Pro Čechy z obecného pohledu zůstává investování spíše neznámou a v loňském roce přikročili kvůli vyšší nejistotě k hromadění hotovosti. Ke konci října se zvýšily vklady u bank – na běžných účtech o 11 % meziročně na rekordních 2,88 bil. CZK (dle dat ČNB). Jak jsou na tom Češi z hlediska investic a spoření? Na to odpovídá průzkum pro společnost Cyrrus.
Hromadění hotovosti zřejmě nepramení pouze z vyšší nejistoty, ale vliv má také neznalost a finanční negramotnost. Jak vyplynulo z exkluzivního průzkumu veřejného mínění agentury IPSOS pro společnost Cyrrus, více než čtvrtina české populace (27 %) nedokáže ohodnotit ani rizika a příležitosti, a vůbec se nevyzná ani v možnostech investování. Do skupiny osob z nízkou finanční gramotností podle zástupců Cyrrusu významněji spadají ženy, lidé s nižším vzděláním anebo obyvatelé z měst a obcí pod 20 tis. obyvatel.
Tito respondenti často uvádějí, že důvodem neznalosti a nezájmu o problematiku úspor/tvoření si finanční rezervy, resp. investování, je nedostatek financí, které by mohli investovat.
Jak dál vyplynulo z průzkumu IPSOS pro Cyrrus, respondenti, kteří se v investicích příliš nevyznají, mají tendenci hodnotit jednotlivé investiční nástroje jako ziskovější, ale zároveň jako více rizikové. Toto vnímání pochází jak z nezájmu a naprosté neznalosti oblasti investování, tak také právě z konzervativního postoje Čechů. Ten se v největší míře projevuje opatrným držením hotovosti a ostražitým přístupem tzv. „mít peníze na očích“. V tomto je letošní rok extrémní – míra úspor českých domácností v letošním roce stoupla na rekordních 18,5 % (dle dat CZSO).
K zajímavým závěrům průzkumu IPSOS pro Cyrrus patří zjištění, že co se týče jednotlivých typů cenných papírů, největší rozdíl je v perspektivě ziskovosti a vnímání rizika u korporátních dluhopisů. Respondenti, kteří se v oblasti financí příliš neorientují, označují korporátní dluhopisy a obchodování s komoditami, měnami a kryptoměnami za jednoznačně nejziskovější. Ti, kteří se ve financích orientují více, označují za nejziskovější obchodování s akciemi. Velký rozdíl je taktéž u podílových fondů a P2P půjček. Neznalejší je považují významněji za ziskovější oproti referenční skupině, která hodnotí ziskovost P2P půjček dokonce na úrovni stavebního spoření.
Jak už data naznačují, mezi Čechy jsou mimo běžné účty nejvíce oblíbené spořicí účty či stavební spoření. A právě u těchto dvou typů nástrojů dokázali respondenti nejlépe posoudit rizikovost a potenciální výnos. Tyto investiční nástroje patří v České republice mezi nejrozšířenější, nicméně patří mezi ty nejméně ziskové a většina těchto typů spoření finance neochrání ani před inflací. Naznačuje to však velmi konzervativní přístup Čechů k financím a investování – peníze mají nejraději na účtech, kde na ně mohou rychle sáhnout a „vidí“ je, nebo u „tradičních“ institucí.
Dosažení stabilního pasivního příjmu a finanční nezávislosti je často manipulativní rétorika v rámci online reklam na různé investiční subjekty. Až 43 % populace je přesvědčena, že pasivního příjmu lze investováním dosáhnout. Odpověď na tuto otázku je pak silně ovlivněna věkem respondenta – čím mladší respondent, tím větší optimista. Velmi zajímavé je zjištění, že vzdělání nehraje v tomto ohledu roli. To velmi pravděpodobně nahrává právě domněnce, že toto přesvědčení souvisí s vyšší přítomností v online světě (neregulované reklamy) a sociálních sítích.
