Nové údaje EU ukazují, že by prý Komise by mohla dosáhnout 95 ze svých 101 digitálních cílů do roku 2015. Občané a podniky v EU více používají internet, více nakupují on-line a více věří informačním a komunikačním technologiím, které také lépe ovládají. Často jim však schází vysokorychlostní připojení, zejména ve venkovských oblastech, a nadále je velkým problémem hrozící nedostatek digitálních dovedností. Nutně se však do mysli vkrádá otázka, co z výše uvedených výhod je skutečně zásluhou úředníků.
Místopředsedkyně Evropské komise Neelie Kroesová říká: „Většina Evropanů dnes žije digitálním životem a chtějí ještě více. Vyřešili jsme problém s přístupem k internetu. Stále však hrozí nedostatek digitálních dovedností. Všichni musíme udělat více pro to, aby v Evropě nevznikla třída digitálně negramotných.“
Roste míra pravidelného využívání internetu: počet lidí, kteří používají internet alespoň jednou týdně, se od roku 2010 zvýšil z 60 % na 72 %. Největší pokrok zaznamenaly Řecko, Rumunsko, Irsko, Česká republika a Chorvatsko. Nejlépe si stojí Dánsko, Švédsko, Nizozemsko a Lucembursko (internet používá více než 90 % obyvatel). V USA používá internet 87 % dospělých.
Velký pokrok je podle Komise u znevýhodněných skupin: Míra využívání internetu mezi nezaměstnanými, osobami s nízkým vzděláním a staršími lidmi se za poslední čtyři roky zvýšila ze 41 % na 57 %. Při současných trendech bude cílových 60 % dosaženo ještě před rokem 2015.
O třetinu méně lidí, kteří internet nepoužívají: Internet nikdy nepoužilo 20 % obyvatel EU (o třetinu méně než před čtyřmi lety). Pokud se současné trendy nezmění, cíl Digitální agendy – snížit tento podíl na 15 % do roku 2015 – bude splněn.
Více nás nakupuje on-line: Na internetu nyní nakupuje 47 % občanů EU – o 10 procentních bodů více, což znamená, že cílových 50 % do roku 2015 bude pravděpodobně dosaženo.
Přístup je zajištěn: 100 % Evropanů má dnes podle Komise přístup k širokopásmovému připojení a obvykle má na výběr několik možností (optická vlákna, kabelová televize, ADSL nebo mobilní přístup 3G/4G). Všichni Evropané mají minimálně přístup k cenově dostupnému satelitnímu širokopásmovému připojení.
Rychlé širokopásmové technologie: dostupnost mobilního širokopásmového připojení 4G se z 26 % v loňském roce prudce zvýšila na 59 %. Pevné připojení k internetu o rychlosti alespoň 30 Mb/s má k dispozici 62 % obyvatel EU, oproti 54 % v loňském roce a 29 % v roce 2010. V Belgii, Dánsku, Litvě, Lucembursku, na Maltě, v Nizozemsku a ve Spojeném království je rychlé připojení již dnes dostupné více než 90 % domácností.
Malé podniky podle EK zaostávají: Jen 14 % podniků s méně než 250 zaměstnanci prodává online. Žádná země v celé EU se ani neblíží k cílovému průměru 33 %, kterého má být v EU dosaženo do roku 2015.
Problematický je evropský venkov: K rychlému širokopásmovému připojení má přístup jen 18 % venkovských domácností.
Služby elektronické veřejné správy v roce 2013 stagnovaly. Použilo je jen 42 % obyvatel EU. Bude-li tento trend pokračovat, členské státy cílových 50 % do roku 2015 nedosáhnou.
Komise rovněž zveřejnila 11. srovnávací hodnocení elektronické veřejné správy. Zpráva ukazuje, že občané jsou i nadále podstatně spokojenější se soukromými službami on-line (jako je elektronické bankovnictví) než s veřejnými službami on-line (například informacemi o pracovních místech). K dispozici je větší nabídka on-line služeb elektronické veřejné správy, ty však nejsou vždy snadno použitelné, rychlé nebo transparentní. Tyto překážky lidem brání v tom, aby „eGovernment“ používali více.
Dodejme, že cílem Evropské komise je vytvořit regulační a podnikatelské prostředí, které podpoří hospodářskou soutěž a investice na trzích s digitálními technologiemi v Evropě. Komise v roce 2013 navrhla konkrétní opatření na vytvoření jednotného telekomunikačního trhu, která by podle ní měla řešit řadu problémů potvrzených dnešními údaji.
