Přes polovinu života trávíme v práci. Přestože se snažíme v ní realizovat a být spokojení, často se dostaneme do situací, které jsou pro nás těžké. Jednou z nich je i neschopnost práce se zpětnou vazbou. Co to znamená a jak to tedy dělat? Na to již poskytuje radu dlouholetá lektorka a konzultantka pro byznys PaedDr. Olga Medlíková z týmu konceptu rozvoje interních vzdělavatelů Nášlektor.cz.
PaedDr. Olga MedlíkováPracovat se zpětnou vazbou dokáže podle slov Olgy Medlíkové jeden člověk z deseti. Lidé ji často vnímají jako kritiku a berou si ji příliš osobně. A často ji také velmi osobně vyjadřují, takže ten druhý se spíše naštve, místo aby si z ní vzal to dobré. Správná zpětná vazba má jít proti věci třeba výkonu, projevu, situaci, nikdy ne proti člověku. Má být konstruktivní a věcná, nikoliv zraňující a osobní. Velmi proto záleží i na formulaci, kterou člověk použije. „Nevadí mi, co řekl, ale jak to řekl!“ tady platí dvojnásob.
Zde je několik zásadních tipů:
Shrňte domluvené skutečnosti, aby vznikl pro obě strany jasný výstup – Ne: „Tak jsme se dohodli a můžeš jít.“, ale: „Dohodli jsme se na tom, že příště se mnou před jednáním probereš svoje argumenty, materiálů budeš mít vždy o dva navíc a prezentaci ukážeš kolegovi Jardovi, aby ti k ní řekl, jak se mu jeví.“
Destruktivní kritiku odmítněte. Pokud je konstruktivní, opravdu jde o zpětnou vazbu, nikoliv o destruktivní „rýpaní“, reagujte na ni. Ideálně tak, že akceptujete připomínku a řeknete, jak chcete situaci měnit. Například:
„Děkuji za upozornění. Budu na tom pracovat.“
„Beru to na vědomí.“
„Vážím si toho, cos mi řekl. Příště si dám bacha.“
Akceptujte svou zodpovědnost, ale odmítněte, jestli vám druhá strana bude podsouvat vinu za cizí selhání.
„Ano, jsem vedoucí týmu a uvědomuju si, že jsem tady teď tři neděle nebyl. Ale odmítám tvrzení, že je moje chyba, že tým spadl v hodnocení výkonu o dvě příčky dolů.“