Podle aktuální jarní prognózy Evropské komise bude v Evropské unii poté, co před cca rokem odezněla recese, pokračovat hospodářské oživení. Očekává se, že v roce 2014 dosáhne růst reálného HDP v EU 1,6 % a v eurozóně 1,2 %. V roce 2015 se pak má ještě dále zvýšit na 2,0 % a 1,7 %. Prognóza vychází z předpokladu, že členské státy i EU podniknou dohodnuté kroky, a dojde tak k potřebným zlepšením. Jaké budou hlavní motory růstu?
„Oživení už má trvalejší charakter,“ uvedl místopředseda Evropské komise Siim Kallas. „Deficity se snížily, investice opět rostou a – co je důležité – zaměstnanost se začíná zlepšovat. Reformy, které členské státy i EU zavádějí, tak přinášejí ovoce. Právě probíhající strukturální změny mi připomínají hlubokou proměnu, kterou prošly ekonomiky střední a východní Evropy v 90. letech a v letech následujících v souvislosti se svým vstupem do EU přesně před 10 roky. Jejich zkušenosti ukazují, jak je důležité provést strukturální reformy včas a přes všechny obtíže udržet nastavený kurz. Proto ani nyní nesmíme polevit a musíme v Evropě pokračovat ve vytváření nových pracovních míst a v posilování růstového potenciálu," dodal Kallas.
Hlavním motorem růstu se v horizontu prognózy stane domácí poptávka. Pokles inflace a stabilnější situace na trhu práce podpoří reálné příjmy. Spotřeba by tak ve stále větší míře měla přispívat k růstu. Růst by měl být dále podporován také oživením investic, a to jak stavebních, tak investic do zařízení. Příspěvek čistého vývozu se naproti tomu v horizontu prognózy sníží.
Současné oživení je stejně jako po předchozích hlubokých finančních krizích postupné. Podmínky pro financování jsou i nadále obecně příznivé, ovšem mezi členskými státy i mezi podniky různé velikosti stále přetrvávají výrazné rozdíly.
A podmínky na trhu práce v EU? I ty se začaly během roku 2013 zlepšovat. Očekává se vyšší tvorba pracovních míst a další pokles míry nezaměstnanosti (na 10,1 % v EU a 11,4 % v eurozóně v roce 2015).
Inflace by pak měla zůstat na nízké úrovni v EU (1,0 % v roce 2014 a 1,5 % v roce 2015) i v eurozóně (0,8 % a 1,2 %).
V ohrožených členských státech se v posledních letech díky pokračujícímu zvyšování cenové konkurenceschopnosti snižuje schodek běžných účtů. V řadě těchto ekonomik se pro roky 2014 a 2015 očekávají přebytky.
Počítá se s dalším snižováním schodků veřejných financí. V roce 2014 se podle zástupců EU očekává pokles přibližně na 2½ % HDP v EU i v eurozóně. Poměr dluhu k HDP dosáhne své vrcholné úrovně 90 % v EU a 96 % v eurozóně. Příští rok by pak měl klesnout.
Příznivé vyhlídky růstu by však mohla ohrozit další ztráta důvěry, pokud by reformy nebyly dotaženy do konce. Zvýšila se také nejistota v oblasti vnějšího prostředí. Další ambiciózní strukturální reformy by naopak mohly přinést silnější oživení.
Zatímco stávající cenové vývoje odráží jak externí faktory, tak probíhající proces přizpůsobování, mohlo by riziko představovat také příliš dlouhé období nízké inflace. Nicméně postupně sílící oživení, které je stále více založeno na širším základě, by tato rizika zmírnilo.
