Podíl příjmů, které domácnosti v roce 2013 vynakládaly na bydlení, se mírně zvýšil, a to na 18,8 %. Čistý roční peněžní příjem domácností v přepočtu na osobu ovšem v předchozím roce nominálně vzrostl na 149,9 tisíc Kč - reálně však klesl. V souvislosti se změnami v daňovém systému poklesla diferenciace příjmů a snížila se míra ohrožení příjmovou chudobou na 8,5 %. To jsou předběžné výsledky šetření Českého statistického úřadu (ČSÚ) nazvaného Životní podmínky 2013.
Podíl příjmů, které domácnosti v roce 2013 vynakládaly na bydlení, se sice mírně zvýšil, a to na 18,8 % (pomalejší růst než v předchozím roce), ale finanční situace domácností se oproti roku 2012 výrazně nezhoršila, naopak v některých ukazatelích je patrné zlepšení. To pravděpodobně souvisí s růstem příjmů, zejména ve skupině domácností samostatně činných.
Podíl domácností vnímajících náklady na bydlení jako velkou zátěž zůstal zhruba na úrovni roku 2012, a to 28,7 %. Podíl domácností vycházejících s příjmy obtížně nebo velmi obtížně mírně vzrostl na 32,1 % (tj. o 0,7 p. b.), což znamená pětkrát menší nárůst než mezi roky 2011 a 2012.
Podíl domácností, které si nemohly dovolit zaplatit neočekávaný výdaj ve výši 9 400 Kč dokonce mírně poklesl, a to ze 44,0 % v roce 2012 na 43,2 % v roce 2013. Stejně tak poklesl podíl rodin, které si nemohly dovolit zaplatit alespoň týdenní dovolenou pro všechny členy domácnosti (ze 43,8 % v roce 2012 na 39,7 % v roce 2013).
V roce 2012 vzrostly čisté roční příjmy domácností samostatně činných osob v průměru na 162,5 tisíc Kč, čímž se podle ČSÚ dostaly zhruba na úroveň z roku 2009. „Růst zaznamenaly také příjmy domácností zaměstnanců s nižším vzděláním, které v průměru dosáhly 130,5 tis. Kč čistého na osobu za rok, tedy o 2,2 % více než v předchozím roce,“ uvedl Jaromír Kalmus, vedoucí oddělení sociálních šetření ČSÚ.
Podobně rostly i průměrné čisté roční příjmy domácností nepracujících důchodců, které v tomto roce činily 138,2 tis. Kč. Čistý roční příjem domácností zaměstnanců s vyšším vzděláním v roce 2012 dosáhl 176,3 tis. Kč (v roce 2011 činil 176,5 tis. Kč). Významně jim přitom pomohly změny ve slevách na dani, bez nichž by jejich čisté příjmy zaznamenaly podobný propad, který se odrazil na jejich příjmech hrubých, které klesly z 219,6 tisíc Kč na 218,2 tisíc Kč.
Uvedený vývoj výše příjmů jednotlivých skupin domácností znamenal pokles příjmové diferenciace jak uvnitř skupiny zaměstnanců, v níž se zvyšovaly příjmy domácnostem zaměstnanců s nižším vzděláním a klesaly příjmy domácnostem zaměstnanců s vyšším vzděláním, tak i celkové snížení variability příjmů. Domácnosti střední třídy si podle ČSÚ z příjmového hlediska ani nepohoršily, ani nepolepšily, růst jejich příjmů byl nižší než u domácností „nízkopříjmových“.
V souvislosti se zvýšením slev na dani rostly příjmy také skupinám domácností, které patří mezi nejvíce ohrožené chudobou, což ve spojitosti se snížením příjmové diferenciace znamenalo pokles počtu osob ohrožených chudobou jak v těchto skupinách domácností, tak i v celkové populaci.
Míra ohrožení příjmovou chudobou se počítá jako podíl osob žijících v domácnostech, jejichž příjem je nižší než stanovená hranice chudoby. Ta se nejčastěji stanovuje jako 60 % mediánu ekvivalizovaného disponibilního příjmu domácnosti, což pro rok 2013 znamenalo 116 196 Kč. Počet osob žijících v domácnostech s příjmem pod touto hranicí poklesl v roce 2013 v ČR na 871,8 tis., tedy 8,5 % všech osob bydlících v bytech. „Při interpretaci indikátoru míry chudoby je třeba vzít v potaz to, že vzhledem k metodice jeho výpočtu odráží ponejvíce diferenciaci příjmů, nikoliv to, jak se lidé reálně mají,“ vysvětlil Kalmus.
V oblasti daňového systému došlo v roce 2012 ke změnám, které nezanedbatelně ovlivnily příjmy domácností. Došlo ke zrušení tzv. „povodňové daně“ (uplatňované v předchozím roce formou snížení slevy na poplatníka o 100 Kč měsíčně). Zároveň se zvýšilo daňové zvýhodnění na vyživované děti, a to měsíčně o 150 Kč na dítě a o 300 Kč na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P. Důsledkem těchto změn se snížila daňová zátěž pracujících osob.
Dodejme, že šetření Životní podmínky uskutečnil ČSÚ v období od 23. února do 12. května 2013 již po deváté. Toto šetření jsou v rámci projektu EU-SILC (European Union - Statistics on Income and Living Conditions) povinny zabezpečovat všechny členské státy Evropské unie. Jeho hlavním smyslem je získávat mezinárodně srovnatelná data pro hodnocení sociální a ekonomické situace obyvatel jednotlivých evropských zemí.
