Českou ekonomiku v roce 2018 podporovala zejména domácí poptávka. Výrazně se zvyšovala spotřeba i investiční aktivita. Růst mzdových nákladů negativně ovlivnil ziskovost podniků a významně se projevil také na výdajích vládních institucí. Nutno ovšem podotknout, že negativní stránkou vývoje české ekonomiky je stále relativně vysoká inflace.
Z nejnovějších údajů ČSÚ plyne, že konomika v loňském roce vzrostla o 3 %. Nejvíce se na růstu HDP podílela spotřeba, a to jak domácností, tak i vládních institucí. V porovnání s předchozími čtyřmi lety výrazně oslabil příspěvek zahraničního obchodu. „Výrobci pocítili v loňském roce útlum zahraniční poptávky. Hospodářský růst zpomalil v celé Evropské unii a zvlášť citelně oslabil výkon německé ekonomiky, která je pro Česko i další evropské exportéry důležitá. České ekonomice tak vloni pomohly především spotřeba a investice,“ dodává Karolína Zábojníková, vedoucí oddělení svodných analýz ČSÚ
Příjmy domácností v minulých letech rostly a zvýšily se i v roce 2018. Reálně mzdové příjmy vzrostly o 6,6 %. Díky dobré situaci domácností se zvýšila také spotřeba, i když ne tak výrazně jako příjem. Nárůst spotřeby o 133,7 mld. korun byl druhý nejvyšší za posledních 10 let. Míra úspor vzrostla na 10,8 %.
Růst hrubé přidané hodnoty nefinančních podniků loni v porovnání s rokem 2017 oslabil. Důvodem byl pokles některých průmyslových odvětví závislých na exportu, například výroby motorových vozidel. Naopak službám se díky silné domácí poptávce dařilo. Nefinanční podniky pocítily tlak na trhu práce a musely výrazně navýšit objem vyplacených mzdových prostředků. To se projevilo na výsledné míře zisku, která klesla na 46,7 %, nejméně za dobu existence samostatné ČR.
Sektor vládních institucí loni hospodařil s přebytkem 47,4 mld. korun. Kladné saldo však meziročně pokleslo, zejména kvůli silnému růstu výdajů. Vládní instituce výrazně navýšily výdaje na náhrady zaměstnancům a také svou investiční aktivitu. Rostoucí mzdy ale vedly i k navýšení přijatých daní z příjmů a sociálních příspěvků.
