Evropské podniky jsou ve výhledu pro rok 2018 ve velké míře optimistické. Jejich očekávání v oblasti prodeje, zaměstnanosti a investic jsou na vzestupu, rostou ale také obavy z nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. To jsou hlavní zjištění šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor. Dále se podíváme i na další prognózy ekonomického vývoje v roce 2018.
Ve srovnání s celkovými výsledky šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (tzv. Eurochambres; letos pod názvem 2018 Economic Survey - EES 2018), do kterého se zapojilo více než 50 tisíc podniků z 23 zemí., kam každoročně za Českou republiku přispívá svými daty Hospodářská komora, jsou očekávání českých podniků pro rok 2018 více optimistická než ve zbytku Evropy. Tuzemské podniky na rozdíl od mnoha jiných v Evropě dopady hospodářské krize neřeší a ani domácí a zahraniční poptávka jim starosti příliš nedělá. Problémem je ale nedostatek kvalifikované pracovní síly, který jako překážku podnikání vnímá český byznys intenzivněji než zbytek Evropy.
Zástupci cca 1700 hospodářských komor sdružených v Eurochambres se obávají, že celkově pozitivní výhled na rok 2018 bude oslaben, pokud se nesoulad nabízených dovedností s poptávkou nebude účinně a rychle řešit. Podniky jsou připraveny nabídnout práci, ale toto šetření ukazuje, že hledání pracovníků s odpovídajícími dovednostmi je stále obtížnější. Zapotřebí podle nich bude větší mobilita na trhu práce v celé EU, zkvalitnění učebních programů a odborného vzdělávání a lepší interakce mezi školstvím a byznysem.
Nedostatek kvalifikovaných pracovníků patří podle průzkumu už mezi druhou nejintenzivněji vnímanou bariéru rozvoje podnikání v roce 2018. V loňském roce figurovala na čtvrtém místě. V České republice se jedná již třetí rok v řadě o překážku číslo jedna.
Vidinu brexitu uváděli nejčastěji jako překážku podnikání irské podniky, ve většině zemí zapojených do šetření byla tato hrozba hodnocena jako mnohem slabší. V České republice je hrozba dopadů brexitu na podnikatele zcela okrajová, jako překážku rozvoje svého podnikání ji uvedlo pouhé jedno procento podniků.
Očekávání ohledně domácích prodejů se ve srovnání s loňským rokem mírně zvýšila. Zdá se ale, že pro řadu podniků zůstávají zdrojem nejistoty, protože domácí poptávka je jednou z hlavních výzev pro příští rok. V české verzi šetření se domácí poptávka umístila až na šesté místo rizik za náklady na pracovní sílu, regulatorní zátěž nebo ekonomické a politické podmínky.
Výhled vývozu v rámci EU i mimo ni je podle průzkumu vyšší než v roce 2017, a to navzdory trvale nejisté geopolitické situaci. Stejný trend vykazují i výsledky české verze šetření.
Nábor zaměstnanců má v příštím roce poprvé překročit úroveň předkrizového období. Čeští podnikatelé rovněž plánují nabírat další zaměstnance, ale v situaci, kdy máme nejnižší nezaměstnanost v celé EU, je tento cíl značně komplikovaný.
Investice mají pokračovat ve vzestupném trendu, což odráží zlepšení podmínek financování a přetrvávající nízké úrokové sazby. Podnikatelé v České republice plánují v příštím roce masivně investovat do technologií a robotizace, což souvisí úzce i se situací na trhu práce.
Hlavním tahounem růstu bude podle České bankovní asociace (ČBA) domácí poptávka, protože investice ožijí vlivem čerpání peněz z EU fondů, což zrychlí dovoz a oslabí příspěvek čistého
vývozu pro hospodářský růst. Investice by podle letošní letní prognózy ČBA měly v roce 2018 stoupnout o 3,5 %, spotřeba domácností zopakuje podle ČBA 3% růst.
Další pokles míry nezaměstnanosti k průměrné celoroční hodnotě těsně nad 4 % bude doprovázen
rostoucím tlakem na růst mezd. „Přehřívající se trh práce společně s avizovaným růstem platů ve veřejném sektoru povede k dalšímu růstu průměrné nominální mzdy, která by měla v roce 2018 stoupnout o více než 5 %,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom ING Bank.
Domácí poptávkové inflační tlaky budou podle ČBA v roce 2018 sílit. Na druhé straně ale mohou dočasně zapůsobit i protiinflační vlivy spojené s nejistým vývojem cen ropy a potravin na světových trzích. Meziroční inflace může také zpomalit z titulu vysoké srovnávací základny z letošního roku, kdy byl růst cen podpořen jednorázovými vlivy. „Ani případný krátkodobý mírný pokles inflace pod 2 % cíl ale neohrozí konzistentní plnění inflačního cíle a centrální banka by tak měla dále postupně zvyšovat své úrokové sazby,“ doplňuje Seidler. Během druhé poloviny roku 2017 a v průběhu roku 2018 proto ČBA očekává celkem čtyři zpřísňující kroky, vedoucí ke zvýšení dvoutýdenní reposazby až na 1 % v závěru roku 2018.
V roce 2018 již podle ČBA ekonomika pocítí růst úrokových sazeb. Domácnosti se po delší době mohou dočkat úročení na některých typech vkladů, což by společně se zdražením hypoték mělo ochladit příliš silný zájem o nákup nemovitostí. Přísnější měnová politika zdraží hypotéky, jejichž růst v roce 2018 zpomalí, obdobně lze očekávat zpomalení růstu cen nemovitostí. Slabá nabídka na trhu nemovitostí ale bude i nadále brzdou stabilizace cen nemovitostí i při přísnější měnové i makroobezřetnostní politice.
Určitou nejistotou je podle ČBA vývoj kurzu koruny a také intenzita i načasování oživení investiční poptávky. Zejména intenzita čerpání evropských fondů způsobila významné výkyvy v růstu HDP v předchozích dvou letech, což by se mohlo do jisté míry zopakovat v příštím roce.
A co by české ekonomice v roce 2018 a v dalších letech ještě více pomohlo? Jednodušší postup výběru a správy daní uvádějí čeští ředitelé nejčastěji mezi preferovanými opatřeními daňové politiky. Za poslední dva roky jejich podíl roste – v průzkumu KPMG Puls ekonomiky se pro zjednodušení výběru daní vyslovilo už 91 % respondentů.
Druhým manažery nejpreferovanějším úkolem pro českou vládu je zavedení rovné daně z příjmů fyzických osob (59 %). Pevnou horní hranici pro roční odvody z mezd na sociální pojištění by uvítala více než polovina (57 %) ředitelek a ředitelů. Na sousedním Slovensku se toto opatření přitom vůbec neřadí mezi top pět.
„Výsledky v Česku potvrzují, že tuzemské společnosti vnímají daňové zatížení mzdových nákladů jako výrazné břemeno. Pokud bychom měli přání firem shrnout jedním slovem, byla by to stabilita. Největším daňovým nepřítelem byznysu jsou opakované legislativní změny a měnící se přístup finanční správy,“ komentuje výsledky Petr Toman, partner, KPMG Česká republika.
Snížení DPH by podle průzkumu uvítalo 49 % top manažerek a manažerů. Téměř polovina oslovených (45 %) by pak uvítala zvýšení daňových pobídek na činnost v oblasti výzkumu a vývoje.
„Větší daňovou podporu výzkumu a vývoje by ocenilo více respondentů než v minulém roce. Zdá se, že manažeři si uvědomují nástup průmyslu 4.0 a uvítali by vstřícnější přístup k podpoře vývoje ze strany státu. I nadále ale za největší problém označují komplikovaná pravidla pro stanovení odečitatelné položky a přístup některých finančních úřadů při jejím prověřování,“ doplňuje komentář Jan Linhart, partner, KPMG Česká republika.
Jaké vyhlídky mají české a evropské podniky v roce 2018 a jak se bude dařit tuzemské i evropské ekonomice jako...
