Z nové zprávy vyplývá, že důchodové systémy EU mohou zajistit přiměřené důchody pro budoucí generace důchodců, jestliže členské státy dokáží prosadit silné politiky, které umožní lidem pracovat až do dosažení zákonem stanoveného věku odchodu do důchodu. Tříletou zprávu o přiměřenosti důchodů předložil Výbor pro sociální ochranu EU.
Politiky zaměstnanosti by dle zprávy měly nabízet více možností, jak by mohli starší pracovníci déle setrvat na trhu práce. Penzijní systémy však musí rovněž poskytnout ochranu těm, kteří nemohou zůstat na trhu práce dostatečně dlouho, aby si vytvořili dostatečné důchodové nároky.
Komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu Marianne Thyssenová výsledky zprávy uvítala a uvedla: „Nedávno provedené důchodové reformy se zaměřily na zajištění důchodů pro mnohem širší základnu starší populace, aniž by se destabilizovaly veřejné finance. Tuto podmínku lze naplnit pouze tedy, bude-li mít naprostá většina lidí dostatek příležitostí pracovat až do dosažení řádné věkové hranice odchodu do důchodu, která se v celé EU zvyšuje. Musíme především dostatečně investovat do dovedností a zdraví, aby lidé mohli využívat těchto příležitostí. Rovněž musíme být solidární s těmi, kteří nemohou pracovat a musí se před dosažením věkové hranice pro odchod do důchodu spoléhat na dávky v nezaměstnanosti nebo dávky v invaliditě.“
Podle uvedené zprávy současné důchody v EU jako celku poskytují většině lidí dostatečnou ochranu před chudobou a zajišťují přiměřené příjmy ve stáří. Celkově mají dle zprávy starší lidé v Evropské unii podobnou životní úroveň jako mladší část populace. Vezmeme-li v potaz EU jako celek, dosahuje medián disponibilního příjmu osob ve věku 65 nebo více let 93 procent příjmu osob mladších 65 let. I během krize byli starší lidé lépe chráněni než ostatní věkové skupiny. Několik členských států se však musí usilovněji pracovat na odstranění chudoby a na tom, aby dokázaly lidem zabezpečit příjem ve stáří.
Výši důchodů v jednotlivých členských státech poznamenávají přetrvávající rozdíly mezi muži a ženami. Ženy jsou dle zprávy chudobou ohroženy více než muži, neboť mají nižší důchody v důsledku nižších mezd a kratšího pracovního života souvisejícího s jejich pečovatelskými povinnostmi. Ženy také žijí v průměru déle než muži, a ztratí-li partnera, zažívají pak ještě nejistější situaci jednočlenných domácností. V celoevropském průměru jsou důchody žen o 40 procent nižší než důchody mužů.
V budoucnosti bude dle zprávy důstojná výše důchodu stále více záviset na tom, zda lidé pracovali po celou dobu pracovního života a odváděli důchodové příspěvky po dobu 40 až 45 let. V nadcházejících letech bude v některých členských státech udržení příjmů po odchodu do důchodu stále závislejší na soukromých poskytovatelích prostřednictvím systémů zaměstnaneckých penzijních fondů nebo osobního penzijního pojištění. Členské státy spolu musí úzce spolupracovat na problematice doplňkových důchodů, včetně otázky jejich dostupnosti, zavádění a pokrytí. V závislosti na obvyklé praxi v dané zemi mohou hrát důležitou roli v této otázce také sociální partneři.
Nedávné penzijní reformy oddálily dle zprávy hranici důchodového věku a omezily možnost odchodu do předčasného důchodu. Úspěch těchto reforem bude ve velké míře záviset na schopnosti starších pracovníků setrvat v zaměstnání, jak se důchodový věk bude zvyšovat. V roce 2012 odešla do důchodu jen přibližně polovina lidí z důvodu dosažení důchodového věku. Mnoho lidí odchází do důchodu dříve, buď ze zdravotních důvodů, protože jsou nezaměstnaní, nebo kvůli pečovatelským povinnostem. Proto bude velice důležité vybavit pracovníky nezbytnými dovednostmi a poskytnout jim také zdravotní a sociální péči, aby s postupem let byli stále schopni pracovat. Komise nadále podporuje iniciativy, které jdou tímto směrem, jako je nedávno vydané doporučení týkající se dlouhodobé nezaměstnanosti, jehož cílem je, aby se dlouhodobě nezaměstnaní dokázali rychleji vrátit na trh práce a udrželi se aktivní.
