilo podívat do UK nebo NL a implementovat program na zkrácení splatností tak, jak navrhujeme za ČEFTAS společně s ČLFA v rámci programu COVID IV.”
