Žijeme ve světě, kdy se počet uživatelů internetu každým dnem zvyšuje a společně s ním roste i počet nových možností jeho využívání. Na jedné straně stojí konzumenti obsahu, na té druhé zase organizace a firmy, které chtějí tyto možnosti maximálně využívat. Klasický příklad takové rozšířené funkce internetu, která slouží k dosahování podnikatelských záměrů, je crowdsourcing. Že o něm slyšíte poprvé? Pojďme si vysvětlit, o co jde a jak toho využít pro svůj byznys.
Abychom si mohli vysvětlit mechanismus crowdsourcingu v oblasti lidských zdrojů, je nutné si samotný crowdsourcing nejprve definovat. V posledních letech byl tento fenomén předmětem mnoha studií, proto existuje více definic, které sepsali vědci napříč obory. Společným znakem těchto definic je to, že se jedná o proces, kdy žadatel poptává na on-line platformě určitou službu nebo řešení problému. Registrovaný člen, takzvaný crowd-worker, mu může poskytnout řešení nebo nabídnout požadovanou službu. Tímto způsobem se platforma crowdsourcingu stává jakýmsi prostředníkem mezi poptávkou po službě a dodávkou služby nebo řešení. Crowdsourcing je hojně používán například na podporu náborů zaměstnanců ke správě specifických, časově vázaných úkolů, tj. vývojáři, copywriteři apod.
Crowdsourcing je skvělým způsobem, jak šetřit čas i peníze. Díky crowdsourcingu nemusí firma vynakládat úsilí na přijímací pohovory a jako bonus se zbavuje veškerých fixních výdajů týkajících se zaměstnanců. V rámci flexibilních plateb pak hradí jen to, co skutečně potřebuje.
Skrze využívání crowdsourcingu získá firma hned několika benefitů. Patří mezi ně například:
Expanze crowdsourcingu by mohla mimo jiné vytvořit nulové vzdálenosti mezi zaměstnancem a společností, zajistit, aby se zaměstnanci cítili součástí osudu společnosti a v neposlední řadě využít každý potenciál naplno. Budovat silnou kulturu orientovanou na lidi je zkrátka zaručený recept na úspěch. Celá koncepce vysílá signál, že společnost bere vážně v úvahu názory svých zaměstnanců a dává jim možnost přispívat ke zlepšování pracovního prostředí.
Stejně jako vše, i crowdsourcing může mít své nevýhody. Jednou z nich je například částečná nejistota, jak bude výsledek práce vypadat. Oproti stálým zaměstnancům zde firma pracuje s lidmi, které nezná a nemusí tak vždy vědět, co od nich čekat. Důležitý je proto článek quality assurance (pozn.: zajištění kvality) ze strany crowdsourcingového projektu, který zajišťuje člověk orientující se v dané oblasti. Nestane se tak, že by klient dostal nekvalitně odvedenou práci, protože všechny výstupy jsou důkladně kontrolovány.
Crowdsourcing může být v oblasti řízení lidských zdrojů využíván ale i úplně jinak. Jedním z mechanismů může být třeba zapojení zaměstnanců do inovací. Může se jednat o inovační soutěž, která zajistí kombinaci konkurence mezi zaměstnanci a spravedlivého hodnocení nových nápadů nebo třeba o implementaci sociální sítě v rámci firmy, jež umožní vzájemnou socializaci.
„Stejně jako tradiční e-mail a intranet máme platformu crowdsourcingu, Better Together, kde jsou naši lidé povzbuzováni, aby se podělili o své nápady, jak můžeme být jednodušší, osobnější a spravedlivější,“ říká pro The Guardian Paula Dunne, zaměstnankyně banky Santander. Také dodává, že implementace nové technologie může být zprvu náročná, ale po chvíli se dostaví nápady, které jsou užitečné, soustředěné a jsou skvělou demonstrací toho, do jaké míry jsou zaměstnanci odhodláni být prospěšní společnosti.
Jan Skovajsa, spolumajitel a CEO firmy myTimi
