EU: Obnova evropského průmyslu nesnese dalšího odkladu

Evropská komise naléhavě vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu z hlediska tvorby pracovních míst a podpory růstu a zahrnuly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. Jde o hlavní poselství právě přijatého sdělení s názvem Za obnovu evropského průmyslu. Modernizace průmyslu se podle EU musí opírat o investice do inovací, účinné využívání zdrojů, nové technologie, dovednosti a přístup k financování, které prý naberou na intenzitě díky využívání specializovaných fondů EU.

Komise vyzývá Radu a Evropský parlament, aby přijaly návrhy týkající se energetických, dopravních, vesmírných a digitálních komunikačních sítí. Dále je vyzývá, aby prováděly a prosazovaly právní předpisy k dotvoření vnitřního trhu.

Výše zmíněné sdělení prosazuje, aby se Evropa stala příznivějším prostředím pro podnikání, a to díky opatřením vedoucím ke zjednodušení právního rámce a zlepšení účinnosti veřejné správy na evropské, národní a regionální úrovni. Mezi další klíčové otázky patří i snazší přístup na trhy třetích zemí prostřednictvím harmonizace mezinárodních norem, otevřenost veřejných zakázek, patentová ochrana a hospodářská diplomacie.

Dosažení 20% podílu průmyslu na HDP EU

Místopředseda Evropské komise Antonio Tajani, odpovědný za podnikovou a průmyslovou politiku, uvedl: „Evropa je stále velmi vzdálena od cíle stanoveného pro rok 2020, který spočívá v dosažení 20% podílu průmyslu na HDP EU. To je důvod, proč musí být konkurenceschopnost průmyslu hlavním politickým bodem programu Evropské rady na jejím zasedání v březnu 2014. Prostřednictvím dnes zveřejněného sdělení Komise vysílá jasný signál, že bez reindustrializace a modernizace našeho hospodářství nebudeme moci vytvářet nová pracovní místa. Potřebujeme silný závazek na úrovni EU i v členských státech, který zajistí soudržnost a stanovení priorit v rámci všech nástrojů, které máme k dispozici. Průmyslová strategie musí zahrnovat mnoho dalších odvětví, neboť jsou stále provázanější a mají velký vliv na celkový úspěch průmyslu.“

Přínosy silné průmyslové základny

EU se podle EK zotavuje z nejdéle trvající recese v historii, která prý zdůraznila význam silného průmyslového odvětví pro odolnost hospodářství. Úloha průmyslu v Evropě jde nad rámec výrobního odvětví a sahá od surovin a energetiky až po podnikatelské služby (například logistika), služby v oblasti ochrany spotřebitele (například poprodejní servis u zboží dlouhodobé spotřeby) nebo cestovní ruch.

Na průmysl podle materiálů EU připadá více než 80 % evropského vývozu a výzkumu a inovací soukromého sektoru, což jen podtrhuje skutečnost, že průmyslové odvětví má mnohem větší význam, než vyplývá z jeho podílu na HDP. Téměř každý čtvrtý zaměstnanec v soukromém sektoru pracuje v průmyslu a často se jedná o vysoce kvalifikované pozice, přičemž každé další pracovní místo ve výrobě vytváří 0,5 až 2 pracovní místa v ostatních odvětvích. Podíl výroby na HDP EU se však dále snížil (na 15,1 % v létě 2013), a k dosažení 20% cíle pro rok 2020, který v roce 2012 stanovila Komise, tak zjevně vede ještě dlouhá cesta.

Úředníci budují průmysl

Výzvy, které leží před Evropou, jsou podle představitelů EU natolik významné, že si vyžadují pozornost a politické vedení na nejvyšší politické úrovni, tj. na úrovni Evropské rady. Takový přístup je zprý cela zásadní k zajištění soudržnosti a stanovení priorit všech nástrojů, které má EU k dispozici.

Evropská komise vyzývá členské státy, aby uznaly zásadní význam průmyslu pro posílení konkurenceschopnosti a udržitelného růstu v Evropě a systematičtěji zahrnovaly otázky související s konkurenceschopností průmyslu do všech oblastí politiky. Komise se domnívá, že za účelem podpory konkurenceschopnosti evropského průmyslu by se měly prosazovat tyto priority:

• Větší zohledňování aspektů souvisejících s konkurenceschopností průmyslu ve všech oblastech politiky, a to s ohledem na význam průmyslu pro celkový výkon hospodářství EU.
• Maximalizace potenciálu vnitřního trhu vytvořením potřebných infrastruktur, stabilního, jednoduchého a předvídatelného právního rámce příznivého pro podnikání a inovace, integrací kapitálových trhů, zlepšením možností pro odborné vzdělávání a mobilitu občanů a dotvořením vnitřního trhu se službami jako jednoho z hlavních faktorů, jež přispívají ke konkurenceschopnosti průmyslu.
• Přijetí opatření v rámci vnitřního trhu i na mezinárodní úrovni s cílem zajistit přístup k energetickým zdrojům a surovinám za dostupné ceny, které odrážejí mezinárodní podmínky.
• Zavádění a provádění evropských finančních nástrojů vycházející z účinné kombinace programů COSME a Horizont 2020, strukturálních fondů (regionálních fondů v minimální výši 100 miliard eur) a národních zdrojů financování s cílem podpořit inovace, investice a reindustrializaci.
• Obnova běžných úvěrových podmínek pro reálnou ekonomiku. V tomto ohledu by strategičtější úlohu měla hrát Evropská investiční banka, jež by měla zaměřit více úvěrů na oblast inovací a průmyslových projektů. EU by měla řešit přetrvávající překážky související s roztříštěností finančních trhů a vytvořit podmínky pro rozvoj alternativních zdrojů financování.
• Usnadňování postupné integrace evropských podniků, zejména malých a středních podniků, do globálních hodnotových řetězců s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost a zajistit přístup na globální trhy za příznivějších konkurenčních podmínek.

Posílení konkurenceschopnosti průmyslu má podle zástupců EU zásadní význam pro oživení růstu a zaměstnanosti s cílem dosáhnout toho, aby se do roku 2020 průmyslová výroba na HDP podílela až 20 %.