Klíčový balíček nastiňující budoucí politické záměry EU v oblasti klimatické a energetické politiky do roku 2030 vydala právě Evropská komise. Cílí tím na stanovení mezikroků pro naplnění dlouhodobého dekarbonizačního cíle EU a dosažení nízkouhlíkové ekonomiky do r. 2050. Klíčovou otázkou je ovšem nastavení cílů v oblasti snižování emisí skleníkových plynů, zvyšování podílu obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti na jedné straně a efektivita průmyslu na straně druhé.
Důležitým komplementárním dokumentem EK tak bude sdělení k reindustrializaci průmyslu EU. Balíček rovněž obsahuje návrh na posílení systému obchodování s emisemi v EU, který by měl projít strukturálními změnami, a je dále doplněn zprávou o cenách energií či doporučením Evropské komise, jak přistupovat k průzkumu a těžbě nekonvenčních zdrojů plynu v EU.
Právě snahu o posílení role průmyslu v EU, která byla mimo jiné oslabena právě stávající klimaticko—energetickou politikou EU, je prý třeba vnímat v kontextu nastavení dalších ambiciózních záměrů Evropské komise. Vydání tohoto balíku politických opatření na desetiletí 2020—2030 přecházela v EU široká a často velmi polarizovaná diskuze.
"Nový politický rámec by měl vycházet z poučení z naplňování dosavadních tří paralelních závazných cílů, z hloubkové analýzy cen energie v EU v porovnání s hlavními evropskými konkurenty, a také ze současné světové politicko—hospodářské situace," komentuje vývoj ministr průmyslu a obchodu Jiří Cienciala.
Evropská komise vyzvala k obrodě evropského průmyslu, aby v Evropě přibyla nová pracovní místa a zvýšil se hospodářský růst. A konkrétní opatření? Plán obsahuje opatření zaměřená na modernizaci evropského průmyslu, které má být dosaženo investováním do inovací, nových technologií, dovedností a usnadněním přístupu k finančním prostředkům. Proces má urychlit využití specializovaných fondů EU. Rovněž existují návrhy vytvořit příznivější prostředí pro podnikání v Evropě zjednodušením právních předpisů a usnadněním přístupu na trhy mimo EU.
Dodejme, že podle EK průmysl představuje čtvrtinu pracovních míst v soukromém sektoru a podílí se více než 80 % na evropském vývoz. Od začátku hospodářská krize v roce 2008 je však v útlumu, což představuje ztrátu 3,5 milionu pracovních míst. Mezi priority zástupců EU podle jejich slov patří investice do klíčových oblastí, u nichž se očekává růst, jako jsou ekologická vozidla a „inteligentní“ elektrické sítě, uvolňování finančních prostředků a zlepšování jednotného trhu, aby se podpořilo podnikání a malé podniky, například ochranou práv duševního vlastnictví.
Podle MPO ČR je současně třeba založit evropský rámec do roku 2030 na liberalizovaných integrovaných trzích s energií a co nejrychleji odstranit vážné tržní deformace zejména na trhu s elektřinou. Z těchto důvodů se zástupci ČR domnívají, že nejefektivnějším nástrojem pro dosažení nízkouhlíkové evropské ekonomiky do r. 2050 je stanovení pouze jednoho celoevropsky závazného cíle pro redukci emisí skleníkových plynů, jelikož současné vícenásobné cíle se mnohdy navzájem oslabují a tudíž nemohou vést k postupné dekarbonizaci s nejnižšími náklady.
Další jakékoliv pokračování závazných cílů pro obnovitelné zdroje po r. 2020 proto zástupci ČR podle MPO ČR považují za neudržitelné a kontraproduktivní, stejně jako další cíle v oblasti energetických úspor. Rozvoj obnovitelných zdrojů i dosahování úspor bude prý stimulováno dostatečně cílem v oblasti snížení emisí uhlíku spolu s řadou již nastavených doprovodných nástrojů. Ministři řady členských států již vydali prohlášení požadující mnohem vyšší (a tedy nákladnější) vícenásobné cíle, klíčová diskuse tedy bude pokračovat až do březnové Evropské rady.
