Většina Čechů zná základní zásady, jak bezpečně využívat své internetové bankovnictví. Když ale dojde na uplatňování těchto zásad v praxi, jsou lidé liknaví. Používají jednoduchá hesla, mění je jen zřídka a ještě větší mezery mají v zabezpečení svého mobilního telefonu. Vyplývá to z průzkumu ČSOB.
Tři čtvrtiny respondentů v průzkumu ČSOB považují pravidelnou změnu hesla pro vstup do internetového bankovnictví za důležitou. Téměř 70 % lidí neotevírá přílohy z e-mailů neznámých adresátů a 93,3 % respondentů by nikomu prostřednictvím e-mailu neposkytlo důvěrné informace, jako je například číslo platební karty či heslo do internetového bankovnictví.
„To vše jsou pro nás velmi potěšující zjištění. Méně potěšující je, jak lidé tyto zásady dodržují v každodenním životě. Ukázalo se, že v mnoha případech upřednostňují pohodlí na úkor svého bezpečného pohybu na internetu,“ říká Tomáš Kořínek, člen představenstva ČSOB odpovědný za řízení rizik. „Lidé si nepřijdou jako atraktivní terč pro hackera. To, že nemají na účtu miliony, ale neznamená, že jsou pro hackery nezajímaví,“ dodává.
Podle 70 % respondentů by se mělo heslo pro vstup do internetového bankovnictví měnit jednou nebo dvakrát za rok. Více než polovina dotázaných si svá hesla a PINy poznamenává na papír, který někteří nosí dokonce přímo v peněžence spolu s platební kartou. Ve věkové kategorii 55 – 85 let si hesla zapisují dokonce čtyři pětiny dotázaných. Lidé také často používají u různých služeb stejná nebo podobná hesla.
„Jednoduché heslo dává hackerům zbytečně velkou šanci. Přitom se stačí jednou za čas pořádně zamyslet a vytvořit si silné heslo, které hackerovi vůbec nebude stát za to, aby se ho snažil prolomit,“ říká Petr Vosála, manažer bezpečnosti elektronických kanálů ČSOB.
Jak ukázal nedávný experiment ČSOB s falešnou stránkou elektronického bankovnictví, klienti také často chybují v tom, že internetové bankovnictví navštěvují přes vyhledávače, jako je Google či Seznam. Zde si pak v mnoha případech spletou falešný web se skutečnou stránkou internetového bankovnictví. V rámci této kampaně kliklo na falešný odkaz za měsíc více než 61 tisíc lidí, třetina z nich dokonce opakovaně. Dalšímu riziku se lidé vystavují tím, že se k internetovému bankovnictví hlásí prostřednictvím nezabezpečené sítě. „Můžu mít zabezpečený počítač nejlepším antivirem, ale když se připojím k nezabezpečené Wi-Fi v kavárně nebo fast-foodu, je mi to k ničemu,“ doplňuje Vosála.
V průzkumu bylo také zjištěno, že 61 % respondentů si myslí, že na bezpečnosti se musí podílet banka i klient. „My jako banka samozřejmě děláme všechno proto, abychom peníze našich klientů ochránili. Na druhou stranu však potřebujeme, aby se klienti chovali zodpovědně a chytře, a proto je pro nás samozřejmě pozitivní zprávou, že si lidé uvědomují také svou odpovědnost,“ říká Petr Vosála.
