Již druhý rok po sobě se průměrná sazba daně z příjmů fyzických osob celosvětově zvýšila, a to o 0,3 procentního bodu. K navýšení letos přistoupilo celkem devět zemí, což je druhé nejvyšší číslo za posledních deset let. Upozorňuje na to webový nástroj celosvětové sítě poradenských společností KPMG Tax rates online. A jak tedy na tom jsou lidé v různých zemích?
Řada zemí se snaží řešit problémy se schodky státních rozpočtů vytvářením nových daňových pásem pro subjekty s vysokými příjmy nebo zavádí nové dočasné daně. Nejsledovanější změna sazby daně z příjmů fyzických osob letos proběhla v USA, kde po vypršení platnosti snížení daní z dob Bushovy administrativy vzrostla nejvyšší federální sazba z 35 procent na 39,6 procenta. Co do velikosti změny drží prvenství Slovinsko, kde došlo k nárůstu o devět procentních bodů – z 41 procent na 50 procent.
I Česká republika zavedla novou dočasnou daň pro osoby s vysokými příjmy. Tzv. solidární zvýšení daně činí sedm procent a uplatňuje se u příjmů přesahujících 1 242 432 korun ročně, tj. 103 536 korun měsíčně (tato částka je stanovená pro rok 2013 a každoročně se upravuje). Zavedením solidárního zvýšení daně bylo v České republice po předchozích pěti letech fungování rovné 15procentní daně prakticky zavedeno druhé daňové pásmo.
„Dle vyjádření Ministerstva financí se solidární daň v České republice týká zhruba 80 000 osob. Je tudíž otázkou, zda dodatečný výběr daně prostřednictvím tohoto nástroje splňuje očekávání státu, nebo se jednalo spíše o gesto politických stran proklamujících vyšší zdanění ‚bohatých‘. Solidární daň byla původně zavedena na přechodné období do roku 2015, kdy měla vstoupit v platnost nová legislativa ohledně jednoho inkasního místa, zahrnující rozsáhlé daňové změny. Prozatímní vyjádření zástupců možné budoucí vládní koalice však spíše inklinují k ponechání zdanění fyzických osob tak, jak je, včetně solidární daně minimálně do roku 2016,“ komentuje situaci v Česku Jana Bartyzalová, Partner, Daňové poradenství, KPMG Česká republika.
Sazby daně z příjmů fyzických osob ve vybraných zemích (zdroj: KPMG):
Sazba v procentech | Sazba v procentech | Nárůst v procentních bodech | |
Země | 2012 | 2013 | |
Slovinsko | 41,00 | 50,00 | 9,00 |
Egypt | 20,00 | 25,00 | 5,00 |
USA | 35,00 | 39,60 | 4,60 |
Lucembursko | 41,34 | 43,60 | 2,26 |
Finsko | 49,00 | 51,13 | 2,13 |
Izrael | 48,00 | 50,00 | 2,00 |
Portugalsko | 46,50 | 48,00 | 1,50 |
Arménie | 25,00 | 26,00 | 1,00 |
Dánsko | 55,38 | 55,56 | 0,18 |
K nejmarkantnějšímu poklesu daně z příjmů fyzických osob došlo podle KPMG ve Velké Británii, kde se od letošního dubna snížila nejvyšší sazba z 50 procent na 45 procent. Britská 50procentní sazba byla během tří let své existence velmi kritizována za to, že přispívá k odchodu osob s vysokými příjmy do zahraničí a brání podnikání. S obdobnou kritikou i zájmem médií se setkal francouzský návrh na zavedení 75procentní daňové sazby pro fyzické osoby s příjmy nad milion eur, který předložil prezident François Holland. Francouzský ústavní soud však v prosinci 2012 rozhodl, že je taková sazba protiústavní.
K poklesu daňové sazby došlo podle KPMG rovněž v Řecku, v Litvě a na Islandu. Konkrétně o 3, 1 a 0,02 procentního bodu. Pokles na Islandu byl tedy zanedbatelný.
„Na daňové sazby a jejich zvyšování je však vždy potřeba nahlížet v kontextu toho, na jaký příjem se nejvyšší daňová pásma aplikují. V některých zemích, jako je třeba USA, se totiž použijí až pro zdanění extrémně vysokých příjmů. V důsledku toho tamní průměrné zdanění může korespondovat se situací, jaká panuje i v jiných zemích,“ upozorňuje také Bartyzalová.