Podíl domácí přidané hodnoty na celkovém vývozu Česka je v průměru 61 %, to je celosvětově jedna z nejnižších hodnot. Nejvíce svou přidanou hodnotu vyváží Saúdská Arábie a Brunej (obě 95 %). Naopak nejméně přidané hodnoty ve vývozu má Lucembursko (31 %) a Malta (42 %). To jsou závěry studie Deloitte Made in World – Analýza českého zahraničního obchodu a pozice v globálních hodnotových řetězcích.
Nejvíce české přidané hodnoty putuje do Německa (24 %). S velkým odstupem pak následují Slovensko (7 %) a Polsko (6 %). To zhruba odpovídá struktuře vývozu celkové domácí produkce. Největší podíl na vývozu domácí přidané hodnoty má odvětví motorových vozidel (18 %). Obsah přidané hodnoty ve vývozu daného odvětví je přitom pouze 46 %, jedna z nejnižších v mezinárodním srovnání. Například v sousedním Německu je to 76 %.
Zohledníme-li konečnou destinaci české přidané hodnoty, tak po Německu, kam směřuje téměř pětina přidané hodnoty, jsou druhým největším odběratelem USA (7 %), následované Francií a Velkou Británií, shodně po 6 %.
„Na rozdíl od analýzy běžných dat o zahraničním obchodě, se ukazuje, že česká ekonomika není závislá jen na svých evropských sousedech, ale ve značné míře také na USA. Tenze v globálním obchodě, k nimž přispěla změna politiky USA, mohou pro Česko znamenat více, než si myslíme,“ shrnuje závěry autor analýzy David Marek, hlavní ekonom Deloitte.
České propojení s globální ekonomikou narůstá. Úroveň zapojení do takzvaných globálních hodnotových řetězců (GVC) se v letech 2005 až 2015 zvýšilo o více než desetinu. ČR zároveň vykazuje nižší podíl domácí přidané hodnoty na vývozech, protože tuzemská ekonomika ve výrobě intenzivně využívá zahraničních meziproduktů.
„S rostoucí účastí v GVC, a zejména v komplexní formě GVC, se ovšem také zvyšuje citlivost české ekonomiky na otřesy v globální ekonomice,“ upozorňuje spoluautor studie Petr Němec.
V rámci zemí OECD je Česká republika po Lucembursku a Jižní Koreji třetí zemí s největší vzdáleností své produkce od konečného spotřebitele. To znamená, že Česko více produkuje v odvětvích, která stojí uprostřed nebo na začátku výrobního řetězce. Analýza hodnotových křivek ukazuje, že 9 z 10 nejvýznamnějších odvětví podle objemu vývozu se nachází v částech hodnotové křivky s nízkou přidanou hodnotou.
„Domácí výroba aut se nachází přesně v polovině hodnotového řetězce s nízkou mírou přidané hodnoty. Na vzestupné části křivky se nachází pouze informační a komunikační činnosti. Na ty je dále navázáno korespondující odvětví v Německu a USA. Výpočet a analýza hodnotových křivek pro klíčová odvětví české ekonomiky podporují tvrzení, že Česko je stále spíše montovna“ dodává David Marek.
Výrobní odvětví nacházející se nejdále od spotřebitele jsou v Česku těžba a dobývání, výroba dřevěných a papírových výrobků a tisku a výroba základních kovů a kovových produktů. Na polovině cesty ke spotřebiteli jsou výrobní procesy ve zpracovatelském průmyslu a velkoobchod a maloobchod. Nejblíže spotřebiteli jsou ubytování, stravování a pohostinství.
