Co čekat v oblasti informačních technologií v roce 2020

Informační technologie mění životy nás všech a jejich vývoj se zdá být stále rychlejší. Umělá inteligence, levné IT služby z internetu, software pro automatizaci řadu činností – to je jen několik příkladů z praxe, se kterými se mnozí z nás setkávají. Co čekat v roce 2020 a v letech následujících?

Rozšíření našich schopností, lepší rozhodování, detekce a práce s emocemi či vzájemné partnerství strojů a lidí - to jsou čtyři aspekty, jež společně formují náš nový vztah s technologiemi a způsob, kterým je používáme. Analytici Gartneru se ve svých aktuálních předpovědích pro IT v roce 2020 zaměřili především na interakci člověka a IT v současném světě – a na konkrétní nové přínosy informačních technologií, které tu lze očekávat.

1. Do roku 2023 se trojnásobně zvýší pracovní uplatnitelnost lidí s postižením – díky AI a rodícím se technologiím, které sníží překážky jejich zaměstnávání.

„Postižení lidé představují z velké části nevyužívaný zdroj kvalitních talentů,“ říká Daryl Plummer, viceprezident výzkumu společnosti Gartner. „AI, rozšířená realita, virtuální realita a další rodící se technologie zpřístupňují práci osobám s postižením – v restauracích se například objevují pilotní projekty využití AI robotických technologií umožňujících paralyzovaným osobám ovládat na dálku robotické číšníky. Podniky, které aktivně zaměstnávají osoby s postižením, jsou ceněné nejen v místních komunitách, ale mívají také o 89 % vyšší úroveň retence, o 72 % vyšší produktivitu zaměstnanců i o 29 % vyšší ziskovost.“

2. Do roku 2024 bude detekce emocí pomocí AI ovlivňovat více než polovinu on-line reklam, které uvidíte.

Umělá emoční inteligence (Artificial Emotional Intelligence – AEI) představuje další předěl ve vývoji AI, zejména pro podniky, které chtějí zjišťovat emoce s cílem ovlivnit nákupní rozhodnutí. Průzkumy Gartneru ukazují, že 28 % marketérů řadí AI a strojové učení mezi tři nejdůležitější technologie, které do budoucna ovlivní svět marketingu, 87 % marketingových organizací se již dnes věnuje nějaké formě personalizace. Počítačové vidění, umožňující AI určit a interpretovat fyzická prostředí, je jednou z klíčových technologií pro detekci emocí – Gartner jej řadí mezi nejdůležitější technologie příštích tří až pěti let.

„AEI umožní hyperpersonalizaci digitálních i fyzických prostředí na základě toho, co zákazníci v konkrétní okamžik cítí. Potenciální hodnota tohoto dříve nedosažitelného empatického marketingu je velmi vysoká – jak pro firmy, tak pro zákazníky, bude-li využívaná v rámci vhodných mantinelů ochrany soukromí,“ vysvětluje Plummer.

3. Do roku 2023 rozšíří 30 % IT organizací svá BYOD pravidla o tzv. BYOE – Bring Your Own Enhacement, aby podpořila snahu zaměstnanců rozšiřovat své schopnosti na pracovišti.

Koncept rozšíření fyzických a kognitivních schopností se v letošním roce stal diskutovaným tématem na sociálních sítích – zejména v důsledku pokroku v oblasti nositelných technologií. Ty mohou zvýšit produktivitu a bezpečnost na pracovišti v řadě oborů včetně automobilového průmyslu, těžby surovin, maloobchodu či zdravotní péče. Nositelná zařízení jsou ale jen jedním ze současných příkladů rozšiřování fyzických schopností – lidé budou hledat další, jež by mohly pomoci zlepšit jejich osobní život a pracovní produktivitu.

„Šéf informatiky může vnímat tyto technologie jako významné, klíčovou roli bude nicméně hrát touha spotřebitelů používat je,“ vysvětluje Plummer. „Podniky by proto měly hledat rozumnou rovnováhu mezi jejich kontrolou a případným omezováním a potenciálními přínosy, které mohou z hlediska zaměstnavatele mít. Právě to bude podstata BYOE strategie.“

4. Do roku 2025 začne 50 % lidí vlastnících chytré telefony, ale nevlastnících bankovní účet, používat mobilní přístup k účtu s kryptoměnami.

Velká on-line tržiště a platformy sociálních médií začnou podporovat platby kryptoměnami do konce příštího roku (pokud tak již neučinily). Přinejmenším polovina obyvatel planety nepoužívajících bankovní účty začne namísto nich do roku 2025 používat nové mobilně dostupné účty pro kryptoměny, jež plánují zavést globální digitální platformy. Otevřou se tak zcela nové možnosti obchodování zejména v oblastech, jako jsou subsaharská Afrika a asijsko-pacifický region.

5. Do roku 2023 bude přinejmenším ve čtyřech zemích skupiny G7 založeno autoregulační sdružení pro dohled nad designéry umělé inteligence (AI) a strojového učení (ML).

„Regulace produktů tak složitých, jako jsou algoritmy AI a ML, není snadný úkol. Následky rozsáhlých selhání algoritmů mohou vést k narušení klíčových funkcí společnosti a budou stále viditelnější. V posledních měsících šlo například o incidenty způsobené selháním funkcí na bázi AI v autonomních vozidlech a letadlech, jimž se dostalo velké mediální pozornosti,“ říká Daryl Plummer.

Veřejná poptávka po ochraně před následky chyb algoritmů vytvoří tlak na vznik právní odpovědnosti za škodlivé důsledky těchto selhání. Prvním důsledkem bude prodloužení cyklů vývoje a nasazování AI a ML. Podniky by také měly počítat s vyššími výdaji na školení, certifikace specialistů a dokumentaci souvisejících procesů – a také na vyšší platy takto certifikovaných osob.

6. Do roku 2023 začne 40 % profesionálů komponovat svůj uživatelský zážitek v byznys aplikacích a jejich funkcích podobně, jako dnes sestavují a „programují“ své služby pro streamování hudby.

Lidská touha vytvářet si pracovní prostředí podobné tomu osobnímu je nadále na vzestupu – nejnověji se odráží ve snaze poskládat si své vlastní aplikace pro plnění pracovních úkolů i osobních cílů samoobslužným způsobem. Konzumerizace technologií a příval nových aplikací zvýšily očekávání zaměstnanců ohledně toho, co je (nebo by mělo být) možné v aplikacích podnikových.

„Aplikace v minulosti definovaly naši práci. Dnes ale vidíme, jak stále více podniků navrhuje aplikační zážitek kolem zaměstnance. Například mobilní a cloudové technologie dávají pracovníkům svobodu nemuset docházet do kanceláře a vytvořit prostředí ‚práce odkudkoliv‘ – i díky tomu předstihují tradiční aplikační obchodní modely,“ říká Plummer. „A podobně jako si lidé upravují na míru streaming obsahu, mohou ve stále větší míře nastavovat, jak používají aplikace v práci.“

7. Do roku 2023 bude u 30 % světových zpráv a videoobsahu ověřována autentičnost pomocí blockchainových řešení proti deep fake technologiím.

Fake news představují cílené dezinformace – například propagandu prezentovanou jako reálné zpravodajství. Jejich rychlé šíření v posledních letech jde na vrub boty řízených účtů na sociálních sítích, jež jsou schopné oslovit větší publikum než zprávy skutečné a manipulovat s tokem informací. Do roku 2021 zavede přinejmenším deset velkých zpravodajských organizací blockchain pro sledování a prokazování autentičnosti vlastního publikovaného obsahu čtenářům a divákům. Aktivní jsou v tomto směru také úřady, technologičtí obři a další, snažící se bojovat prostřednictvím zájmových skupin či návrhu nových zákonů. „Rostoucí počet IT organizací tak bude mít za úkol pracovat společně s týmy odpovědnými za tvorbu na vytvoření systému sledování původu a autentičnosti podnikového obsahu pomocí blockchainu,“ dodává Plummer.

8. Do roku 2021 se iniciativy a aktivity v oblasti digitální transformace velkým tradičním podnikům prodraží a protáhnou na dvojnásobek oproti původním odhadům.

Očekávání byznysu a nejvyššího vedení podniku ohledně růstu obratu nebude možné uspokojit pomocí strategií, jako je digitální optimalizace – a to jak s ohledem na náklady modernizace technologií, tak díky neočekávaným nákladům při zjednodušování provozních provázaností. Komplexní provozní realita také způsobí zdržení a omezí rozsah inovací a změn nutných pro rozvoj a fungování digitálního byznysu. „Ve většině tradičních organizací je mezera mezi digitálními ambicemi a realitou poměrně široká,“ vysvětluje Plummer. „Očekáváme proto, že rozpočty, které mají CIO alokovány na modernizaci IT, porostou až do roku 2021 meziročním tempem 7 %.“

9. Do roku 2023 začnou být individuální aktivity sledovány digitálně prostřednictvím tzv. internetu chování s cílem ovlivnit výhody a dostupnost služeb pro 40 % světové populace.

Pomocí technologií, jako je rozpoznávání obličeje, polohy a zpracování velkých dat, začínají organizace monitorovat chování jednotlivců a propojovat jej s dalšími digitálními aktivitami – například nákupem jízdenky na vlak. Internet věcí, kde je možné donutit koncové body, aby učinily konkrétní věc na základě sledovaných parametrů a jejich porovnání s parametry žádoucími, se nyní rozšiřuje na lidskou populaci a dostává i vlastní označení – IoB (Internet of Behavior, internet chování).

„S IoB jsou aplikovány hodnotové soudy na behaviorální události s cílem dosáhnout žádoucího chování,“ říká Daryl Plummer. „V západních zemích je příkladem behaviorálního byznysu majetkové a úrazové pojištění. V delším horizontu je pravděpodobné, že prakticky kdokoliv žijící v moderní společnosti bude vystaven nějaké formě IoB prolínající se s kulturními a právními normami našich původních předdigitálních společností.“

10. Do roku 2024 označí WHO (Světová zdravotnická organizace) on-line nakupování za návykovou poruchu chování v důsledku milionů případů „předávkování“ on-line nakupováním a souvisejícím finančním stresem.

Výdaje zákazníků za on-line nákupy porostou až do roku 2022 ročním tempem přes 10 %. Jednoduchost on-line nakupování způsobí finanční zátěž milionům lidí i díky tomu, že obchodníci začnou používat ve stále větší míře AI (umělou inteligenci) a personalizaci pro efektivnější cílení a přesvědčení zákazníků, že mají utratit i peníze, které nemají. Výsledné dluhy a osobní bankroty povedou k depresím a dalším zdravotním problémům souvisejícím se stresem – tyto problémy jsou ve stále větší míře sledovány právě WHO.

„Vedlejší účinky technologií, které podporují návykové chování, nejsou omezené jen na zákazníky. CIO by měli očekávat možné dopady na produktivitu zaměstnanců, kteří přidají on-line nakupování mezi dosavadní digitální rozptýlení. On-line prodejci budou možná nuceni zobrazovat varování nakupujícím, podobně jako to již dnes musejí činit kasina či výrobci cigaret.“