Vše nasvědčuje tomu, že termíny otevření restaurací a obchodů, o kterých se v současnosti mluví, jsou zcela nereálné. Naše analýza ukazuje, že by se podnikatelé i zákazníci měli připravit na to, že podstatná omezení budou v platnosti po řadu týdnů a dost možná i po několik měsíců. Podívejme se, proč.
3x aktualizováno: Jak už víme, vláda nakonec ve čtvrtek 3.12. na cca 14 dní převedla Česko do 3. stupně dle škály PES, poté cca po týdnu, od pátku 18.12., vrátila do stupně 4, tentokrát však značně upraveného, a po dalším cca týdnu, 27.12., do upraveného 5. stupně. Zhodnocení, zda bylo otevření obchodů, restaurací a služeb předčasné, je otázkou názoru - a vyčíslení dopadů tohoto rozvolnění oproti dopadům pokračujících omezení. Termín původního rozvolnění odpovídal optimistickému scénáři, o kterém hovoříme níže, nicméně je nutné dodat, že parametry epidemie zdaleka nebyly na tak příznivé úrovni, při jaké k uvolnění sáhla většina ostatních vyspělých zemí, které sledujeme.
V pondělí 5.10.2020 byl na území ČR vyhlášen nouzový stav, následovaný přibližně o 14 dní později i výraznějším uzavíráním ekonomiky, a to s předběžným příslibem, že se věci začnou vracet k normálu 4.11.2020. Již nyní je ale zřejmé, že toto datum je nereálné. V médiích se objevují modely zhoršování pandemie, daleko méně se ale hovoří o jejím ústupu - a o možném uvolňování přiškrcené ekonomiky. Jaké zkušenosti mají v zahraničí?
Porovnání situace vývoje počtu identifikovaných nakažených v ČR a v Izraeli. Zdroj: Google/WikipediaDatum otevření ekonomiky pochopitelně úzce souvisí se stavem pandemie v dané zemi v okamžiku jejího uzavření. Zde je třeba připomenout, že k uzavření podstatné části ekonomiky nedošlo spolu s vyhlášením nouzového stavu na počátku října, ale až od 22.10., tedy ke dni, kdy bylo v ČR 5044 hospitalizovaných osob, z toho 751 ve vážném stavu. Denní přírůstky potvrzených nakažených pak dosahovaly 14-15 tisíc osob.
Pro představu, co se bude dít dál, se můžeme podívat do země s podobným počtem obyvatel, kde k uzavření ekonomiky sáhli na podzim, jen několik týdnů před námi. Konkrétně do Izraele s více než osmi miliony obyvatel. Zde od 18. září začala platit výrazně tvrdší opatření než u nás, a to za stavu, kdy se počty nových potvrzených případů pohybovaly okolo 5 000 denně. Počty nově nakažených tam rostly ještě dalších 12 dní, a to na maximálních 9 077 denně (30. září) a pod 5 000 dosahovaných na začátku opatření se pak bezpečně vrátily 6.10., tedy necelé tři týdny po přijetí opatření. Trvalo ještě dalších 12 dní, než izraelská vláda usoudila, že jsou nárůsty dostatečně nízko na to, aby mohla začít uvolňovat přijatá opatření. Nejtvrdší zákazy tedy trvaly přesně měsíc. Je ovšem nutno dodat, že i poté zůstaly v platnosti zákazy, které jsou do značné míry srovnatelné s těmi, které u nás platí nyní.
Z údajů o jedné zemi samozřejmě nelze dělat závěry, pojďme se tedy podívat na další výrazně postiženou zemi, a to na Španělsko – a na vývoj epidemie v této zemi na jaře. Tam k uzavření ekonomiky došlo 15.3.2020, a to za stavu, kdy oficiálně přibývalo přibližně 1 700 nakažených denně (dodejme, že země má 47 milionů obyvatel). Nejvyšší počet nově nakažených tam byl na jaře zaznamenán o 13 dní později, tedy 26.3., a to 9 159. Pokles pod 1700 nakažených denně pak trval až do 25. dubna, tedy měsíc a deset dnů od uzavření ekonomiky.
A konečně se podívejme i do jarní Velké Británie, kde k uzavření ekonomiky sáhli 23.3. při denním potvrzeném nárůstu těsně pod tisícovkou nakažených (Velká Británie má 67 milionů obyvatel), přičemž růst nových případů pokračoval do 5.4. s vrcholem 6 199 a poté velmi pomalu klesal, přičemž poměrně bezpečně pod tisíc případů denně se dostal 22.6.
Než se pokusíme odhadnout, jak se bude epidemie dál vyvíjet v ČR, je dobré připomenout, že situace v různých zemích – a v různých obdobích – se liší v řadě parametrů, z nichž pro naše odhady mezi ty nejdůležitější patří počty prováděných testů, procentuální podíl pozitivních výsledků z provedených testů nebo přísnost přijatých opatření. Přesto lze v uvedených zemích vypozorovat určité základní vzorce.
Jsou-li například opatření dostatečně přísná, k vrcholu v počtu nových potvrzených případů dochází během 14 dní od přijetí těchto opatření. To ovšem samo o sobě nestačí, zásadní pro uvolnění opatření je pokles nových případů na přijatelnou úroveň – a tady už je otázkou, kde lze tuto úroveň pro ČR spatřovat. Pokud bychom doufali v optimistický scénář z Izraele, pokles trvá přibližně 30 dní od přijetí opatření, nicméně je třeba upozornit, že Izrael přijímal přísnější opatření a za výrazně příznivějších podmínek než ČR.
I další výše uvedené země přijaly opatření za výrazně příznivějších podmínek, než jsou v ČR, nicméně dodejme, že se tak stalo v první vlně nákazy, kdy byly vlády obecně opatrnější a ani rozsah testování nelze zpravidla srovnávat s tím dnešním. Nicméně je zřejmé, že pokles nově nakažených tam byl výrazně pozvolnější než v Izraeli.
Pokud se částečné uzavření ekonomiky z 22.10. ukáže jako dostatečně účinné, lze z výše uvedených údajů odhadnout, že vrcholu dosáhne druhá vlna pandemie v ČR kolem 5.11., nicméně vzhledem k vysokému podílu pozitivních výsledků testů – a tedy s předpokladem, že se daří zachytit jen nedostatečně velkou část skutečně nakažených – je možné, že se počty nově potvrzených nakažených budou pohybovat ve srovnatelně vysokých číslech ještě několik dalších dnů, než konečně začnou klesat.
Pokles na přijatelnou hodnotu pak na základě srovnání s Izraelem rozhodně nelze očekávat dříve než měsíc po přijetí opatření a vzhledem k faktu, že tuzemská opatření nejsou tak přísná, a že naše výchozí situace je výrazně horší, je zřejmě pravděpodobnějším scénářem výrazně delší doba poklesu. I šest týdnů jako ve Španělsku, tedy v našem případě do 7.12.2020, lze považovat za optimistický scénář.
Pandemie Covid-19, celosvětová situace. Zdroj: Dashboard by the Center for Systems Science and Engineering (CSSE) at Johns Hopkins University (JHU)Za daleko reálnější v současné situaci považujeme, že nebude-li chtít vláda hazardovat se zdravím obyvatel v ČR, k rozvolnění opatření bude moci dojít až počátkem roku 2021. A to za předpokladu, že zimní období nepřinese ještě třetí vlnu pandemie tak, jak ji předpovídají někteří odborníci, mimo jiné například hojně citovaný Jaroslav Flegr. Netroufáme si vyloučit pozitivní překvapení, například zbrzdění růstu díky velmi mírným opatřením přijatým již 14.10., ale považujeme ho v současné situaci za krajně nepravděpodobné.
Naopak považujeme za rozumné připravit se na výrazně delší uzavírku ekonomiky, než o jaké se dnes hovoří. Chceme současně věřit, že nebude třeba sáhnout k ještě přísnějším opatřením, než jaká jsou platná v současné době.
Autorem analýzy je redakce OnBusiness.cz. Zdrojem dat jsou oficiální údaje MZ ČR, Wikipedia a Google/Wikipedia. Redakce OnBusiness.cz klade důraz na přesnost a spolehlivost poskytovaných informací, nicméně výše uvedený text není investičním ani podnikatelským doporučením. Při jakýchkoli rozhodnutích doporučuje věřit především vlastnímu úsudku a vlastní analýze dostupných dat.
Koronavirus a COVID-19 jsou aktuálně nejvýznamnějšími tématy nejen běžné populace nebo zdravotníků, ale také podnikatelů a ekonomů. Jak dopadá šíření...
