Dvanáct měsíců od zavedení EET se situace na gastronomickém trhu uklidnila. Podniky, které na něj nově vstupují, považují EET za samozřejmou součást svého provozu, ty, které kvůli EET skončily, nahradili často noví provozovatelé, kteří s evidencí nemají problém. Tvrdí to alespoň ve svém komentáři Igor Třeslín, CEO Storyous.
Jsou podniky, které odkáží využít vlnu současného ekonomického růstu a v kombinaci s vyhodnocováním dat, které generuje jejich EET pokladna, dokáží utéct zbytku trhu. "Pokud se podíváme na ekonomické výsledky našich klientů, zaznamenáme průměrný 16 % meziroční růst, zatímco ČSÚ uvádí pouze 8,2 % pro celý trh. To je za mě prokazatelný pozitivní efekt způsobený mimo jiné novými technologiemi, které EET podnikům – sice často nedobrovolně – přineslo," říká Třeslín.
Třeslín nabízí i některé zajímavé souvislosti EET:
Cenová válka dodavatelů umožnila podnikům dostat se k moderním gastronomickým systémům, jejich penetrace je teď v přepočtu na podnik jedna z nejvyšších v Evropě.
Kolem 5000 českých podniků (tzn. asi ⅙ všech) se díky chytrým pokladnám zařadilo do “rychlého proudu” české gastronomie a začínají aplikovat moderní řízení založené na vyhodnocování dat.
Podniky s chytrými pokladnami u Storyous rostou dvojnásobným tempem oproti zbytku trhu (16% meziroční růst oproti 8,2 dle ČSÚ).
EET bylo díky nutnosti pořídit systém s přímým připojením k internetu jedním z hlavních impulsů pro rychlý rozvoj českého trhu chytré gastronomie – ten by mohl v příštím roce přinést příležitosti za 350 milionů korun.
Díky EET je i dostupnější a pro podniky levnější platba kartou. Zatímco loni zákazníci platili kartou v 3,9 % případů, letos je to již 7,3 %. Kromě toho, že zákazníci platí v posledních měsících kartou čím dál tím častěji, s ní také utrácejí mnohem větší částky, což přináší podnikům větší obraty.
Díky EET se Česká republika stala důležitým držitelem know-how ohledně chytrého řízení podniků, o které je zájem ve zbytku Evropy. Firmám, dodávajícím chytré pokladny nebo gastrosystémy se tak otevírají zajímavé zahraniční trhy.
Zákon stále nesplňují jednotky procent podniků – dílem EET stále ignorují, dílem nevědí, že mají evidovat (například mají dojem, že se na ně vztahuje některá z výjimek). Tento stav postupně odstraňují kontroly.
Novou chytrou pokladnu si kvůli EET pořídila jen asi třetina z podniků, jichž se EET týká – tedy výrazně méně, než se očekávalo. Zbytek upgradoval své stávající kasy nebo využívá „free řešení“ například přes PC nebo mobilní telefon.
