Ačkoli covid už dávno zastínil válečný konflikt na Ukrajině a také hrozivá inflace, z pohledu zaměstnavatelů způsobily uplynulé dva roky s epidemií mnoho změn. A zdaleka nejde jen o hybridní model práce, tedy kombinaci home office a práce v kanceláři.
Nejvýraznější změnou – a v tomto případě negativní – je psychická pohoda zaměstnanců. Podle 46 % zaměstnavatelů se totiž zhoršila. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost Sodexo Benefity formou dotazníkového šetření realizovala agentura Ipsos. Duševní nepohodu nejčastěji u svých lidí zmiňovaly menší firmy do 50 zaměstnanců (téměř 49 %). „To ovšem nemusí znamenat, že psychiku lidí v menší firmách covid poznamenal více než v těch velkých. V menší firmě je jednoduše na všechno lépe a více vidět,“ říká Martina Machová, personální ředitelka společnosti Sodexo Benefity.
Firmy, které tento problém vnímají, se zpravidla snaží své zaměstnance nějakým způsobem v oblasti duševního zdraví podpořit – podporu už nějakým způsobem realizuje nebo chystá 43 % z nich. „To, že bychom se měli o sebe starat z hlediska psychického zdraví, firmami opravdu významně rezonuje. Psychický dopad lockdownů je neoddiskutovatelný, a to i u bytostných optimistů. Když si představím lidi, kteří v kanceláři nebyli měsíce a sedí doma sami, protože nemají rodinu, která by je podpořila, tak jejich osamělost je nebezpečná. Psychologové by nám určitě řekli, jak se lidská duše dostává do stresu právě z těchto důvodů,“ připomíná Martina Machová, s tím, že toto se propisuje i do nabídky benefitů. „V Cafeterii, kterou pro řadu firem provozujeme, zaznamenala kategorie well-being mnohonásobný růst na úkor ostatních benefitů. A je jedno, jestli se bavíme o fitku, online psychoterapii nebo dvoudenním wellness. Zdá se, že je to něco, bez čeho se už firmy neobejdou, pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost na trhu práce,“ doplňuje Machová.
Co se týče efektivity práce, ta je podle šéfů firem mnohem horší než před pandemií (10 %), trochu horší (21 %) nebo zůstala stejná (57,5 %). Za mnohem lepší než před pandemií ji považují pouze 3 % zaměstnavatelů. Zajímavé je, že v tomto směru jsou mezi firmami výrazné regionální rozdíly – za mnohem horší považuje efektivitu práce 17,6 % moravských firem, ale jen 4 % českých. Zhruba stejné hodnoty vykazuje i motivovanost a angažovanost zaměstnanců. Co naopak výrazně vzrostlo – alespoň podle zaměstnavatelů – je spokojenost v práci, která je stejná (60,5 %), trochu lepší (16,5 %) a mnohem lepší (3,5 %) než před pandemií, přičemž výrazně spokojenější jsou lidé v Praze a Středočeském kraji.
Ruku v ruce se spokojeností jde i loajalita, kterou považuje za setrvalou 64 % zaměstnavatelů, za trochu lepší 17,5 % a za výrazně lepší 3,5 %. A i v tomto případě jsou optimističtější pražské a středočeské firmy.
Ať chceme, nebo nechceme, největším fenoménem, který covid do pracovních vztahů vnesl, je home office. „Jsem přesvědčena, že naprostá většina lidí nebude trávit sto procent pracovní doby v kanceláři. Myslím, že se dostatečně prokázalo, že hybridní způsob práce může být přínosný pro obě strany – tedy zaměstnance i zaměstnavatele, protože efektivita a výkon se neměří tím, že v práci odsedím 8 hodin. Zaměstnanci v absolutní většině považují hybridní model práce za standard a nikoli za něco výjimečného, co je spojené s covidem,“ říká Martina Machová. A čísla jí dávají za pravdu. Práci z domova umožňuje 73 % zaměstnavatelů – samozřejmě jen u pozic, kde to povaha profese dovoluje. Většina z nich zároveň dovoluje svým lidem využívat práci z domova dle jejich preferencí (52 %) a nejčastěji dva až tři dny v týdnu (25 %).
