Cestovní ruch se mění a stejně tak i jeho vliv na obyvatelstvo. Podíl na tom má především rozvoj internetu, bezpečnostní situace ve světě, ale také fenomén sdílené ekonomiky. Příjmy z cestovního ruchu rostou a vloni tvořily 154,2 miliardy korun, jsou s ním ale spojené negativní jevy. Turismu není často šetrný k přírodě, ani k místním obyvatelům. Odpovědi na to, jak se vyrovnat se změnami v cestovním ruchu i jeho dopady, hledali odborníci na Fóru cestovního ruchu 2017, které se konalo v Táboře.
„Je potřeba udržet německé a vůbec tradiční regionální a středoevropské návštěvníky, protože představují určitý stabilizační prvek... A měli bychom nabízet turistům to, co nikdo jiný neumí, vše ostatní si díky internetu najdou a zařídí sami. Důležité bude nabízet nové tuzemské destinace,“ shrnul mnohé z toho, co na Fóru cestovního ruchu zaznělo, populární geolog a klimatolog Václav Cílek.
Rozmach cestovního ruchu má negativní vliv na životní prostředí a často také negativně ovlivňuje život rezidentů. Paradoxní přitom je, jak na konferenci zaznělo hned několikrát, že turisty zajímá autenticita a originalita, kterou ovšem cestovní ruch potlačuje. „Dnes mnohdy nepoznáte, na ulici kterého středoevropského města stojíte. Díky turistickému ruchu jsou si podobné jako vejce vejci,“ uvedli ve svém příspěvku Dana Fialová a Veronika Marianovská z Centra výzkumu geografie volného času při Přírodovědecké fakultě UK.
Podobný rozpor zmínila i Martina Pásková z Ministerstva životního prostředí, když mluvila o světovém dědictví UNESCO. Objekty, které začne tato organizace chránit, okamžitě přitahují zvýšený turistický ruch, což rozhodně není záměrem této ochrany. Zájem podle statistik vzrůstá třikrát až desetkrát.
Jak z toho ven? Podle ředitelky agentury CzechTourism Moniky Palatkové je potřeba se zaměřovat na turisty z méně vzdálených zemí, kteří generují menší uhlíkovou stopu. Návštěvníci z blízkého zahraničí také častěji volí méně vytížené lokality, a přispívají tak k většímu regionálnímu rozložení cestovního ruchu. Důležité je, aby u nás návštěvníci trávili delší dobu. To má za následek větší zisk při stejné dopravní a tedy i ekologické zátěži. Ta je nižší i u bohatších klientů. Podporu si zaslouží i tzv. nízkouhlíkové cestování, tedy pěší turistika, cykloturistika nebo tzv. slow travel.
Že se to CzechTourismu daří, dokládají podle jeho zástupců čísla vedoucí marketingového výzkumu agentury CzechTourism Soni Machové a Ladislava Kliky ze společnosti MindBridge Consulting, která se zabývá výzkumem trhu a veřejného mínění. Největší intenzitu cestovního ruchu (počet přenocování na počet obyvatel) stále zaznamenává Praha, ale následuje ji Karlovarský a Královéhradecký kraj. Praha meziročně více než zdvojnásobila počet domácích turistů, kteří zde strávili noc. Prodloužila se i doba, po kterou domácí i zahraniční turisté v Praze přespávají, a to na průměrných 13 dní. Karlovarský kraj se díky lázeňským pobytům posunul až nad hranici 16 dnů. Průměrný počet přespání v ČR na celou populaci je 4,5 dne.
Na fóru se průběžně řešilo i to, jak zařídit, aby zvýšený počet turistů vítali místní obyvatelé. „Turistická destinace se musí vyvíjet s respektem k místním lidem a kultuře. A tomu je potřeba přizpůsobit nastavení pravidel a zajistit kontrolu jejich dodržování tak, aby turistický ruch nezničil sám sebe,“ uvedli ve svém příspěvku Dana Fialová a Veronika Marianovská. Podobně se vyjádřil i Belgičan Vincent Nijs z Visit Flanders. Podle něj je potřebné udržet místní obyvatele na své straně. Proto je dobré v lidech posilovat pocit hrdosti na svůj region, přesvědčovat je o pozitivních sociálních dopadech cestovního ruchu, zapojovat je do rozhodování o budoucnosti turismu, usilovat o eliminování negativních dopadů a informovat o přínosech.
O podobných problémech mluvil i místostarosta Českého Krumlova Ing. Josef Herman. Cestou k udržitelnosti je podle dokumentu, který si město nechalo vypracovat od poradenské společnosti KPMG, mimo jiné spolupráce s okolními obcemi a další aktivity vedoucí k rozmělnění přílivu turistů i mimo historické centrum. Ke stejnému účelu by měly posloužit i připravované vycházkové okruhy apod. Zdaleka ne všechna opatření jsou ale v pravomocích města (např. regulace sdíleného ubytování apod.).
Podle hlavního ekonoma Next Finance Vladimíra Pikory, pokud se chtějí destinace s přílivem turistů vypořádat, aniž by na tom byly prodělečné, budou muset v následujících letech výrazně zvýšit ceny svých služeb.
Diskutující na fóru mluvili o tom, co čeká turistický ruch v budoucnosti. Podle Václava Cílka ho poměrně brzy mnohem výrazněji ovlivní klimatické změny a robotizace, které budou mít vliv na chování lidí ve volném čase. Již nyní začíná část lidí odsouvat letní dovolenou mimo hlavní sezonu, případně si ji rozděluje do několika kratších pobytů v průběhu celého roku. Veřejnost podle něj bude také v budoucnu kvůli smogu ve městech častěji hledat to, co dříve bývaly tzv. letní byty.
Účastníci fóra hovořili i o nových fenoménech spojených s internetem. Soňa Machová a Ladislav Klika ve svém příspěvku zmínili vlivy slevových portálů a webů, jako jsou Filmová místa.
Zkušenost s nákupem na slevovém portále má přes 45 % lidí. Před rokem a půl to bylo 36 %. Slevové portály překvapivě více využívají domácnosti s vyšším příjmem. To je pravděpodobně dáno tím, že také častěji cestují. Slevové portály jsou pro lidi motivační a inspirují je. Zhruba polovička lidí, kteří nakupují přes slevové portály, tvrdí, že díky nim jezdí po ČR častěji, a zhruba třetina říká, že si díky nim vybrali dovolenou náhodně a přivedlo je k tomu přesměrování z jiné webové stránky. Zhruba 86 % navštívilo díky slevovým portálům místo, které původně neplánovali navštívit. Sílu slevových portálů umocňuje i to, že 97 % jejich zákazníků je spokojeno a rádo na nich nakoupí znovu.
Celkem 36 % respondentů pak navštívilo prostřednictvím serveru Filmová místa nějakou destinaci, kterou viděli ve filmu nebo v seriálu, a 15 % jelo už opakovaně. Zajímavé je, že podle výzkumu chalupáři, tedy lidé, kteří mají k dispozici chalupu nebo ji vlastní, jezdí za filmovými místy častěji než zbytek populace. Ti hledají kratší výlety po okolí.
