Chcete, aby ekonomika ČR rostla? Pak podnikněte tyto kroky!

Evropská komise právě přijala řadu ekonomických doporučení, která mají jednotlivým členským státům pomoci posílit hospodářské oživení, jež se začalo projevovat zhruba před rokem. Doporučení vycházejí z podrobného rozboru situace v každé zemi a poskytují vodítka k tomu, jak mohou členské státy v období 2014–2015 podporovat růst, zvyšovat konkurenceschopnost a vytvářet pracovní místa. Jaká doporučení Komise vydala - a která z nich speciálně pro ČR?

Letos se v EZ již neklade tolik důraz na řešení naléhavých problémů způsobených krizí. Doporučení se namísto toho soustřeďují na zlepšování podmínek pro udržitelný růst a zaměstnanost v období po krizi. Součástí balíčku dokumentů, který je vyvrcholením čtvrtého evropského semestru pro koordinaci hospodářských politik, je rovněž několik rozhodnutí, jež Komise přijala ve vztahu k veřejným financím členských států v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Všechny přijaté dokumenty jako celek přestavují ambiciózní soubor reforem pro hospodářství EU.

„Smyslem doporučení je pomoci členským státům pevně se vymanit z krize a vrátit se na cestu růstu – individualizovaná doporučení jsou jakýmsi kompasem, který zemím ukazuje směr,“ vysvětluje předseda Komise José Manuel Barroso. Úsilí a oběti vynakládané po celé Evropě začínají podle EK přinášet výsledky. Ekonomika opět začíná růst, a ačkoli stále roste příliš pomalu, počínaje letošním rokem prý budeme svědky rostoucí zaměstnanosti.

Z analýzy Komise prý vyplynulo, že vytrvalé politické úsilí vyvíjené v posledních letech na všech úrovních přivedlo unijní hospodářství do výrazně stabilnější situace. Hospodářský růst však v období 2014–2015 zůstane nerovnoměrný a vratký, a proto je nutné udržet rozběhnuté reformy v chodu. V dlouhodobějším výhledu je růstový potenciál EU stále relativně malý – vysoká nezaměstnanost a obtížná sociální situace se budou zlepšovat jen pomalu a potrvá dlouho, než se vyrovnají velké výpadky v investicích.

Doporučení pro růst ekonomiky

Doporučení byla letos vydána 26 zemím (s výjimkou Řecka a Kypru, kde probíhají ekonomické ozdravné programy). Jelikož je hospodářské oživení stále nerovnoměrně rozloženo a je křehké, členské státy musí pokračovat ve strukturálních reformách. Zapotřebí jsou podle EK konkrétně tato opatření:

• Řešení vysoké nezaměstnanosti, nerovnosti a chudoby: Krize se v EU výrazně a dlouhodobě promítla do míry nezaměstnanosti, která byla v roce 2013 stále dramaticky vysoká (10,8 %), přičemž rozdíly mezi zeměmi se pohybovaly od 4,9 % v Rakousku do 27,3 % v Řecku. Tato situace si žádá, aby se pokračovalo v reformování politik zaměstnanosti a aby se zlepšily záběr a výkonnost vzdělávacích systémů a systémů sociálního zabezpečení. Zvláštní pozornost je v doporučeních věnována řešení nezaměstnanosti mladých, a to zejména formou zavedení systému záruk pro mladé lidi.
• Reorganizace daňového systému tak, aby více podporoval zaměstnanost: Mnohé země se během krize spoléhaly spíše na zvyšování daní než na škrty ve výdajích, a celková daňová zátěž tak vzrostla. Jelikož z hlediska veřejných financí existuje omezený manévrovací prostor, doporučení se v řadě případů soustředila na přesun daňové zátěže z práce na periodické daně z nemovitostí, daně ze spotřeby a ekologické daně, na lepší plnění daňových povinností a na boj s daňovými podvody.
• Podpora soukromých investic: V Itálii, Řecku, Španělsku, Litvě, na Slovensku, v Chorvatsku a na Kypru je stále obtížné získat bankovní úvěry, hlavně v případě malých a středních podniků. V doporučeních se poukazuje na potřebu dále stabilizovat bankovnictví a podporovat alternativní formy financování, např. programy úvěrových záruk nebo podnikové dluhopisy.
• Zvyšování konkurenceschopnosti unijních ekonomik: Pokrok ve strukturálních reformách klíčových odvětví je ve srovnání s rokem 2013 nevelký. V několika letošních doporučeních jsou zdůrazňovány další reformy, pokud jde o sektor služeb, energetickou a dopravní infrastrukturu, systémy výzkumu a vývoje a předpisy upravující hospodářskou soutěž.
• Snižování dluhu: Prognóza nasvědčuje tomu, že veřejný dluh letos vzhledem k průběžnému hromadění schodků dosáhne svého maxima, a je nutné, aby zadlužení nabralo sestupnou tendenci, zejména pak v Belgii, Irsku, Řecku, Španělsku, Itálii, na Kypru a v Portugalsku, kde stále přesahuje hodnotu 100 % HDP. Z hlediska veřejných financí bude náročným úkolem zvládat výdaje spojené se stárnutím obyvatelstva (především výdaje na důchody a zdravotní péči) a zachovávat prorůstové výdaje na vzdělávání, výzkum a inovace.

Evropská komise dnes Radě ministrů EU doporučila ukončit postup při nadměrném schodku v případě šesti států: Belgie, České republiky, Dánska, Nizozemska, Rakouska a Slovenska.

Zveřejnila také zprávu, v níž rozebírá důvody plánovaného překročení referenční hodnoty pro veřejný dluh (stanovené ve Smlouvě o fungování EU na 60 % HDP) ve Finsku. Komise dospěla k závěru, že k zahájení postupu při nadměrném schodku není důvod, jelikož překročení je zapříčiněno příspěvky země na solidární opatření ve prospěch zemí eurozóny.

Co bude dál

Doporučení pro jednotlivé země budou ještě v červnu projednávat vrcholní představitelé a ministři EU. Dne 8. července je formálně přijme Rada ministrů financí zemí EU. Následně bude na členských státech, aby doporučení plnily, a to tak, že je budou brát v potaz při přípravě státních rozpočtů a při koncipování příslušných strategií pro rok 2015. Doporučení v rámci Paktu o stabilitě a růstu budou projednána a přijata na Radě ministrů financí zemí EU dne 20. června.