Vstupem do další dekády se začíná psát nová kapitola robotizace. Desetiletí, které pravděpodobně přinese skutečný boom umělé inteligence (AI), předznamenává konec některých pracovních pozic, v jejichž výkonu nahradí lidské zaměstnance roboti. Jak roboty využíváme dnes, a jaké proměny můžeme očekávat v nejbližší době? Které profese zaniknou, a jakým prozatím umíráček nezvoní?
Podle analytiků stojíme na prahu opravdového rozmachu užívání robotických technologií. Důležitou roli v tom hraje bobtnající objem dat jako nutný předpoklad dokonalejšího programování, díky kterému roboti zvládají čím dál složitější úkoly. A nutno podotknout, že často tak činí efektivnějším způsobem, než samotní jejich tvůrci. Mnozí průkopníci robotiky věří, že během nadcházejících let dojde k plošné proměně v oblasti programování, a valná většina robotů bude nově fungovat na bázi graficko-vizuálního programovacího jazyka. Nyní jsou jejich programy víceméně koncipovány skriptově, vycházejí tedy ze souboru textově podmíněných příkazů určujících konkrétní vzorce chování.
Robot operující na základě vizuálního jazyka se dokáže jednoduše učit. Naprogramovat jej zvládne i řadový zaměstnanec. To předpovídá úplně novou dimenzi v používání tzv. cobotů. Jde o kooperativní roboty, jež jsou primárně určeni, aby vykonávali práci po boku člověka, nikoliv místo něj. „Důležité slovíčko tady je rutina,“ vysvětluje Radovan Hypš, ředitel pracovního portálu JenPráce.cz: „Myslím, že lidé už dneska roboty nevnímají jako nějaké technologické manipulativní zlo, ale naučili se s nimi pracovat, což spěje ke zvýšení efektivity v mnoha výrobních i obchodních odvětvích. Coboti jsou pro tyto účely uzpůsobení, zvládají široké spektrum rutinních činností. Lidem pak zbývá více času na ty činnosti, které jsou nezbytné, ale v současné době ještě technologiemi nezastupitelné.“
Kvality, o kterých se Hypš zmiňuje, jsou veskrze psychického a emočního rázu – schopnost kreativního myšlení, mezilidské komunikace, vcítění se do pozice druhého. Jednoduše řečeno, cobot na základě svého programování v pohodě zvládne vykládku nového zboží, nedokáže ale přesvědčit váhavého zákazníka, aby si to stejné zboží zakoupil. Strádá v oblasti osobního přístupu.
Vzorce chování cobotů vyloženě předpokládají po svém boku lidský faktor. To je odlišuje od průmyslově vyráběných robotů určených do průmyslových závodů a nebezpečných provozů. Cobot v maloobchodním prostředí s člověkem počítá. Díky grafickému programování dokážou vnímat ve 2D i 3D rozměrech. To je nutné v oblasti prevence rizik a nehod na pracovišti. Průmyslově naprogramovaný robot zpravidla vykonává předem danou činnost, pokud tyto vzorce naruší přítomnost cizího prvku, robot postupuje pořád stejně a nové podmínky neřeší. To může mít katastrofické následky.
V blízké době můžeme očekávat, že se organizace práce robotů a cobotů přesune do cloudů. Pracovní postupy se ještě zefektivní, protože přístrojům už nebude nic bránit v tom, aby si dělily práci mezi sebou a spolupracovaly navzájem. Některých pracovních pozic už nebude dále třeba, oproti tomu ale vzniknou nové. Roboti by mohli převzít až čtvrtinu všech rutinních činností.
„Jako vždy je to něco za něco. Rozšíření robotů a AI s sebou přinese nové pracovní příležitosti. Ty ale budou vyžadovat jiné schopnosti i odbornosti,“ předpovídá Hypš, a naznačuje, že více než kdy dříve se tak vyjeví důležitost zodpovědného vedení rekvalifikačních kurzů: „Zaměstnance to bude tlačit k proaktivnějšímu přístupu. O svůj obor se budou muset skutečně zajímat.
Změny pracovního zařazení či vůbec celého profesního zaměření se stanou každodenní realitou mnoha pracovníků. Zaměstnavatelé by naopak neměli podceňovat pozitiva rekvalifikačních kurzů. Ty samy o sobě však taky nejsou samospásné.“ V této souvislosti se už v roce 2018 podobně vyjadřoval i průkopník a vizionář vývoje AI Kai fu-Lee z čínské společnosti Sinovation Ventures: „Já samozřejmě také věřím v důležitost celoživotního vzdělávání, těžko ale převychováte někoho, kdo se profesně věnoval telemarketingu, v PR ředitel. A nenechme se mýlit, z těchto dvou pozic přežije ta druhá zmíněná. Autenticita, empatie a komplexnost – práce založené na těchto principech robotizace ohrožuje nejméně.“
„Procesy robotizace a automatizace mají spíš tendenci vyplňovat mezery na pracovním trhu, kde nabídka převyšuje poptávku,“ uklidňuje však Hypš, a dodává: „Zavádění nových technologií sledujeme především u manuálních prací, sběru dat a jejich processingu. Ne náhodou se tyto obory vyznačují častými odchody dlouhodobých zaměstnanců do důchodu, a s tím korespondující nezájem generací mileniálů je nahradit.“ Závěrem podotýká, že zaměstnanci by se neměli nových trendů bát, jelikož jim umožní přístup ke spolehlivějším datům, s jejichž pomocí budou schopni odbourat únavné repetitivní aktivity a zaměřit svou plnou pozornost na skutečně důležité úkoly.
5 oblastí pracovního trhu, které jsou robotizací ohrožené nejvíce:
1. Průmyslová velkovýroba, skladování a logistika;
2. Zemědělství, zjm. dřevozpracovatelství;
3. Administrativa, zjm. sběr dat a jejich procesování, včetně telemarketingu;
4. Přeprava a doprava;
5. Finančnictví a účetnictví.
5 oblastí pracovního trhu, které s největší pravděpodobností robotizace zásadně neovlivní:
1. Medicína a příbuzné terapeutické obory, zjm. psychiatrie a psychologie;
2. Pečovatelství, např. o děti či seniory;
3. Vzdělávání na úrovni základních, středních i vysokých škol, i mimo jejich rámec;
4. Mediální, marketingová a PR komunikace;
5. Umělecké a kreativní činnosti.
5 oblastí pracovního trhu, které díky prohlubující se robotizaci zažijí boom:
1. Softwarové inženýrství a technologie;
2. IT a programování;
2. Analýza počítačových systémů a souvisejících dat;
3. Výzkum a vývoj;
5. Kyberbezpečnost.
