K pevnému internetu je v Česku připojeno téměř 71 % domácností. Více než 60 % z nich zvládá náročnější technické operace, jako jsou instalace, zálohování, či sdílení dokumentů online. Data vyplývají z průzkumu KPMG Česká republika, do kterého se zapojilo na 1 000 českých domácností.
Při detailnějším pohledu na české uživatele jsou podle KPMG nejrozšířenější skupinou tzv. Minimalisté. Zástupcům tohoto segmentu vyhovují parametry jejich internetového připojení, nejsou však spokojeni se zákaznickým servisem a podle jejich názoru cena neodpovídá kvalitě připojení. Svůj volný čas se snaží trávit mimo internet, nejméně ze všech segmentů stahují data, poslouchají hudbu či sledují videa. Jsou nejméně aktivní na sociálních sítích.
„Digitalizace a podpora výstavby telekomunikační infrastruktury jsou ústředním tématem mnoha diskuzí na národní i evropské úrovni. Přínos digitálního prostředí pro domácnosti či jednotlivce však není čistě otázkou dostupnosti internetového připojení v místě bydliště. Je to kombinace potřeb uživatele, jeho technických dovedností, dostupnosti a kompatibility technologických zařízení, která používá. Záleží také na dostupnosti a kvalitě služby či rychlosti a ceně připojení,“ říká Ondřej Holek, který v KPMG Česká republika odpovídá za poradenské služby pro sektor telekomunikací. „Nejzajímavějším zjištěním je pro mě fakt, že dostupné technologie předbíhají dobu. Vezmeme-li v úvahu například 3D technologii nebo nejnovější trendy jako HDR či 4K rozlišení, tak lidé ve skutečnosti dávají přednost základním parametrům kvality služeb před technologickými novinkami,“ dodává Holek.
Podle získaných dat jsou stolní počítače spíše doménou starších (zejména mužů), lidí méně aktivních na internetu a hráčů počítačových her. Podle průzkumu má laptop k dispozici 87 % respondentů aktivních na internetu, zatímco klasický stolní počítač pouze 64 % z nich.
Pokud jde o chytré náramky a další chytrá zařízení, podle průzkumu je můžeme nalézt zhruba v 15 ze 100 domácností s internetem. V průměru má každý člen domácnosti k dispozici tři zařízení. Domácnosti o maximálně dvou členech mají průměrně 3,7 zařízení na osobu, větší domácnosti pak 2,5 zařízení na osobu. Z pohledu datové náročnosti připadá na průměrnou domácnost šest datově náročných zařízení (mobil, PC, laptop, tablet) a pouze 0,4 datově nenáročných připojených zařízení (chytré náramky a ostatní chytrá zařízení).
Průzkum potvrzuje trend, který lze již pozorovat např. v USA, kdy mladí lidé zřídka využívají televizi a video obsah sledují přes internet. Každý pátý respondent (20 %) ve věku 18–24 let televizi nemá nebo ji vůbec nevyužívá, přičemž u starších respondentů jde přibližně o 10 %.
Podle výsledků průzkumu hodnotí Češi své technické dovednosti poměrně vysoko, když 66 % až 92 % respondentů odpovědělo, že dané technické aktivity zvládají sami. Výjimkou je pouze instalace domácí sítě, kterou zvládne sama pouze necelá polovina respondentů. Schopnost zvládnout technické aktivity klesá s rostoucím věkem, výjimkou je vyhledávání na internetu, které i ve věkové kategorii nad 65 let zvládá 78 % respondentů (u lidí do 24 let je to 99 %). 62 % respondentů zná rychlost svého domácího připojení a 44 % respondentů zná rychlostní rozdíl mezi optickým, DSL či bezdrátovým připojením.
Z výsledků průzkumu vyplývá, že 84 % dotázaných z internetu stahuje audio/video obsah, ale pouze necelých 29 % respondentů využívá placené audio/video online služby (např. Netflix, HBO GO, Apple Music apod.). Téměř 70 % respondentů, kteří za obsah platí, je ve věku do 44 let, 16 % jich je ve věku do 24 let. Jako nejčastější důvod, proč placený video/audio obsah nevyužívají, respondenti uvedli, že tyto služby nepotřebují nebo je přímo považují za zbytečnost (64 %).
Celkem 29 % respondentů uvádí, že využívají placené TV kanály (např. HBO, Eurosport apod.) Podle průzkumu má chytrou televizi 44 % respondentů, ale pouze necelých 16 % její funkce využívá několikrát týdně. U dvou třetin majitelů chytrých televizí lze konstatovat, že nevyužívají plně jejich potenciál.
Zatímco mobilní služby mění lidé primárně kvůli ceně a ostatní faktory jsou méně rozhodující, u TV a pevného internetu přikládají výrazně vyšší důležitost parametrům služby. 80 % respondentů sice uvedlo cenu jako jeden ze tří nejdůležitějších parametrů internetového připojení, ale pouze pro 20 % těch, kteří poskytovatele v posledních dvou letech změnili, byla důvodem právě cena. Ke změně operátora dochází spíše kvůli rychlosti, technologii nebo je důvodem stěhování.
