Čtyři z pěti občanů Evropské unie jsou toho názoru, že boj proti klimatickým změnám a účinnější využívání energií mohou podpořit ekonomiku a zaměstnanost. Vyplývá to z právě zveřejněného průzkumu Eurobarometr zaměřeného na změnu klimatu. Tento počet je o něco vyšší než při posledním průzkumu v roce 2011, kdy s tímto názorem souhlasilo 78 % občanů. Jak se tedy ekologický přístup může promítnout do ekonomiky?
Průzkum rovněž ukázal, že sedm občanů z deseti souhlasí s tím, že ekonomicky výhodné by mohlo být snížení dovozu fosilních paliv do EU. K zemím, kde obyvatelé nejvíce uznávali ekonomický přínos v této oblasti, patří několik členských států, které hospodářská a finanční krize zasáhla nejtíživěji. V žádném členském státě nebyl počet souhlasných názorů menší než 65 %.
„Nelze si vybrat mezi dobrým hospodařením a ochranou klimatu, protože hospodárnost v oblasti klimatu je prostě dobré hospodaření,“ uvedl k tomu předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Jsem velmi rád, že to uznávají i občané Evropy. Tento průzkum je pro představitele EU jasným signálem, že v zájmu udržitelného ekonomického oživení je nutno rázně jednat v oblasti klimatu. Pro nás v Komisi je to povzbuzení, abychom se v Evropě nadále o ambiciózní opatření týkající se klimatu zasazovali.“
Komisařka odpovědná za oblast klimatu Connie Hedegaardová k tomu dodala: „Průzkum potvrzuje, že naprostá většina Evropanů od svých politiků očekává, že budou řešit problém změny klimatu již nyní. Občané chápou, že problém klimatických změn v době, kdy jejich vlády zaměstnávala hospodářská krize, nezmizel. Nestojí proti sobě růst a konkurenceschopnost na jedné straně a klima na straně druhé. Je třeba řešit obojí. Doufám, že představitelé EU budou naslouchat a podle toho také jednat na zasedání Evropské rady koncem tohoto měsíce, kde budou projednávat naše návrhy pro oblast klimatu a energetiky do roku 2030.“
A zde jsou už klíčové výsledky průzkumu:
1) 80 % respondentů souhlasí, že boj proti klimatickým změnám a účinnější využívání energií mohou podpořit ekonomiku a zaměstnanost; 31 % úplně souhlasí a 49 % spíše souhlasí. Nejčastěji projevili úplný souhlas obyvatelé ve Španělsku (52 %), Švédsku (50 %), na Maltě (44 %), v Irsku a na Kypru (43 %) a v Řecku (42 %). Nejnižší podíl respondentů, kteří buď úplně souhlasili nebo spíše souhlasili, byl v Estonsku.
2) Devět z deseti Evropanů považuje změnu klimatu za vážný problém. Velká většina (69 %) se domnívá, že jde o „velmi vážný“ problém, a 21 % si myslí, že jde o problém „dost vážný“ . Pouze 9 % občanů ji za vážný problém nepovažuje. Na stupnici od 1 (minimálně závažná) do 10 (maximálně závažná) byla závažnost změny klimatu ohodnocena stupněm 7,3. V roce 2011 to bylo 7,4 a v roce 2009 7,1.
3) Změna klimatu je považována za velmi vážný problém tohoto světa hned po chudobě a hospodářské situaci. V roce 2011 byla změna klimatu na druhém místě za chudobou, hladem a vodou, ale před hospodářskou situací. V současnosti řadí změnu klimatu mezi čtyři nejzávažnější problémy přesně polovina Evropanů. Za nejzávažnější celosvětový problém ji nejčastěji považují respondenti ve Švédsku (39 %), Dánsku (30 %) a na Maltě (30 %).
4) 70 % Evropanů souhlasí s tím, že snížení dovozu fosilních paliv by bylo pro EU z ekonomického hlediska přínosem, 26 % souhlasí úplně a 44 % spíše souhlasí. Nejčastěji vyjádřili úplný souhlas respondenti ve Španělsku (45 %), Rakousku (40 %), na Kypru (38 %), v Irsku (37 %), v Portugalsku (34 %) a na Maltě (34 %).
5) Naprostá většina občanů podpořila vnitrostátní opatření v oblasti energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie. 92 % respondentů se domnívá, že je důležité, aby jejich vláda podpořila zlepšení energetické účinnosti do roku 2030, přičemž více než polovina (51 %) uvádí, že je to „velmi důležité“. Pokud jde o obnovitelné zdroje energie, 90 % je toho názoru, že je důležité, aby jejich vláda stanovila cíle na zvýšení obnovitelných zdrojů, a 49 % to považuje za „velmi důležité“.
6) 50 % Evropanů uvádí, že v posledních šesti měsících něco udělali proti změně klimatu, což je mírný pokles oproti 53 % v roce 2011. Při doplnění otázky o seznam konkrétních akcí, které podnikli, a bez uvedení konkrétního časového rozmezí se však toto číslo zvyšuje oproti 85 % v roce 2011 na 89 %. K nejběžnějším činnostem patří omezování a recyklace odpadu (69 %) a snaha vyhýbat se výrobkům na jedno použití (51 %).
