Cenu elektřiny letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. Mnohé průmyslové společnosti podle odborníků přitom stále bojují s tím, že kvůli vysokým vstupním nákladům musejí zvyšovat ceny výrobků, které pak na trhu ztrácejí konkurenceschopnost.
Český průmysl stále marně chytá druhý dech. Sráží ho dlouhá inflační epizoda a také vysoké ceny energií, zejména elektřiny. Ty navíc letos ovlivní návrat poplatků za obnovitelné zdroje a zvýšení regulovaných poplatků. I kvůli tomu ekonomové nepředpokládají, že by se situace měla nějak výrazně změnit. Z posledních statistik přitom vyplývá, že v lednu v meziměsíčním srovnání průmysl jako celek poklesl o 2,3 %.
Přibližně polovina sledovaných odvětví sice meziročně zvýšila svůj výkon a přispěla tak k růstu, ale druhá polovina sektorů naopak přispěla k poklesu. „Rostly zejména oblasti automotive, chemický průmysl, výroba elektrických zařízení nebo potravinářství. Výraznější snížení tempa je ale nadále patrné u strojírenství, těžařství nebo v případě výroby nekovových minerálních výrobků,“ uvádí Svaz průmyslu a dopravy České republiky.
Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda předpokládá, že za celý letošní rok se průmyslová výroba v Česku mírně propadne, a to o 0,2 procenta. „Kromě vysokých cen energií českému průmyslu nesvědčí ani nadále poměrně vysoké úrokové míry, tedy vysoké náklady financování a investic, které rovněž omezují zakázky – jak domácí, tak zahraniční,“ podotýká.
Problém mají hlavně podniky z energeticky náročných odvětví, například společnosti vyrábějící ocel. „Na konkurenceschopnost evropského průmyslu dlouhodobě negativně působí prakticky nejvyšší ceny energií na světě a vysoká míra inflace,“ vysvětluje Roman Heide, předseda dozorčí rady Ocelářské unie. Dodává, že výroba surové oceli v České republice loni dosáhla 3,4 milionu tun, což je nejnižší hodnota v historii.
Za menší konkurenceschopností stojí právě vysoké náklady společností, které se propisují do koncových cen výrobků. „K navyšování cen výrobků přistoupily firmy již v minulém roce. Promítly do nich extrémní nárůst cen energií, inflaci i náklady na dopravu,“ upozorňuje Marie Pomykalová, Head of Operations ve firmě Bibby Financial Services, factoringové společnosti, která poskytuje financování malým a středním podnikatelům.
Český průmysl ovlivňuje také útlum německé ekonomiky, což potvrzuje i aktuální komentář Ministerstva průmyslu a obchodu k situaci v průmyslu. „Další vývoj bude záviset kromě domácích faktorů také na situaci v Německu, kde průmyslová produkce meziročně klesá již osm měsíců v řadě,“ uvedl vrchní ředitel sekce hospodářství Eduard Muřický.
Český průmysl srážejí vysoké ceny energií dlouhodobě. Tuto oblast výrazně ovlivnila už energetická krize na podzim roku 2021. „Kdo neměl zafixované ceny, měl skutečný problém a obával se, jak dokáže provoz nadále udržet a financovat. Provozní náklady se zvýšily klidně i o 100 procent. Některé společnosti proto musely redukovat směny. Tam, kde běžel například třísměnný provoz, se přešlo na dvousměnný. Víkendové směny, pokud to zrovna daný průmyslový obor dovolil, některé firmy zrušily úplně,“ připomíná Marie Pomykalová z Bibby Financial Services.
I letos tedy společnosti budou muset hledat možnosti, jak náklady snížit. „Řada firem se snaží zvládnout situaci nějak sama, například zateplením budov nebo vlastní fotovoltaikou. Ve většině případů se firmy nesnaží příliš spoléhat na podporu od státu. Výsledkem pak může být fakt, že společnosti budou hledat úspory ve snížení výroby nebo i počtu zaměstnanců,“ předpokládá Pomykalová.
