Dohody o provedení práce jsou v řadě případů populárním způsobem, jak někoho zaměstnat. Důležité je ale vědět, jakým způsobem se výdělek z takové práce daní a jak je to se zdravotním a sociálním pojištěním. Pojďme se na tyto otázky podívat.
Dohoda o provedení práce je z hlediska daní a pojištění výhodná při příjmu do 10 000 Kč za měsíc.Dohoda o provedení práce je definována v § 75 Zákoníku práce: "Rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá." Zákoník práce současně uvádí, že "Zaměstnavatel má zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru." Další informace jsou pak uvedeny v § 77 Zákoníku práce.
Zdanění dohody o provedení práce upravuje § 6 Zákona o daních z příjmů. Konkrétně odstavec 4 uvádí: "Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 (Příjmy ze závislé činnosti - pozn. red.) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 000 Kč, a zaměstnanec u tohoto plátce daně nepodepsal prohlášení k dani podle § 38k odstavce 4, 5 nebo 7 anebo nevyužije-li postup podle § 36 odst. 7 nebo 8." Pokud zaměstnanec podepíše prohlášení k dani, nejedná se u daně z dohody o provedení práce o samostatný základ daně a lze s ní tedy dále pracovat - například požádat o její vrácení s ohledem na výši nezdanitelného minima příjmů.
Na výši daně má ovšem vliv i výše pojištění, doporučujeme tedy číst dále.
Pokud jde o zdravotní pojištění, vyjdeme z materiálů VZP, kde se uvádí: "Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance považuje osoba činná na základě dohody o provedení práce, pokud v kalendářním měsíci dosáhne příjmu ve výši částky, jež je podmínkou pro účast takové osoby na nemocenském pojištění. Tou je (podle ustanovení § 7a zákona č. 187/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů) započitatelný příjem v částce vyšší než 10 000 Kč." Do 10 000 Kč měsíčně se tedy z dohody o provedení práce zdravotní pojištění neplatí.
"Osoby činné na základě dohody o provedení práce, popřípadě více dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele, jsou tedy považovány pro účely zdravotního pojištění za zaměstnance, pokud příjem nebo úhrn příjmů z takových dohod dosáhl v kalendářním měsíci alespoň 10 001 Kč." uvádí VZP.
VZP přidává i upozornění: "Příjmy z dohod o provedení práce dosažené za kalendářní měsíc u jednoho zaměstnavatele se sčítají."
Totéž, co u zdravotního pojištění, platí i u sociálního pojištění. Za pracovníka je tedy třeba odvést sociální pojištění z dohody o provedení práce tehdy, pokud jeho příjem za daný měsíc překročí částku 10 000 Kč.
Jak už bylo uvedeno výše, platba pojištění - sociálního i zdravotního - má rovněž daňové dopady. Daň se v ČR platí ze superhrubé mzdy, pokud tedy odměna za dohodu o provedení práce překročí 10 000 Kč měsíčně, daň je zaplacena z vyššího základu - zvýšeného právě o platbu zaměstnavatele na zmíněná pojištění. Čistý příjem z dohody, kde je odměna vyšší než 10 tisíc Kč, tak bude výrazně snížen. Takto to platí již několik let a tedy i v roce 2017. Lze očekávat, že ani v nejbližší době se zdanění dohod o provedení práce a odvádění pojistného z nich nezmění.
(Přípravě našich textů věnujeme maximální pozornost. Přesto vždy doporučujeme ověřit daňové otázky a otázky pojištění v příslušných zákonech a dalších předpisech pro maximální jistotu správné aplikace v praxi.)
