Důvěra investorů v Evropu roste. V hodnocení atraktivity Paříž poprvé předstihla Londýn, ale Velká Británie je stále jedničkou mezi evropskými investičními destinacemi. Atraktivita Česka se zvyšuje, investoři tu loni zahájili 134 projektů. Digitální ekonomika má největší potenciál, bude hlavním motorem růstu. Plyne to ze zprávy EY. Čtěte detaily.
Zahraniční investoři loni v Evropě zahájili rekordních 6 653 projektů, díky nimž vzniklo více než 353 tisíc nových pracovních míst. Ukazuje to průzkum atraktivnosti Evropy pro zahraniční investice (European Attractiveness Survey), který každoročně realizuje společnost EY. I přes geopolitické problémy jsou investoři optimističtí a věří dalšímu růstu. Česká republika je mezi TOP 10 nejúspěšnějšími evropskými zeměmi podle počtu nových pracovních míst, kterých vzniklo přes 14 tisíc, a přilákala o 22 % více zahraničních investičních projektů v porovnání s rokem 2016.
Evropa láká investory svým stabilním prostředím a dobrými podmínkami pro ekonomický růst. I v letošním roce jsou na vrcholu žebříčku nejatraktivnějších investičních destinací Velká Británie, Německo a Francie (1205, 1124, resp. 1019 projektů). „Nejistá politická situace nutí investory k obezřetnosti, jelikož pro dynamiku pohybu kapitálu je rozhodující atraktivita Evropy jako celku. Zdlouhavá jednání o brexitu mezi Velkou Británií a EU nebo separatistické tendence ve Španělsku mohou být zdrojem obav a nejistoty,“ říká Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a v části regionu střední a jihovýchodní Evropy.
Česká republika loni zaznamenala 134 zahraničních investičních projektů, což je o 22 % více než v roce 2016. Dostala se tak na 9. příčku v žebříčku Top 10 z hlediska nově vytvořených pracovních míst (14 490). „Česká republika zůstává i nadále atraktivní destinací přímých zahraničních investic. Většina projektů přichází od subjektů, které již v ČR dlouhodobě působí a jsou tedy důkazem, že naší domácí ekonomice dlouhodobě věří. S rekordně nízkou nezaměstnaností a rostoucími mzdovými náklady se mění i struktura investic. Roste význam projektů s vysokou přidanou hodnotou, například do technologií, nebo vývojově-výzkumné projekty,“ informuje Štěpán Flieger, vedoucí oddělení fúzí a akvizic EY v České republice.
Poprvé v historii se do aktuálního žebříčku propracovalo Srbsko, kde meziročně vzrostly investice o neuvěřitelných 150 %. Výrazně se vedlo také Turecku (66 %) nebo Finsku (44 %). V subjektivním hodnocení atraktivity evropských metropolí poprvé Paříž předstihla Londýn. Německo kvůli federálnímu uspořádání hlavní metropoli nemá, a tak se pozornost dělí mezi Berlín, Frankfurt, Mnichov a Hamburg. Mezi zeměmi, které v roce 2017 zaznamenaly pokles přímých zahraničních investic, jsou Španělsko (-23 %), Nizozemsko (-17 %), Rumunsko (-5 %) a Irsko (-4 %).
Více než třetina (34 %) oslovených investorů se domnívá, že hlavním motorem růstu evropské ekonomiky bude v nadcházejících letech digitální ekonomika. Za hlavní priority Evropy považují „zvýšení investic do digitálních technologií a infrastruktury“ (45 %) a „posílení dovedností potřebných pro digitální věk“ (42 %). Do digitálních technologií směřovalo v loňském roce 1 172 přímých zahraničních investic, čímž se toto odvětví dostalo na první příčku podle počtu investičních projektů. Meziroční míra růstu zahraničních investic v tomto sektoru je 33 % a je druhá největší, za farmaceutickým průmyslem, který zaznamenal 78% nárůst zahraničních investic.
„Firmy v České republice si začínají uvědomovat význam digitálních technologií a s nimi spojených inovací, avšak nedisponují dostatečnými znalostmi pro jejich efektivní implementaci a využití. Z toho důvodu přirozeně roste poptávka nejen po relevantní odborné pracovní síle, ale také po komplexních poradenských službách, které zavádění digitálních technologií značně usnadňují,“ říká Zuzana Nehajová, vedoucí Inovačního týmu EY v České republice.
Tradiční strategie již nestačí, je zapotřebí se adaptovat na nové podmínky, které s sebou digitální technologie přináší. „Pokud Evropa chce být nadále atraktivní pro investory a mít předpoklady pro budoucí růst, musí se stát digitálním lídrem,“ uvádí Nehajová a uzavírá: „Podnikatelská sféra musí spojit své síly s veřejným sektorem a vytvořit integrovanou digitální infrastrukturu a ekosystém. To je cesta pro podniky, investory i občany zajistit prosperující, stabilní a atraktivní prostředí.“
