Bankovní rada ČNB na svém jednání 2. listopadu zvýšila dvoutýdenní repo sazbu (2T repo sazbu) o 25 bazických bodů na 0,50 %. Současně rozhodla o zvýšení lombardní sazby o 50 bazických bodů na 1 % a o ponechání diskontní sazby na úrovni 0,05 %. Nově stanovené úrokové sazby jsou platné ode dneška (a více o nich najdete na konci článku). Co ČNB k těmto krokům vede a co lze nyní očekávat?
Přijaté rozhodnutí se podle bankovní rady opírá o novou makroekonomickou prognózu České národní banky. Inflace podle této prognózy setrvá po většinu roku 2018 nad dvouprocentním cílem a zřejmě se přiblíží až ke třem procentům. Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2018 a 2019, se pak podle prognózy k cíli vrátí. Zde jsou detailní informace z prezentované prognózy ČNB:
Podle předpokladů nové prognózy hospodářský růst eurozóny ve zbytku letošního roku dále zrychlí a zvýšenou dynamiku si udrží i v následujících dvou letech. Růst cen průmyslových výrobců bude v nejbližších měsících slábnout, a to zejména vlivem posílení eura vůči dolaru a odeznívání předchozího zvýšení cen surovin. Poté však tento růst opět zrychlí.
Podobně se podle prognózy bude vyvíjet i inflace spotřebitelských cen, která nejprve poklesne a poté se bude jen pozvolna zdola přibližovat ke 2 %. Tržní úrokové sazby 3M EURIBOR se nacházejí téměř na celém výhledu v záporných hodnotách v důsledku nadále uvolněné měnové politiky Evropské centrální banky. Výhled kurzu eura vůči dolaru se až do konce roku 2019 pohybuje poblíž aktuálních hodnot, tedy mírně pod úrovní 1,2 dolaru za euro.
Domácí inflace setrvá podle prognózy po většinu roku 2018 nad dvouprocentním cílem, ale v rámci nastaveného tolerančního pásma. Celkové inflační tlaky odrážejí zrychlující mzdovou dynamiku v podmínkách silného růstu domácí ekonomiky. Zvyšování domácích nákladů ještě krátkodobě zrychlí v návaznosti na napjatou situaci na trhu práce. Poté se domácí inflační tlaky s přispěním stabilizačního působení měnové politiky zmírní.
Stále však budou uvedené tlaky převažovat nad protiinflačním působením dovozních cen, jejichž pokles bude odrážet posilující kurz koruny při dočasně slábnoucí dynamice zahraničních výrobních cen. Zároveň odezní jednorázové vlivy zvyšující inflaci na počátku letošního roku. Začátkem roku 2019 se tak podle prognózy inflace vrátí k dvouprocentnímu cíli.
Růst české ekonomiky podle prognózy ČNB v letošním roce dosáhne 4,5 %. V následujících dvou letech jeho tempo zvolní. Zvyšování domácí ekonomické aktivity má být taženo především robustním vývojem spotřeby domácností v prostředí vysokého růstu jejich příjmů. Investice dále oživí, a to především ve vládním sektoru v důsledku zvýšeného čerpání evropských fondů. V menší míře bude fiskální politika v roce 2018 přispívat k růstu domácí poptávky i prostřednictvím výrazného zvýšení platů ve veřejné sféře a zvyšování důchodů i sociálních dávek.
Ekonomika bude dále těžit ze stabilního růstu poptávky v zemích našich hlavních obchodních partnerů. V důsledku sílícího nedostatku volné pracovní síly dojde ke zvolnění růstu zaměstnanosti a dalšímu urychlení dynamiky mezd. Prostor pro další snížení míry nezaměstnanosti je již malý.
K návratu inflace k cíli přispěje podle prognózy vedle posílení kurzu i další zvyšování domácích tržních úrokových sazeb. Jejich zvyšování přitom bude zhruba do poloviny příštího roku brzděno pokračujícím kvantitativním uvolňováním Evropské centrální banky.
Podle prognózy kurz koruny vůči euru dále posílí zejména vlivem dřívějšího zpřísňování domácí měnové politiky oproti eurozóně. Ve směru posílení kurzu bude působit i pokračující reálná konvergence.
Počínaje Zprávou o inflaci I/2018 Česká národní banka obnoví zveřejňování trajektorie kurzu koruny vůči euru, která je konzistentní s prognózou. Zveřejňování této trajektorie ČNB dočasně pozastavila v listopadu 2013.
Oproti minulé prognóze se výhled inflace na horizontu měnové politiky mírně zvyšuje. K vyšším hodnotám se posouvá i prognóza ekonomického růstu v letošním roce a v menší míře i pro rok příští. Výhled úrokových sazeb pro příští rok byl přehodnocen mírně nahoru.
Podle prezentované zprávy většina bankovní rady vyhodnotila bilanci rizik stávající prognózy na horizontu měnové politiky jako mírně proinflační. Riziko v tomto směru může vyplynout z vývoje měnového kurzu. Ten může v příštích čtvrtletích posilovat oproti prognóze pozvolněji vlivem překoupenosti trhu s korunou. Proinflačním rizikem prognózy je také síla, skladba a setrvačnost fundamentálních inflačních tlaků z domácí ekonomiky. Časování dalších kroků při zvyšování úrokových sazeb bude podle ČNB podmíněno vývojem všech klíčových makroekonomických veličin včetně kurzu koruny.
Vzhledem k jen mírnému zvýšení úrokových sazeb ČNB nelze rozhodně očekávat rychlé zásadní zvýšení úrokových sazeb ani na spořicích účtech, ani z půjček. Odborníci však očekávají další zvyšování sazeb ČNB během následujících měsíců - a ty by se poté měly již na trhu promítnout výrazněji. Nicméně na to si zřejmě budeme muset ještě počkat - u půjček lze odhadovat jen mírné změny až do poloviny roku 2018, u spořicích účtů spíše až počátkem roku 2019.
Trhy na krok ČNB reagovaly poklesem kurzu koruny vůči euru, je tedy zřejmé, že s jistou nemalou mírou pravděpodobnosti očekávaly vyšší růst úrokových sazeb. Na konečné hodnocení dopadů změn je ale nyní brzy. Moudřejší budeme během několika dnů či týdnů.
Připomeňme, že repo sazba je základní měnověpolitická úroková sazba ČNB, kterou je úročena nadbytečná likvidita komerčních bank stahovaná ČNB prostřednictvím tzv. dvoutýdenních repo tendrů.
Diskontní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která zpravidla představuje dolní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení přebytečné likvidity, kterou banky u ČNB uloží přes noc v rámci tzv. depozitní facility.
Lombardní sazba je měnověpolitická úroková sazba, která představuje horní mez pro pohyb krátkodobých úrokových sazeb na peněžním trhu. ČNB ji využívá k úročení likvidity, kterou poskytne přes noc bankám v rámci tzv. zápůjční facility.
