Nejvíce zaplatí na dani zájemci o nemovitosti v Berlíně, kde zdaňují převod nemovitosti sazbou 6 %, naopak nejvelkorysejší podmínky má Rumunsko a Slovensko, které samotný převod nemovitostí dodatečnou daní nezatěžují. Praha je s 4% sazbou daně z nabytí nemovitých věcí dražší než Vídeň i Varšava. Plyne to z průzkumu TPA Horwath.
TPA Horwath provedla bleskový průzkum v zemích střední a východní Evropy zaměřený na daňové zatížené spojené s převodem vlastnictví nemovitosti. Analýza porovnává výši daně při koupi bytu a kancelářských prostor ve vybraných hlavních městech CEE. Zcela bez daňové zátěže lze pořídit nemovitosti v Bratislavě a Bukurešti, nejvyšší sazbou je z porovnávaných zemí zdaněno nabytí reality v Berlíně.
Průzkum TPA Horwath proběhl v Praze, Berlíně, Varšavě, Vídni, Bratislavě a Bukurešti. Výchozím předpokladem pro porovnání platného zdanění v jednotlivých městech byl nákup bytu v hodnotě 150 000 eur (cca 4,1 mil. Kč) občanem a převod kancelářských prostor k podnikání mezi dvěma ekonomicky aktivními subjekty za 2 mil. eur (cca 55 mil. Kč). Sazby daní jsou, jak už bylo uvedeno 6 % v Berlíně, 4 % v ČR, 3,5 % ve vídni a 2 % ve Varšavě.
Pravidla pro výpočet daně jsou dle průzkumu v jednotlivých státech odlišná a různých úprav mohou nabývat i pro nižší územní celky. Daňová povinnost ale vždy vychází z kupní ceny nemovitosti, která vznikla na tržním základě mezi kupujícím a prodávajícím a sazbou daně. V České republice doznal převod nemovitosti se změnou daňových zákonů od roku 2014 nové podoby a daň z převodu nemovitých věcí byla nahrazena úhradou daně z nabytí nemovitých věcí. U té sice zůstalo stejné zatížení 4% sazbou jako před rokem 2014, ale je nutné přistupovat obezřetněji k určení základu daně. Ten tvoří nabývací hodnota nemovitosti, kterou lze snížit o uznatelný náklad v podobě platby za zákonem vyžadovaný znalecký posudek.
Nabývací hodnota nemovitosti je dána buď cenou sjednanou, za kterou byla nemovitost skutečně prodána, nebo tzv. srovnávací daňovou hodnotou. Pro potřeby daně se bere vždy vyšší z těchto hodnot. Srovnávací daňová hodnota může být stanovena na základě znaleckého posudku, nebo je možné využít tzv. směrnou hodnotu. Tuto směrnou hodnotu stanovuje správce daně sám, a to až po předložení daňového přiznání k dani z nabytí nemovitých věcí.
Z průzkumu tedy jednoznačně vyplynulo, že zájemci o investice do nemovitostí by z hlediska optimalizace daňové povinnosti měli své kroky k pořízení nemovitosti směřovat spíše na východ Evropy.
