Země, které poskytují vysoce kvalitní pracovní místa, účinnou sociální ochranu a které investují do lidského kapitálu, jsou odolnější vůči hospodářské krizi. To je jedno z hlavních zjištění přehledu vývoje zaměstnanosti a sociální situace v Evropě za rok 2014, který se ohlížel za dopady recese. Přehled také zdůrazňuje, že je nezbytné investovat do vzdělávání a péče o správné dovednosti pracovních sil s cílem podpořit produktivitu, a rovněž vyzdvihuje význam obnovení konvergence mezi členskými státy.
Dále se přehled zabýval ponaučeními z recese a dospěl k závěru, že její negativní dopad na zaměstnanost a příjmy byl nižší v zemích, které mají otevřenější a méně roztříštěné trhy práce a více investují do celoživotního učení. Dávky v nezaměstnanosti jsou v těchto zemích zpravidla poskytovány velkému počtu nezaměstnaných, jsou propojeny s aktivací a reagují na hospodářský cyklus.
Marianne Thyssenová, komisařka pro zaměstnanost, sociální věci, dovednosti a pracovní mobilitu, uvedla: „Nejnaléhavějším úkolem, který před námi stojí, je vytváření pracovních míst, které všakznesnadňují následky krize. Tento přehled dochází k závěru, že je nezbytné provést strukturálníreformy a opatření na podporu spotřeby a poptávky. Potřebujeme více investovat do lidských zdrojů,abychom Evropanům poskytli ještě lepší vzdělávání a odbornou přípravu pro pracovní trh. Investičníplán Junckerovy komise může pro tyto klíčové oblasti znamenat skutečný přínos.“
Přehled uvádí, že řada členských států postupně směřuje k modelu sociálních investic, který podporuje potenciál lidí v průběhu celého jejich života a také širší účast na trhu práce. Předchozí reformy zaměřené na zapojení většího počtu žen a starších pracovníků do pracovního procesu pomohly udržet míru aktivity v Evropě. To hovoří ve prospěch pokračování reforem trhu práce a modernizace sociální ochrany.
Vzhledem k tomu, že populace EU stárne a zároveň se zmenšuje, jsou zásadní investice do lidského kapitálu, které podpoří produktivitu a v budoucnu zajistí růst napomáhající vytváření pracovních míst a začleňování. Přehled zdůrazňuje, že účinné investice do lidského kapitálu neobnášejí pouze vzdělávání a odbornou přípravu v odpovídajících dovednostech, ale také vhodné podmínky, jež by lidem pomohly tyto dovednosti udržet a rozvíjet v průběhu celého jejich pracovního života. V souvislosti s tím je nezbytná přiměřená politika, která by zabránila plýtvání lidským kapitálem způsobenému neaktivitou nebo nízkým využitím potenciálu zaměstnanosti.
Na druhou stranu, aby se zlepšila produktivita pracovní síly, musí jít zvýšená nabídka kvalifikovaného lidského kapitálu ruku v ruce se zvýšenou nabídkou kvalitních pracovních míst. Pokud jde o budoucí problémy a příležitosti, podle přehledu by měly probíhající změny spojené s technologickým pokrokem, globalizací, demografickými změnami a ekologizací hospodářství nabídnout možnosti k vytvoření vysoce kvalitních pracovních míst, avšak mohou současně vést k zastarání některých dovedností a pracovních míst a k větší polarizaci mezd. Jsou proto potřebné proaktivní politiky zaměřené na celoživotní odbornou přípravu, zlepšení podpory při hledání pracovních míst a sociální dialog, aby bylo možné předvídat a zavádět inovace.
Přehled také v neposlední řadě zdůrazňuje, že dalším důležitým úkolem v letech po krizi je obnovení socioekonomické konvergence, zejména pokud jde o jižní a periferní členské státy EU 15. Za rozdíly vyvolanými krizí nestojí pouze rozměr hospodářského šoku, avšak také strukturální nerovnováha, která se v nejpostiženějších zemích objevila již před krizí a projevuje se slabou produktivitou, nedostatkem investic do lidského kapitálu, špatným stavem jejich bankovního sektoru a realitními bublinami a také v systémech sociálního pojištění dotčených zemí. Přehled přispívá do probíhající debaty o nejvhodnějších způsobech obnovení konvergence, prohloubení hospodářské a měnové unie a posílení jejího sociálního rozměru.
