Pandemie koronaviru stojí za výraznou změnou i na českém pracovním trhu i zaměstnání. Rozdmýchala stojaté vody s pustila řetězec home office, videohovorů i neustálého online připojení. Třetina zaměstnanců je prý připravena dát výpověď, pokud jejich zaměstnavatel bude vyžadovat vrácení do kanceláře na plný úvazek.
Většina zaměstnanců chce i nadále pracovat flexibilně z domova. I proto, že byli více produktivní (64 %). Přestože si většina zaměstnanců chce zachovat pracovní flexibilitu, mnozí si myslí, že návrat do kanceláře bude nakonec nevyhnutelný. Více než čtvrtina lidí (27 %) si myslí, že se tak stane do šesti měsíců, a dalších 24 % do jednoho roku. Taková data vyplývají z celosvětového průzkumu Ipsos pro Světové ekonomické fórum, do kterého se zapojilo více než 12 500 zaměstnanců z 29 zemí světa. Obdobné postoje zastávají i české firmy.
„U pražských firem bývá home office častější nežli na menších městech. Je to z toho důvodů, že zaměstnanci do kanceláří dojíždí i více než hodinu a pokud tedy mají možnost, home office s radostí ji využijí,“ říká úvodem Vojtěch Strnad, Partner a CEO pražské digitální agentury WDF.
Se současným ústupem pandemie a postupném návratu do dřívějších zajetých kolejí se momentálně zaobírají zaměstnavatelé. Pro mnohé zmiňovaný návrat není ani zdaleka snadný. „Jako firma se snažíme pomalu se vracet zpět do kanceláří. Samozřejmě to obnáší obrovskou zodpovědnost a dodržování pravidel. Kombinace distanční výuky a práce je velmi zajímavá. Myslím si, že mohu mluvit za všechny kolegy, kteří si tímto procházejí, že je jak psychicky, tak i fyzicky náročné, když člověk supluje paní učitelku, kuchařku, vymýšlí zábavu a v zádech má svou práci,“ prozrazuje Michala Soukupová, ze společnosti TP Consulting, která se specializuje na interim management zejména v automobilovém průmyslu.
Někteří zaměstnanci možnost vrácení se na svá pracovní místa do kanceláří vítají, pro jiné, zejména rodiče, byla situace obtížnější například kvůli distanční výuce, které čelili společně se svými dětmi. V takovém případě pak záleží na přístupu konkrétního zaměstnavatele. „U nás v LovelyData to máme od začátku trochu jinak. Všichni kolegové s námi spolupracují vzdáleně a všem nabízíme zkrácené úvazky. Rodičům tento způsob vyhovuje, protože se mohou věnovat dětem podle potřeby. Zkrácený úvazek jim také umožňuje „rozbít" stereotyp a zároveň si udržet svoje znalosti, dovednosti a do budoucna i svoji zaměstnatelnost,“ sdílí zkušenosti Lubomír Husar, zakladatel LovelyData.cz, a dodává: „Ostatní kolegové zase zkrácený úvazek využívají ke studiu či k práci na svých projektech.“
Obdobnou zkušenost má Lukáš Cirkva ze společnosti BCV solutions: „Pracujeme v oboru IT a již před pandemií pro nás bylo přirozené se scházet online. Určitě je důležité být často a pravidelně v kontaktu. Stejně tak, jak v Praze, tak i v Pardubicích měli kolegové již před pandemií možnost využít home office. V přístupu zaměstnanců jsem výrazný rozdíl nezaznamenali. Drobný rozdíl vidím v tom, že hodně firem umožňovala home office v Praze již před pandemií, což v jiných městech nebylo zvykem. Nyní trend home officů je po celé ČR a v jednotlivých městech už není takový rozdíl.“
„U nás nebyl HO moc běžný. Byli jsme zvyklí chodit na kanceláře každý den. Po covidu, díky kterému se nastavily procesy, očekávání a otestovalo se, že i tímto způsobem se dá efektivně fungovat, nyní využívají kolegové pravidelně HO 2x týdně,“ potvrzuje Vojtěch Strnad z WDF. „Organizace jsou dnes mnohem otevřenější pro práci zaměstnanců vzdáleně z domova. To, co dříve bylo nemyslitelné, je dnes možně a i velmi časté. IT pracovníci státních úřadů často pracují z domova i dnes. Stejně tak, jak v Praze, tak i v Pardubicích měli kolegové již před pandemií možnost využít home office. V přístupu zaměstnanců rozdíl nevidím,“ doplňuje Cirkva z BCV solutions.
Oproti loňskému roku se v současnosti může u zaměstnanců projevovat pokles motivace, nižší zájem o práci, ztráta tahu na branku i absence nápadů a kreativity. Ale není se čemu divit. Loňský rok a začátek toho letošního byl psychicky velmi náročný. „Všeobecně se dá říct, že loňský rok a letošní jaro kladlo na zaměstnance velké psychické a fyzické nároky. Ta únava je tam znát a nelze popřít, že absence slunečního svitu nepřispívá ke zlepšení kreativity či jak se nyní v moderní společnosti říká, tahu na branku. V neposlední řadě se také podepsala absence kulturního a společenského vyžití, dlouhodobé uzavření sportovišť a zvýšené nároky na rodiče s dětmi školního a předškolního věku,“ rozvádí Mudr. Rodion Schwarz, praktický lékař z Přílepské ordinace.
Podobně vnímá současný stav i Lubomír Husar, zakladatel LovelyData: „Celkově mám pocit, že se lockdown začal naplno negativně projevovat někdy v dubnu. Asi to bylo pro hodně lidí už opravdu moc dlouhé. Časté změny nařízení, z nich vyplývající nejistota a k tomu starosti s péčí o děti – v takové situaci je těžké si udržet motivaci. To pozoruji nejen u některých kolegů, ale i u lektorů nebo studentů. Doufám, že postupné rozvolňování pomůže tuto situaci překonat,“ říká.
Dlouhodobé restrikce zaměstnance unavily. „Po více než roce covidu drtivá většina našich lidí říká, že se cítí unaveně z dlouhodobých restrikcí. Dlouhodobý home office u nás většinu lidí nebaví a odráží se zejména v jejich soukromém životě, kdy po celém dni sezení doma se člověku takzvaně "nechce nic",“ poukazuje Jana Večerková, zakladatelka Coding Bootcamp Praha.
Na bezpečné setkávání v kancelářích se těší Lukáš Cirkva z BCV solutions: „Těšíme se, až budeme všichni naočkovaní, až se budeme zase moci bezpečně potkávat v kancelářích. Plánujeme společné oddychové akce někde na horách nebo na chatě u vody. S benefity chceme kolegům vyjít vstříc. Některý si přeje jít na školení, jiný preferuje volnější pracovní dobu. Proto k nim budeme přistupovat individuálně tak, aby byl každý spokojený,“ říká. Velmi podobný plán má i Přemysl Lukeš z DER KURIER, www.derkurier.cz: „Rád bych, abychom kolegům dopřáli nějaký společný víkend mimo město, což je ale stále ne úplně realizovatelné,“ uvádí.
