Evropská ekonomika zažívá již pátým rokem v řadě oživení, které se nyní projevuje ve všech členských státech EU. Pro letošní a příští rok lze přitom očekávat, že tento vývoj bude do značné míry pokračovat. Evropská komise je nadmíru optimistická.
Podle nedávno zveřejněné jarní prognózy očekává Evropská komise růst HDP v eurozóně ve výši 1,7 % v roce 2017 a 1,8 % v roce 2018 (zimní prognóza počítala s růstem 1,6 % a 1,8 %). Růst HDP v EU jako celku by měl v obou letech zůstat na hodnotě 1,9 % (oproti tempu 1,8 % předpovídanému v zimě).
Prognózu komentuje Valdis Dombrovskis, místopředseda pro euro a sociální dialog: „Z dnešní hospodářské prognózy je patrné, že růst v EU nabývá na síle a nezaměstnanost dále klesá. Situace se však v jednotlivých členských státech velmi různí, přičemž lepší výsledky zaznamenávají ty ekonomiky, které provedly ambicióznější strukturální reformy. K vyrovnanějším výsledkům jsou zapotřebí rozhodné reformy po celé Evropě. Musíme například otevřít naše trhy s výrobky a službami nebo modernizovat trh práce a systém sociálního zabezpečení. V době demografických a technologických změn se musí proměňovat i naše ekonomiky tak, aby lidem nabízely více příležitostí a vyšší životní úroveň.“
Pierre Moscovici, komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla, dodává: „Evropské hospodářství už pátým rokem v řadě roste. Pomáhají mu v tom akomodativní měnové politiky, pevná důvěra podniků i spotřebitelů a posilující světový obchod. Dobrou zprávou je i to, že možná začíná odeznívat vysoká nejistota, která nás provázela posledních dvanáct měsíců. Na druhé straně oživení zaměstnanosti a investic v eurozóně zůstává nerovnoměrné. Našim hlavním úkolem pro nadcházející měsíce a roky je proto řešit faktory, které tento nejednotný vývoj zapříčiňují.“
Celosvětové hospodářství nabralo koncem loňského a začátkem letošního roku na obrátkách. Prognóza celosvětového růstu (bez EU) zůstává stejná jako v zimě – růst ve světě by měl zrychlit z 3,2 % v roce 2016 na 3,7 % v roce 2017 a 3,9 % v roce 2018. Čínská ekonomika bude totiž v krátkodobém výhledu stále odolná a dalším rozvíjejícím se ekonomikám budou pomáhat rostoucí ceny komodit. Oproti zimní prognóze se víceméně nemění ani perspektiva hospodářského vývoje v USA. Čistý vývoz by měl být v letech 2017 a 2018 z hlediska růstu HDP eurozóny neutrální.
Inflace se v posledních měsících značně zvyšuje, a to především pod vlivem rostoucích cen ropy. Jádrová inflace, z níž jsou vyloučeny kolísavé ceny energií a nezpracovaných potravin, však zůstává poměrně stabilní a výrazně pod dlouhodobým průměrem. V eurozóně by se měla inflace podle prognózy letos zvýšit z loňských 0,2 % na 1,6 %. V roce 2018 by se pak měla vrátit na hodnotu 1,3 %, jelikož účinek rostoucích cen ropy bude polevovat.
Soukromá spotřeba, která byla v posledních letech hlavním motorem růstu, se v roce 2016 rozvíjela nejrychleji za deset let. Letos by však měla být umírněná, jelikož zvýšenou kupní sílu domácností částečně oslabí inflace. Pro příští rok se nicméně očekává, že inflace poleví, a soukromá spotřeba by tak měla opět mírně oživit. U investic se počítá s poměrně stabilním růstem, budou je ale nadále brzdit vyhlídky na umírněný růst a také fakt, že v některých odvětvích je potřeba dále snižovat zadlužení. Řada faktorů přispívá k postupnému oživení – jde například o rostoucí míru využívání kapacit, o ziskovost podniků a o atraktivní podmínky financování (mimo jiné díky investičnímu plánu pro Evropu).
Nezaměstnanost vykazuje i nadále sestupný trend, avšak v mnoha zemích zůstává vysoká. V eurozóně by měla klesnout v roce 2017 na 9,4 % a v roce 2018 na 8,9 %, tedy na nejnižší úroveň od počátku roku 2009. Za tímto pozitivním vývojem stojí sílící domácí poptávka, strukturální reformy a další vládní politiky v některých státech, které podporují intenzivní tvorbu pracovních míst. Situace v EU jako celku bude zřejmě podobná, nezaměstnanost by měla klesnout na 8,0 % v roce 2017 a na 7,7 % v roce 2018 (nejnižší úroveň od konce roku 2008).
Očekává se, že poměr schodku veřejných financí k HDP i poměr hrubého veřejného dluhu k HDP se budou v letech 2017 a 2018 snižovat, a to jak v eurozóně, tak v EU jako celku. Nižší úrokové platby a zpomalování růstu mezd ve veřejném sektoru by mělo zajistit další klesání schodků, i když jejich pokles bude pomalejší než v posledních letech. Prognóza počítá s tím, že poměr schodku veřejných financí k HDP se v eurozóně sníží z 1,5 % HDP v roce 2016 na 1,4 % v roce 2017 a na 1,3 % v roce 2018 a v celé EU pak klesne z 1,7 % v roce 2016 na 1,6 % v roce 2017 a na 1,5 % v roce 2018. Pokud jde o míru zadlužení, ta by se měla v eurozóně snížit z 91,3 % HDP v roce 2016 na 90,3 % v roce 2017 a na 89,0 % v roce 2018. Pro EU jako celek se očekává snížení z 85,1 % v roce 2016 na 84,8 % v roce 2017 a na 83,6 % v roce 2018.
Nejistota, jež provází tento hospodářský výhled, zůstává i nadále vysoká. Celkově vzato jsou možnosti odchylného vývoje vyváženější, než tomu bylo u zimní prognózy, ale stále hrozí, že by výsledky mohly být horší. Vnější rizika jsou spojena například s budoucí hospodářskou a obchodní politikou USA a s širším geopolitickým napětím. Za možná rizika, jež by mohla vést ke slabším výsledkům, než jaké jsou prognózovány, se považují také korekce čínské ekonomiky, zdraví evropského bankovního sektoru a nadcházející jednání s Velkou Británií o jejím vystoupení z EU.
