Evropská komise si dle svých prohlášení uvědomuje, že problémy, s nimiž se politika různých zemí EU potýká, jsou v různých zemích odlišné, a tak i jejich řešení budou odlišná. Řada politických i ekonomických problémů má ale zásadní společné prvky – a tak se hledají zastřešující témata, která se týkají EU jako celku. Komise vydala několik doporučení k posílení hospodářského oživení a podpoře konvergence.
Foto: PixabayKomise doporučuje pro rok 2016 vycházet ze tří hlavních pilířů: oživení investic, uskutečňování strukturálních reforem a odpovědná fiskální politika. Jde o „balíček“, se kterým komise přišla již dříve – jeho aktualizace je ale podle jejích zástupců založena na nejnovějších údajích podzimní hospodářské prognózy Komise.
Místopředseda Komise Valdis Dombrovskis, odpovědný za euro a sociální dialog, k tomu uvedl: „V roční analýze růstu jde v zásadě o stanovení priorit správných politik, které mohou posílit oživení. Odpověď vyžaduje více podnětů pro investice, rozhodné strukturální reformy a odpovědné fiskální politiky. To je motor, který může pomoci pohánět konvergenci mezi členskými státy. Jsme odhodlání sblížit ekonomickou a sociální úroveň v celé Evropě a přiblížit ji k úrovni těch, kdo mají nejlepší výsledky.“
V roce 2014 Komise představila iniciativy na vytváření pracovních míst, podporu růstu, prohloubení ekonomické konvergence a posílení sociální spravedlnosti. Investiční plán pro Evropu je podle ní nyní plně funkční. Evropský parlament a Rada přijaly v rekordním čase regulační rámec pro Evropský fond pro strategické investice k financování nových, dodatečných investičních projektů, které by jinak financovány nebyly.
Komise předložila návrhy na dokončení evropské hospodářské a měnové unie, a to i prostřednictvím zjednodušení evropského semestru, pokroku v bankovní unii a unii kapitálových trhů, prohloubení transparentnosti a demokratické legitimity při posilování sociálního rozměru správy ekonomických záležitostí. K posílení vnitřního trhu byly předloženy nová strategie jednotného trhu, akční plán pro jednotný digitální trh a rámcová strategie k vytvoření odolné energetické unie s pomocí progresivní politiky v oblasti změny klimatu. Všechny tyto iniciativy by podle Komise měly být nyní plně realizovány a měly by přinést konkrétní a hmatatelné výsledky.
Pierre Moscovici, komisař EU pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, k plánům Komise říká: „Hospodářský růst Evropy, podporovaný řadou pozitivních faktorů, se i nadále zlepšuje. Vlády by měly tyto pozitivní faktory plně využít a vystupňovat reformy a investice a zároveň zachovat fiskální odpovědnost. Avšak dnes čelíme i novým problémům, jejichž dopad daleko přesahuje státní hranice. Proto Evropská komise poskytuje členským státům vodítko pro jejich vnitrostátní politiku. Užší hospodářská koordinace může prospět jak eurozóně, tak EU jako celku.“
Na začátku stojí roční analýza růstu. Tou začíná každoroční cyklus správy ekonomických záležitostí. Analýza se zaměřuje na hlavní problémy, jimž členské státy čelí společně.
Komise se domnívá, že hospodářské a sociální priority z roční analýzy růstu na rok 2015 (investice, strukturální reformy a fiskální odpovědnost) jsou opodstatněné i nadále. Priority pro rok 2016 jsou aktualizací uvedených priorit a zohledňují dosažený pokrok a nové problémy. To se odráží ve třech prioritách navržených pro rok 2016:
Cílem investičního plánu pro Evropu, který Komise navrhla před rokem, bylo aktivovat během příštích tří let nejméně 315 miliard eur dodatečných investic a dostat investice na udržitelnou úroveň z období před krizí. Díky rychlé podpoře Evropského parlamentu a Rady a operativní práci Evropské investiční banky začíná nový Evropský fond pro strategické investice fungovat naplno. Svou činnost zahájilo Evropské centrum pro investiční poradenství. Počátkem příštího roku bude spuštěn Evropský portál investičních projektů.
Investiční plán musí být doprovázen úsilím na úrovni členských států, protože veřejné a soukromé investice jsou stále nízké. Pro investice je důležitá i podpora lidského kapitálu. K vedení dialogu s členskými státy se spolu s roční analýzou růstu zveřejňují konkrétní informace o hlavních výzvách pro investice na vnitrostátní úrovni.
Dále je třeba dokončit bankovní unii, aby se posílila finanční stabilita a normalizovalo úvěrování reálné ekonomiky v eurozóně i mimo ni, a je zapotřebí urychlit práci na unii kapitálových trhů, aby ekonomické subjekty mohly využívat různorodější zdroje finančních prostředků.
Jelikož pozornost se i nadále přesouvá od řešení krize k budování pevných základů pro růst a zaměstnanost, je zapotřebí obnovit angažovanost za strukturální reformy. To je rovněž součástí širšího úsilí členských států napravit své nerovnováhy a zlepšit své výsledky v některých oblastech, jež jsou zásadní pro produktivitu a konvergenci.
Politika na trhu práce musí dle EK dosáhnout flexibility i jistoty ve světě práce. Zvláštní důraz by měl být kladen na řešení naléhavých otázek dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti mladých lidí. Je třeba také usilovat o integrovanější a konkurenčnější trhy s výrobky a službami, a tak stimulovat inovace a vytváření pracovních míst. Komise bude diskutovat s členskými státy a dalšími partnery o problémech i možných reakcích politiky v těchto oblastech s cílem usnadnit konvergenci směrem k těm, kdo mají nejlepší výsledky.
Očekává se, že fiskální orientace v letech 2015 a 2016 bude v eurozóně i v EU jako celku obecně neutrální. Vývoj růstu a nízké úrokové sazby spolu se snížením schodků veřejných financí v posledních letech přispěly ke stabilizaci zadlužení a k lepší udržitelnosti veřejných financí. Dokladem těchto fiskálních zlepšení je pokles počtu zemí, jichž se týká postup při nadměrném schodku. Existují však rozdíly ve fiskálním úsilí, které by jednotlivé členské státy měly vyvinout na základě požadavků Paktu o stabilitě a růstu. Veřejný dluh přesto zůstává velmi vysoký v mnoha členských státech. V důsledku toho jsou ekonomiky ohroženější nepříznivými otřesy a růst může být brzděn.
Na straně příjmů je dle EK důležité, aby byly daňové systémy efektivní a vstřícné vůči růstu. Musí se také vypořádat s faktory, které působí demotivačně na vytváření pracovních míst, a musí být změněny tak, aby byly spravedlivější a ještě účinnější. Zároveň by měly být v reakci na budoucí demografické problémy modernizovány systémy sociální ochrany.
Takzvaná Zpráva mechanismu varování ukazuje, že členské státy pokračují v řešení makroekonomické nerovnováhy zjištěné v předchozích letech. Některé oblasti ale vzbuzují obavy a vznikají nové problémy. Zranitelnost související s vysokou zadlužeností je v souvislosti se slabou domácí poptávkou i nadále zdrojem obav. V některých členských státech přetrvávají v časovém horizontu prognózy (2015−17) velké přebytky. Na úrovni souhrnných ukazatelů má eurozóna jeden z největších přebytků běžného účtu na světě. Třebaže k posílení obchodní bilance přispívají nižší ceny komodit a snížení směnného kurzu eura, přebytek je rovněž odrazem upřednostňování domácích úspor před investicemi.
Vzhledem k silné závislosti a potenciálu pro efekt přelévání mezi zeměmi eurozóny je podle Komise třeba posílit koordinaci a dohled nad hospodářskými politikami všech členských států eurozóny. Aby byly při správě ekonomických záležitostí EU lépe integrovány dimenze eurozóny a dimenze členských států, je k roční analýze růstu na rok 2016 připojeno doporučení Rady k hospodářské politice eurozóny. To je důležitá změna oproti předchozím cyklům semestru, v nichž byla doporučení pro eurozónu navržena spolu s doporučeními pro jednotlivé země koncem semestru na jaře. Toto doporučení pro eurozónu na rok 2016 se soustřeďuje na otázky, které jsou klíčové pro řádné fungování eurozóny, a poskytuje vodítko pro realizaci konkrétních opatření.
Světové ekonomice by se v roce 2016 mělo podle většiny ekonomů dařit, nezaměstnanost v ČR by se měla držet na...
