Podle říjnové ekonomické prognózy EY Eurozone Forecast eurozóna i ve druhém letošním pololetí profituje z nižších cen energií a silné poptávky v Británii a ve Spojených státech. Díky rostoucí důvěře v ekonomiku by se v příštím roce měly zvýšit také investice. Prognóza EY proto počítá pro letošek s 1,6% růstem HDP a s 1,8% v roce 2016.
Hlavním motorem oživení eurozóny zůstává podle EY i ve druhém pololetí spotřebitelská poptávka. Díky nižším cenám energií rostou příjmy domácností, které navíc začínají věřit v pozitivnější vyhlídky pracovního trhu. Ekonomická prognóza EY předpokládá, že spotřebitelské výdaje porostou letos 1,7% tempem, tedy nejrychleji od roku 2007. Nicméně vzhledem k očekávanému obratu v cenách energií by toto tempo mělo již v příštím roce zpomalit na 1,4 %, odhad pro roky 2017–19 je průměrně 1,3 %.
Příznivou zprávou je rovněž to, že systémová rizika, s nimiž se eurozóna potýkala, především finanční krize a deflace, již nepředstavují takovou hrozbu. Nedávná dohoda s Řeckem je jasným dokladem, že obě strany jsou znovu ochotné ke kompromisům.
„Sešly se příznivé vnitřní i vnější faktory, které letos i v příštím roce přispějí k intenzivnějšímu oživení eurozóny,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY. „Zpomalení rozvíjejících se ekonomik samozřejmě vzbuzuje určité obavy, ale je vykompenzováno větší poptávkou na amerických a britských trzích. Důležité také je, že spotřebitelé se na vyhlídky pracovního trhu dívají se stále větším optimismem. A vzhledem k tomu, že nejpřísnější úsporná opatření už jsou za námi, fiskální politika nebude tolik brzdit růst.“
„Po letní nejistotě si eurozóna zvyká na pomalý, ale stabilní růst,“ dodává Fanta. „Zdá se, že se dostavilo všeobecné oživení. A to znamená, že postupně budou podmínky v eurozóně lepší pro všechny. Nicméně i v příštích několika letech bude hlavním problémem nezaměstnanost. Očekáváme, že míra nezaměstnanosti se bude ruku v ruce s postupujícím oživením trvale snižovat, ale ani do roku 2019 neklesne pod 10 %. Podniky působící v eurozóně se budou muset tomuto novému „normálu“, tedy pomalému, ale stabilnímu růstu, přizpůsobit.“
Ve druhém letošním čtvrtletí vykázal export z eurozóny největší meziroční růst za poslední čtyři roky. Přispěl k tomu především relativně slabší kurz eura a rychlejší ekonomický růst Velké Británie a Spojených států. Prognóza EY předpokládá, že export se letos zvýší o 4,8 %, v dalších letech bude ale jeho růst kvůli zpomalení rozvinutých ekonomik o něco slabší: konkrétně 4 % v roce 2016, 3,6 % v roce 2017 a v dalších dvou letech průměrně 3,4 %. Nicméně prognózy týkající se exportu jsou méně spolehlivé než v uplynulých letech, protože roste nejistota ohledně dalšího vývoje čínské zpomalující ekonomiky a souvisejících turbulencí na finančních trzích.
Podnikům v eurozóně se díky sílící spotřebitelské poptávce a exportu daří zvyšovat ziskovost a už nyní existují signály, že se to pozitivně projeví na investicích. V příštím roce by podle ekonomické prognózy EY měly vzrůst o 2,4 %, tedy podstatně víc než letos, a toto tempo by se mělo dále zvýšit na 2,8 % v roce 2017 a v období 2017-19 průměrně na 2,6 %.
Ekonomické oživení eurozóny umožňuje podle EY zaměřit se při snižování rozpočtových deficitů primárně na vyšší daňové výnosy. Avšak dluhy v eurozóně narostly během krizových let do takových rozměrů, že vlády budou muset ještě nějaký čas omezovat své výdaje. Proto ekonomická prognóza EY pro roky 2015–19 předpokládá pouze mírný nárůst běžných výdajů státu, a to kolem 1 % ročně.
„Zdá se, že slabší, byť dlouhodobý růst se pro eurozónu stává „normálem“. Změnit by to mohla jen udržitelná – a geograficky dostatečně široká – reforma pracovního trhu a zlepšení podnikatelského prostředí,“ vysvětluje Fanta. „Ekonomické oživení v zemích, které v tomhle směru udělaly nejvíc, tedy především v Irsku a ve Španělsku, dokládá, že pomalý růst není nevyhnutelný.“
„Podniky, vlády i lidé by měli do budoucnosti eurozóny hledět s optimismem,“ říká závěrem Fanta. „Uprchlická krize, která v posledních několika měsících plní titulní stránky novin, nám důrazně připomíná, že jakkoli pochmurná budoucnost se jednotné měně přisuzuje, pro spoustu strádajících a trpících z jiných koutů světa zůstává Evropa majákem naděje.“
