Rokem 2019 vstupuje česká ekonomika do pátého kalendářního roku v řadě, kdy bude zřejmě vykázán kladný hospodářský růst. Makroekonomická prognóza Komerční banky ale upozorňuje, že druhé nejdelší období expanze v historii České republiky také znamená, že dosavadní zdroje růstu se pomalu vyčerpaly a velká část tuzemského hospodářství začala narážet na své limity. Na trhu ovšem panuje optimismus a mnohé firmy i podnikatelé zvyšují investice do nových projektů.
foto: Pixabay„Podnikatelé a firmy si uvědomili, že bezprostřední nebezpečí v ekonomice nebo na trzích nehrozí. Nadále jsme na růstové dráze a firmy mají převis poptávky. Největší rizika spatřujeme v nedostatku pracovních sil a rostoucích mzdách a také ve zvyšujících se úrokových sazbách. Pozorujeme, že firmy investují zejména do automatizace a robotizace,“ říká Petr Manda z ČSOB, výkonný ředitel útvaru Firemního bankovnictví ČSOB.
Takřka polovina podnikatelů a firem z šetření ČSOB říká, že objem investic v roce 2018 předčí jejich výši z předešlého roku, zatímco opak tvrdí jen 24 procent. Zbytek dotazovaných konstatuje u svých investic stagnaci. „V meziročním srovnání máme nárůst úvěrů, v převážené většině se jedná o úvěry investiční. Platební morálka tuzemských firem je na velmi dobré úrovni,“ doplňuje Manda.
Rozšířit své stávající podnikání plánuje v příštích dvanácti měsících 19 procent podnikatelů a živnostníků, když v minulém čtvrtletí to bylo jen 16 procent, což byla nejnižší hodnota za pět let. „Podnikatelé v minulých šetřeních citlivě reagovali na negativní zprávy, ale realita se zatím ukazuje být růžovější než jejich očekávání, “ uvedl hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka. „K avizovanému zpomalování hospodářského růstu v evropské i české ekonomice skutečně dochází. Nemá však podobu šokového propadu, nýbrž pozvolného útlumu, kterému se podnikatelé díky osvědčeným nástrojům, jako jsou restrukturalizace, inovace nebo zajištění, zpravidla dokáží přizpůsobit,“ dodal.
Při porovnání finančního zdraví se situací před poslední krizí jsou firmy nyní zřejmě v mnohem lepší kondici. „Firmy se z krize v roce 2008 poučily a jsou velmi obezřetné. Další zajímavostí je, že firmy si vytvářejí finanční polštář pro případ krize, což před rokem 2008 nebylo běžné,“ podotkl Manda s tím, že v české ekonomice důvod pro vznik krize nevidí. „Spouštěčem by mohla být neočekávaná situace v zemích, jako je Turecko, Itálie a Čína, nebo vyhrocení obchodních válek,“ jmenoval.
Firmám nyní ČSOB radí maximálně eliminovat tržní rizika. „Exportérům doporučujeme zajištění kurzů měn, aby eliminovali riziko spojené s pohybem kurzů. Firmám, které zvažují financování, zase doporučujeme možnost zafixovat si úrokovou sazbu. Omezí tím riziko vyšších úrokových nákladů spojené s případným dalším zvýšením úrokových sazeb ze strany ČNB,“ poukázal Petr Manda.
V rámci průzkumu bylo také zjištěno, že 83 procent slovenských podnikatelů a firem je spokojeno s eurem, které používají již celou dekádu. V České republice naproti tomu vstup do eurozóny není na pořadu dne. V posledním šetření týkající se eura se loni proti zavedení jednotné evropské měny v ČR postavilo takřka šest z deseti malých a středních podnikatelů a firem.
Podle aktualizované makroekonomické prognózy Komerční banky přidává česká ekonomika měřeno reálným HDP v roce 2018 2,9 %, v roce 2019 pak 2,7 %. „ Na víc v tuto chvíli české hospodářství nemá, nejsou lidi ani výrobní kapacity“, shrnuje stručně hlavní důvody Jan Vejmělek, hlavní ekonom Komerční banky. Extrémně napjatý trh práce a maximální využití současných kapacit neumožní české ekonomice zrychlovat tempo svého růstu. „Bez produktivních investic nemůžeme dlouhodobě růst tuzemské ekonomiky přesahující tři procenta očekávat“, dodává.
Kapacitní omezení ale nejsou v tuto chvíli jedinou výzvou, které české hospodářství čelí. Tou další je podle analýzy KB hrozba nepříznivého vývoje v zahraničí. „Vyhlídky ekonomiky Spojených států i eurozóny jsou pro zbytek roku i pro rok 2019 relativně příznivé, strašákem však zůstává geopolitika“, říká Jana Steckerová, ekonomka Komerční banky. Dohoda o odchodu Velké Británie z EU stále nemá definitivní podobu, vážné ekonomické problémy přetrvávají v Turecku, přičemž hrozba eskalace obchodních válek visí ve vzduchu. To vše se může odrazit v poklesu důvěry, negativně ovlivnit spotřebu domácností i investice a srazit tak ekonomický růst jak v eurozóně, tak v Česku.
Kapacitní omezení a rizika z vnějšího prostředí znamenají, že tahounem domácí ekonomiky bude letos i příští rok domácí poptávka. Spotřeba domácností bude i nadále podporována vysokou zaměstnaností a rostoucími mzdami. „Mzdy navzdory zpomalení růstu české ekonomiky porostou svižným tempem i nadále. Je to důsledek stále velmi napjatého trhu práce,“ uvádí vedoucí ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Ve světle kapacitních omezení rostou i investice, konečně se rozjíždějí i infrastrukturní projekty financované z veřejných peněz. Ty budou ekonomice pomáhat ještě několik kvartálů. „Obáváme se ale zvyšujícího se rizika, že celková nejistota v globální ekonomice i tuzemsku povede ve druhé polovině roku 2019 ke zpomalení tempa investiční aktivity“, dodává Ziesel.
Česká měna navzdory přebytkovému běžnému účtu platebním bilance i stále atraktivnějšímu úrokovému diferenciálu v roce 2018 neposilovala tak, jak bylo očekáváno. Doplácí totiž stejně jako okolní regionální měny na globální rizika. Co bude dál? „Dříve, než se koruna stihne ve druhé polovině příštího roku dostat pod 25 CZK/EUR, očekáváme, že přijde ze Spojených států ekonomické ochlazení, které korunu opět pošle ke slabším hodnotám,“ prognózuje stratég Komerční banky Jakub Matějů.
Navzdory slabšímu hospodářskému růstu revidovala KB inflační výhledy vzhůru na 2,2 % pro rok 2018 a 2,4 % pro rok 2019. Mzdové tlaky se projevují v růstu jednotkových nákladů na práci, klesajících ziskových marží firem a jejich sílící snaze přenášet vyšší náklady do koncových cen pro spotřebitele. „Inflace je tak pevně ukotvena nad dvouprocentním cílem, v horní části tolerančního pásma ČNB“, upřesňuje Zeisel. ČNB tak bude jistě pokračovat v omezování stále ještě uvolněné měnové politiky. „A protože měnový kurz neposiluje podle představ centrálních bankéřů, centrální banka bude dále zvyšovat sazby, vysvětluje Zeisel. „Příští rok na podzim by klíčová sazba ČNB měla činit 2,50 %, což podle nás odpovídá spodnímu odhadu neutrální sazby“, dodává.
Zpomalující růst celého tuzemského hospodářství se v příštím roce projeví i v nižším tempu zvyšování daňových výnosů. Podle Matějů „končí státnímu rozpočtu zlaté časy“. Schodek státního rozpočtu vykáže podle naší prognózy 50 mld. Kč, když pro letošek předpokládáme deficit pouhých 10 mld. Kč. „Zhoršené hospodaření státu se odrazí i v růstu výnosů státních dluhopisů, které se příštím roce vyšplhají na 2,80 %. Přiblíží se tak křivce úrokových swapů, jejíž sklon dále klesá,“ dodává Matějů.
Ekonomové i nejrůznější analytici se vzácně shodnou v odhadu, že v roce 2019 růst ekonomiky České republiky, ale i celé...
