Pařížská dohoda o zamezení globálního oteplování z prosince 2015, ke které se přihlásili všichni lídři evropských zemí včetně ČR, dala podnět k přechodu na moderní a nízkouhlíkovou ekonomiku, nejen v EU ale i globálně. Jako vodítko k provedení Pařížské dohody předložila Evropská komise v červenci 2016 návrhy, které stanoví členským státům závazné roční cíle pro emise skleníkových plynů na období 2021–2030 v odvětvích dopravy, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví.
Koho se opatření týká? Nový rámec se týká všech členských států. Komise navrhuje stanovit pouze konkrétní cíle snížení emisí do roku 2030 a ponechat na zemích EU, aby se rozhodly, jak si jednotlivá opatření nastaví.
Česká republika by měla emise skleníkových plynů snížit o 14 procent (viz tabulka dole). Čísla se vztahují ke stavu z roku 2005. Země s vysokým HDP by naopak měly přispět výrazně více. Například Německo 38%, Švédsko 40% či Francie 37%.
Doprava je zodpovědná za čtvrtinu evropských emisí skleníkových plynů a představuje hlavní příčinu znečištění ovzduší. Součástí návrhů je proto i strategie pro nízkoemisní mobilitu pro vozidla s nízkými a nulovými emisemi a alternativních nízkoemisních paliv.
Návrhy obsahují i mechanismus, který umožní zřízení banky emisních úvěrů, kam mohou přispívat země, které své limity nevyčerpají a z níž bude možné čerpat dodatečně. Systém je také otevřený možnosti prodeje a nákupu emisních příspěvků mezi jednotlivými členskými zeměmi.
Pro plnění dohodnutých klimatických cílů jsou v rámci rozpočtu EU (přinejmenším 20 % současného rozpočtu) i v rámci tzv. Investičního plánu (Evropský fond pro strategické investice - EFSI) k dispozici finanční prostředky (více než 50 % dosud schválených investic má význam pro oblast klimatu), které mohou státy i soukromé subjekty využít.
Dodejme, že v říjnu 2014 stanovily hlavy států a předsedové vlád EU závazný cíl snížení domácích emisí v celé ekonomice do roku 2030 nejméně o 40 % oproti roku 1990. K dosažení tohoto snížení emisí by měla přispět všechna odvětví ekonomiky. Průmyslová a energetická odvětví, na něž se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), budou muset snížit emise o 43 % ve srovnání s rokem 2005. Další odvětví, jako je doprava, stavebnictví, zemědělství, nakládání s odpady, využívání půdy a lesnictví, budou muset snížit emise ve srovnání o 30 %.
Návrhy nyní projdou debatou členských zemí a také Evropským parlamentem. Komise dále rozpracuje akční plán pro nízkoemisní mobilitu a předloží zbývající iniciativy. Do konce roku také v oblastech energie z obnovitelných zdrojů, energetické účinnosti a vnitřního trhu s energií.
