Český průmysl se po červnovém propadu vrátil v červenci k mírnému růstu. Zatímco Německo se muselo vypořádat s meziročním propadem o 5,3 %, tuzemská průmyslová produkce nepatrně vzrostla o 0,1 %. Vyplývá to z nejnovějších dat Eurostatu. Co čekat dál, především v roce 2020?
Podle odborníků z poradenské skupiny BDO a inženýrské společnosti DEL se českým podnikům i přes nejrůznější tlaky stále slušně daří. Méně to platí ve firmách navázaných na automobilový průmysl, kde lze cítit pokles zakázek. I když výkon domácího průmyslu předčil očekávání, ostatní země Visegrádské skupiny zaznamenaly ještě výraznější růst.
V červenci rostla průmyslová produkce meziročně nejrychleji v Maďarsku, a to takřka devítiprocentním tempem. Celkový výkon evropské osmadvacítky se přitom podruhé za sebou snížil, tentokrát o 1,2 %.
Tuzemský průmysl se po červnovém meziročním poklesu o více než 3 % vrátil k růstu, s nímž analytici příliš nepočítali. „Přestože česká průmyslová produkce vzrostla meziročně o nevýraznou jednu desetinu procenta, v kontextu vývoje v německých podnicích jde o velice slušný výsledek. Měsíční průmyslová produkce u našich západních sousedů totiž meziročně klesá nepřetržitě od listopadu loňského roku,“ uvádí Petr Kymlička, partner poradenské společnosti BDO, která se specializuje na fúze a akvizice průmyslových podniků. Odlišná je situace v oblasti automobilového průmyslu, kde se pokles zakázek projevuje také u subdodavatelů.
Zpomalující německá ekonomika navíc přináší českému průmyslu možnost připravovat se včas na období nového růstu. „Během ekonomického útlumu se podnikům naskýtá vhodná příležitost, aby se připravily na nadcházející růst produktivity a konkurenceschopnosti. Ten nastane s opětovným zlepšením ekonomické situace. Na pracovním trhu se sice obnoví hlad po kvalifikovaných zaměstnancích, těch ale dramaticky nepřibude. Řešením jsou například dobře mířené investice do automatizace výroby,“ uvádí Jiří Kabelka, předseda představenstva inženýrské společnosti DEL.
Nejsilnější růst v rámci Evropské unie zaznamenalo Maďarsko s 8,7 %, k tahounům červencového průmyslu na starém kontinentu patřilo také Polsko s 3,3 % a Slovensko s 2,8 %. „Velice silná provázanost tuzemského průmyslu s německým je zřejmá z porovnání s ostatními zeměmi Visegrádské čtyřky. Průmyslová produkce v ČR vykazuje v posledních měsících podstatně horší trend než ve zbytku této aliance,“ upozorňuje Kymlička a dodává, že lepší výsledek než některá ze zemí V4, zaznamenal český průmysl naposledy v říjnu 2018.
Zatímco za poslední čtyři roky vzrostl celkový výkon průmyslu v celé EU pouze o 5 %, česká produkce se zvýšila o nadprůměrných 13,3 %. Tento vývoj znamená jedenáctou příčku v pořadí všech členských zemí, když se nejlépe dařilo Kypru, Slovinsku a Litvě. Dynamičtější růst než v ČR probíhal také ve zbytku Visegrádské skupiny. Naopak jedinými zeměmi, které ve srovnání s rokem 2015 vyrábějí nyní méně, jsou Irsko a Německo. Nejméně pozitivní trend zaznamenaly obecně země západní Evropy s výjimkou Belgie, jejíž růst se blíží úrovni dvaceti procent.
Horšící se výkonnost německého průmyslu je od počátku často spojována s příchodem ekonomické recese do České republiky. „Naprostá většina světových vlivů, včetně brexitu a americko-čínské obchodní války, se do Česka nedostává přímo, ale především skrz Německo, které je našim největším obchodním partnerem. V průmyslovém odvětví je tento vztah ještě silnější než v jiných, přesto se tuzemské podniky s nelehkou situací díky své připravenosti zatím zvládají vypořádat,“ uzavírá Kymlička s tím, že nejen nejnovější data z průmyslu, ale ani stav na trhu práce či spotřeba domácností nenasvědčují brzkému příchodu ekonomické recese. Nutno ovšem dodat, že rok 2020 může překvapit.
Kontakt pro média:
Ondřej Hubatka
ondrej.hubatka@dark-side.cz
+420 608 481 702
