Po slabším prvním pololetí letošního roku, kdy se eurozóna ocitla na hraně stagnace, by hospodářské oživení postupně mělo nabrat větší obrátky. Předpokládá to aktuální ekonomická prognóza EY Eurozone Forecast, podle které HDP eurozóny letos meziročně vzroste o 0,9 %. V následujících letech by se tempo ekonomického růstu mělo dále zvyšovat, v příštím roce na 1,5 % a v roce 2016 na 1,7 %.
Po dvouletém poklesu vypadají uvedená čísla pozitivně, nicméně stále je to výrazně pod průměrem předkrizové dekády 1997–2007, kdy eurozóna rostla průměrně o 2,3 % ročně. Dobrou zprávou ovšem také je, že v eurozóně už nepřibývá lidí bez práce. Nedá se sice očekávat, že by míra nezaměstnanosti v nejbližší době razantně klesla, do konce roku 2016 by se ze stávajících 11,4 % mohla snížit na 10,9 %, nicméně důvěra spotřebitelů i tak nepochybně posílí. Rovněž mírné zvýšení reálných disponibilních příjmů (podle odhadu o 1 % v roce 2015 a o 1,4 % v roce 2016) bude spotřebitele motivovat k vyšším výdajům.
„Oživení eurozóny je stále křehké, a tak ti, kdo mají na starosti fiskální a měnovou politiku, musí být ostražití a opatrní. Je potřeba pokračovat v reformách a motivovat firmy, aby investovaly a vytvářely nová pracovní místa,“ říká Jan Fanta, vedoucí partner podnikového poradenství a řízení rizik společnosti EY, a dodává: „I když nezaměstnanost zůstává vysoká, pracovní trh se v řadě zemí eurozóny už zjevně odrazil ode dna. Pořád je tu ale řada faktorů, které by oživení mohly ohrozit. Především geopolitické události by mohly vážně otřást důvěrou v globální ekonomiku a poškodit mezinárodní obchod.“
Pozitivní vliv na situaci v eurozóně bude mít dle EY i pokračující ozdravení finančního sektoru (podle červnového průzkumu Evropské centrální banky (ECB) došlo prvně od roku 2007 k uvolnění úvěrových podmínek pro korporátní sektor) a podpůrný program TLTRO (cílené dodání likvidity bankám). Jedná se o levné čtyřleté půjčky od ECB, které by měly komerční banky motivovat, aby více půjčovaly. Díky těmto opatřením v kombinaci s mírným posílením ekonomické aktivity a oslabením eura je deflace prozatím zažehnána. Eurozónu ale čeká dlouhé období, kdy se bude potýkat s nízkou inflací. Důvodem je jednak velký převis nabídky na pracovním trhu a jednak potřeba dalšího oddlužení podniků, domácností i veřejného sektoru.
Zatímco rychlejšímu ekonomickému oživení Francie, Itálie a Řecka brání strukturální překážky, Portugalsku, Irsku a Španělsku se díky razantnímu snížení mzdových nákladů a ambiciózním reformám pracovního trhu podařilo zvýšit podíl na exportních trzích. A to právě na úkor takových zemí, jako je Francie a Itálie, které dle EY ztrácejí konkurenceschopnost.
V Německu a ve Španělsku by investice měly letos podle odhadu meziročně vzrůst o 2,5 %, resp. o 1,1 %. Naproti tomu situace ve Francii a Itálii je podstatně méně příznivá. Podniky tam i nadále plánují omezování investičních výdajů a makroekonomická prognóza EY předpokládá pro Francii pouze 0,4% tempo růstu HDP, a pro Itálii dokonce 0,2% pokles. Přitom pro Španělsko je odhad růstu HDP 1,3 %, pro Německo 1,5 %, a pro Irsko dokonce 2,8 %.
V následujících dvou letech by se rozdíly v tempu oživení mezi klíčovými členskými zeměmi eurozóny sice měly zmírnit, do určité míry však budou dlouhodobě přetrvávat. Zvlášť zranitelné vůči vnitřním i vnějším negativním vlivům jsou především ekonomiky Řecka, Kypru, Itálie a také Finska.
Zatímco v prvních pokrizových letech se ekonomické oživení opíralo především o rostoucí export, v příštích letech by měla výraznější roli sehrát domácí poptávka. Současně je ale třeba říci, že nedávné oslabení eura pomůže exportérům, především z těch členských zemí, které jsou méně konkurenceschopné. Export z eurozóny by se měl letos zvýšit cca o 3 %, v příštím roce o 4,1 % a v roce 2016 o 4,3 %.
Příznivější obchodní situace v kombinaci s lepší dostupností úvěrů a dalších zdrojů kapitálu podnikům umožní víc investovat. V této souvislosti prognóza EY počítá s výrazným růstem investičních výdajů, z letošních 1,3 % na 2,4 % v roce 2015, resp. 2,8 % v roce 2016. Je nicméně pravděpodobné, že oživení v investiční oblasti bude slabší, než tomu bylo u krizí v minulosti. Důvodem je velká míra zadluženosti podniků.
„To, zda bude mít oživení investic v eurozóně dlouhodobější charakter, bude výrazně záviset na přístupu malých a středně velkých podniků k bankovním úvěrům,“ říká Jan Fanta.
Podle prognózy EY se spotřeba začne výrazně zvyšovat, během následujících dvou let by se měla téměř zdvojnásobit a stát se důležitým faktorem ekonomického růstu. Důvěra spotřebitelů posiluje, pozitivně ji ovlivňuje mimo jiné očekávaný pokles míry nezaměstnanosti. Spolu s rostoucími příjmy domácností by to mohlo spotřebitele motivovat, aby místo spoření více utráceli.
Významnou vzpruhou v tomto směru by mohlo být oživení spotřebitelských úvěrů v reakci na program TLTRO a uvolnění úvěrových podmínek, které vyplynulo z červnového průzkumu ECB. Podle tohoto průzkumu se poptávka domácností po úvěrech zvyšuje. Tyto faktory by měly přispět k intenzivnějšímu růstu spotřeby, který by se měl zvýšit z letošních 0,8 % na 1,4 % v roce 2015, resp. na 1,5 % v roce 2016.
„I když důsledky finanční krize postupně odeznívají, oživení eurozóny je stále křehké a jakákoli větší negativní událost ho může zvrátit,“ upozorňuje Jan Fanta. „Deflaci se sice prozatím podařilo odvrátit, ale také s tímto rizikem je stále třeba počítat. Ještě větším problémem je geopolitický vývoj za hranicemi eurozóny, který ohrožuje celou globální ekonomiku a eurozónu by mohl znovu uvrhnout do recese. Je třeba, aby odpovědní političtí činitelé brali tato rizika nadále velice vážně a aby využili každou příležitost, jak prostřednictvím reforem posílit konkurenceschopnost svého státu i jeho ekonomické vyhlídky.“
