Dorovnání platu v nemoci, příspěvek na dovolenou a příspěvek na dopravu do zaměstnání. To je trojice benefitů, u nichž se nabídka ze strany firem nejvýrazněji míjí s poptávkou zaměstnanců. Jinými slovy – lidé by právě tyto benefity chtěli, ale firmy je nenabízejí. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity zpracovala agentura Ipsos. Ta se dotazovala nejen zaměstnanců, ale i firem na jejich postoj k benefitům.
„Vůbec nejmarkantnější je tento rozdíl u dorovnání platu v případě nemoci. Uvítalo by ho 32 procent zaměstnanců. Aktuálně ho ale dostává jen jedno procento,“ říká Martina Machová ze společnosti Sodexo Benefity a doplňuje, že zájem o něj mají všichni zaměstnanci bez rozdílu. „I mezi nejmladšími ročníky od 18 let je to téměř třetina, nejčastěji by ho uvítali lidé mezi 45 a 54 lety. Výraznější rozdíly nejsou ani mezi muži a ženami, ani z hlediska velikosti firmy, pozice či bydliště. Je evidentní, že právě v tomto případě hrála výraznou roli pandemie,“ míní Martina Machová s tím, že výpadku příjmu v době nemoci se obávají i mladí lidé, kteří s největší pravděpodobností ještě nemají rodinné závazky.
Ostatně dokladem toho, že covid výrazně zamíchal kartami, jsou i další výsledky výzkumu. Výrazně vzrostl zájem o tzv. sick day. Ten by uvítalo 21 % z těch, kterým ho zaměstnavatel nyní neposkytuje. „Sick day je přitom poměrně rozšířený, téměř 22 % zaměstnancům ho zaměstnavatel poskytuje a téměř 15 % ho v loňském roce využilo. V portfoliu ho má 39 % firem,“ připomíná Martina Machová. „Zaměstnanci i firmy kladou po covidu důraz na benefity zaměřené na podporu zdraví a duševní pohody. Nabízí vouchery na vitamíny, mimořádná volna nebo psychologickou podporu na pracovišti,“ připomíná Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu personální agentury ManpowerGroup. „Naši zaměstnanci pracují fyzicky, a proto chceme investovat do jejich zdraví. Postupně zavádíme elektronické benefity pro volný čas, za které si mohou pořídit rehabilitaci, masáže nebo si koupit doplňky stravy,“ komentuje Stanislav Kuře, ředitel závodu Schoeller Křešice, výrobní firmy, která zaměstnává 360 lidí.
„V souvislosti s pandemií čelí lidé v pracovní i osobní oblasti více než ročnímu stresu, a to je už opravdu dlouho. Tak dlouhé a neustálé zátěži není lidský mozek ani organismus uzpůsoben. Pracovní pohoda a well-being se začínají stávat pro zaměstnavatele velkou výzvou a permanentní mantrou. Zaměstnanec přestává být redukován na pouhého vykonavatele práce, ale je viděn jako komplexní bytost se svými potřebami, emocemi, fyzickými omezeními i zranitelností. A to je dobře,“ míní Alexandra Safi Narwa, lektorka a koučka Talent Solutions ManpowerGroup. Podle ní se stále aktuálnějším problémem stává syndrom vyhoření: „Například v USA lidé s vyššími příjmy začali dávat výpovědi, protože si uvědomují, že nechtějí promarnit svůj život. Některé americké společnosti proto začaly zaměstnancům nabízet více času na relaxaci, lidé si tak mohou v rámci své pracovní doby zajít třeba na procházku nebo do galerie, a třeba společnost Mozilla vyhlásila global week off neboli týden wellnessu, a na týden se zavřela.“
Dalšími benefity, které by zaměstnanci uvítali, a přitom je mají k dispozici jen zřídka, jsou příspěvek na dovolenou a příspěvek na dopravu do práce. První jmenovaný by chtělo 32 % zaměstnanců, ale má ho jen 9 % z nich. „V případě příspěvku na cesty do práce je rozdíl o něco nižší, a to 19 %, přičemž nejčastěji (31 %) by si jej přáli lidé z menších sídel do 20 tisíc obyvatel, kteří zpravidla do zaměstnání dojíždějí častěji než ostatní,“ říká Machová.
Nejrozšířenějším a zároveň nejžádanějším benefitem nicméně nadále zůstávají finanční odměny, tedy bonusy, prémie a 13. nebo 14. platy. Dostává je ovšem jen třetina zaměstnanců (33 %), což je oproti roku 2017 jen o 3 % více. Dalších 38 % by tento benefit uvítalo, ale zaměstnavatel jim jej neposkytuje.
Na dalších příčkách nejrozšířenějších benefitů je závodní stravování (31 %) a příspěvek na finanční produkty jako třeba penzijní připojištění (27 %). „Stravování zůstává i nadále velkým tématem. Vedle závodního stravování dostává nějakou formu příspěvku (stravenky, karta, paušál) 50 % lidí, celkem tedy 80 %. Zajímavé ovšem je, že v porovnání s rokem 2017 tady došlo k poklesu, a to o 8 %, což je poměrně výrazná změna,“ domnívá se Martina Machová a doplňuje, že covid přinesl soumrak papírových stravenek – v roce 2017 je dostávalo 46 % lidí, letos už jen 14 %. Rostla stravenková karta (+ 8 %) a nově zavedený paušál (+ 23 %). Nejčastější výše příspěvku (medián) je 90 Kč.
Na opačném konci – tedy k nejméně využívaným benefitům ze strany zaměstnanců – se řadí koučink a mentorování a otcovská dovolená navíc. Tu loni využilo méně než 1 % zaměstnanců.
„V časech covidu šéfové firem často mluvili o tom, jak pro ně byli a jsou jejich zaměstnanci důležití, a že především díky jejich přístupu, loajalitě a ochotě k nestandardním postupům dokázaly jejich firmy vyjít z krizového období se ctí a možná i posílené. Otázka ale je, zda nyní, když pandemie snad konečně odezněla, dokáží firmy své zaměstnance ocenit i jinak než slovy,“ říká Martina Machová a pokračuje: „Z výzkumu totiž vyplývá, že 69 % firem letos neplánuje v oblasti benefitů žádné změny, 4 % chce jejich rozsah snížit a jen 23 % rozšířit. Podobné je to i v případě příspěvku na stravování, kde 56 % firem hodlá letos zachovat stejnou výši jako v roce 2021. Přitom průměrné ceny obědů už v lednu meziročně vzrostly o 13 korun na 157 Kč.“
Celkové průměrné výdaje na benefity na zaměstnance za rok se nejčastěji pohybují v pásmu 10 000 až 25 000 korun (24 % firem). Méně než 10 000 korun a více než 25 000 korun vydává na benefity shodně 21 % firem.
Průzkum byl realizován v březnu 2022 a zúčastnilo se ho 500 respondentů (300 zaměstnanců a 200 zaměstnavatelů).
