Chytré budovy jsou častým tématem posledních let, ale kvůli skokovému zdražování energií a tlaku na úspory a udržitelnost se aktuálně zvýšil i tlak na jejich rychlejší rozšíření. A to jak na stavbu nových chytrých budov či rekonstrukci a modernizaci stávajících. Akcelerátorem je také nedostatek lidských zdrojů či tlak na přicházející nutné plnění norem ESG.
„Inteligentní topení, klimatizace, rekuperace a udržování celkově ideálního vnitřního klimatu či aktivní využívání slunečního svitu. Využívání IoT (internetu věcí), automatické recepce, vzdálených dohledových center či chytrý úklid. To jsou jen některé z chytrých řešení, která nyní ohromně rostou na významu a také jsou stále využívanější,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
Smart řešení prostřednictvím čidel a IoT snižují energetickou náročnost tak, že hlídají topení, klimatizaci, provoz žaluzií a další. V čem technologie v budovách přinášejí neocenitelnou pomoc, je například hledání energetických úspor. Bez množství provázaných technologií, které měří a sbírají hodnoty teploty, tlaku, času a další, by analýza efektivity provozu nebyla možná.
Příkladem chytrých řešení je osazení oken čidly, která v případě otevření zajišťují automatické vypnutí topení nebo chlazení. „Na osluněných částech budovy jsou instalovány žaluzie, které se automaticky přizpůsobují stavu venkovního prostředí. Na aktuální potřeby reagují na základě informací z chytrých čidel, které vyhodnocují a volí nejlepší řešení,“ říká Michal Černý zástupce společnosti Screen Innovations.
Nedostatek personálních zdrojů a tlak na efektivitu mění také formát úklidu, kde se nyní začínají prosazovat autonomní mycí stroje. Ty pak fungují automaticky na základě naprogramovaného algoritmu. „Robot samostatně vykoná zadané a naprogramované úkoly čištění a sám přijede v případě potřeby do dokovací stanice. Senzory a software zajišťují spolehlivou navigaci, objíždění překážek a bezpečně zamezí kolizi,“ říká Lukáš Rom ze společnosti Kärcher.
Dokovací stanice autonomního mycího stroje zajišťuje plně automatizovanou práci, včetně plnění čistou vodou, vyprazdňování špinavé vody, proplachování nádrže a nabíjení lithium-iontové baterie s dlouhou životností. Pro dokumentaci a kontrolu odesílá hlášení stavu na mobilní koncová zařízení a sestaví detailní zprávy o čištění na příslušném webovém portálu. Stroj tak podporuje úklidový personál, který se díky tomu může věnovat náročnějším úkolům.
Dalším příkladem je využívání automatizovaných systémů u recepcí či dohledových center. „Tzv. dohledové a poplachové přijímací centrum je komplexní bezpečnostní systém, který v sobě spojuje nejmodernější technologie a perfektně vyškolené profesionály. Pokud nastane potenciálně nebezpečná situace, jeho pracovníci dokáží na místo okamžitě vyslat posílení ostrahy, hasiče, zdravotníky i policii,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group a dodává: „Výhodou je, že takové centrum spravuje několik budov a ušetří se tak personální a další náklady v každé jednotlivé budově. Pult centralizované ochrany má dokonalý přehled i díky analytickým kamerám a sensorům s umělou inteligencí. Dokáže tak efektivně sledovat a vyhodnocovat běžné poplachové události jako je pohyb osob ve střeženém objektu, funkčnost systémů, změnu teploty v hlídaném prostoru, například v serverovně a další mimořádné události.“
Za dveřmi už je také nutné plnění norem ESG. „Od roku 2024 má vstoupit v platnost směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která bude standardizovat reporting udržitelnosti u větších firem v EU. Ta se postupně bude aplikovat i na malé a střední podniky,“ říká odborník na udržitelnost poradenské společnosti Accenture Karel Kotoun.
„Tato směrnice má již nyní přímý vliv na většinu firem. Aby ji dokázaly splnit, budou muset dodržovat a reportovat svoji uhlíkovou stopu také v oblasti provozu firemních prostor včetně kancelářských. A pokud budou provozovat svoji činnost v chytrých budovách, budou mít splnění této směrnice v této oblasti jednodušší,“ říká Ondřej Mareček z SSI Group.
