V žebříčku evropských metropolí podle ceny vodného a stočného patří Praze podle analýzy poradenské společnosti EY deváté místo. Se svými 85 korunami za metr krychlový o 10 korun převyšuje průměr zemí Evropské unie. Nejvíce za vodu platí obyvatelé dánské Kodaně (148 Kč), nejméně v bulharské Sofii (24,5 Kč).
Cena vody v celé ČR v uplynulých deseti letech vzrostla o téměř 85 %, což je dvojnásobek průměru Evropské unie. Přesto však v řadě zemí EU roste cena vody ještě rychlejším tempem než u nás (např. Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Lucembursko, Rumunsko). Nejvíc, až na trojnásobek, vzrostla cena v Rumunsku. Česká republika patří naopak k zemím s nejnižší spotřebou vody v Evropě, na osobu a den ji ve svých domácnostech spotřebujeme jen těsně přes 87 litrů. Celková spotřeba se blíží 130 litrům na osobu a den, úrovně západní Evropy však stále nedosahuje. Například Britové denně spotřebují přes 340 litrů, ve Španělsku to pak je 265 litrů.
Praha je z pohledu ceny vodného a stočného s 85 korunami za metr krychlový nejdražší metropolí Visegrádské čtyřky. Obyvatelé Bratislavy za každý krychlový metr v přepočtu dají 60 Kč, v maďarské Budapešti je to dokonce jen 54 Kč. Varšava pak platí o 9 korun méně, 76 korun. Ve městech západní Evropy ale i ve Vídni či Berlíně platí lidé za vodu o desítky korun víc, průměr je kolem stokoruny. Nejdražší je voda v dánské Kodani, Dánové za ni platí téměř dvojnásobek toho, co obyvatelé Prahy. Naopak v Sofii, hlavním městě Bulharska je cena za metr krychlový vody proti české metropoli méně než třetinová. Ukazuje to aktuální analýza cen vodného a stočného od poradenské společnosti EY.
V čem ale Praha vyniká, je růst ceny, kterou za vodu platíme. Za poslední rok vzrostla cena v českém hlavním městě o téměř 10 %. Na celém českém trhu pak cena vody za posledních deset let vzrostla dvojnásobně rychleji (84 %), než je průměr Evropské unie (40 %). Český růst ale zdaleka není nejrychlejší, překonávají jej zejména jiné země střední a východní Evropy jako Rumunsko (198 %), Turecko (165 %) či Lotyšsko (143 %).
„Podobný vývoj jako u nás lze sledovat i v Chorvatsku, kde je oproti roku 2005 nyní voda dražší o 84 %. Na Slovensku je růst cen v tomto odvětví pozvolnější, když cena je vyšší o 51 %. V západních zemích k tak rychlému růstu jako ve střední a východní Evropě již nedochází, například ve Francii je voda v porovnání s rokem 2005 dražší o 30 % a v Německu dokonce jen o 15 %,“ říká Petr Knap, partner podnikového poradenství společnosti EY.
„Růst cen vody u nás byl způsoben zejména potřebou růstu investic do infrastruktury nejen v Praze, ale po celé České republice. České ceny se tak již téměř přiblížily západní Evropě. Zisk distributorů se tak stále pohybuje kolem deseti procent z celkové výše vodného a stočného. Jeho zvýšení brání regulace, roční růst zisku ve vodárenství je totiž omezen na nejvýše sedm procent,“ vysvětluje Antonín Raizl, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY.
I přes stále poměrně příznivé ceny Češi s vodou v porovnání s ostatními Evropany výrazně šetří. Jako jedni z mála se totiž naučili hojně využívat úsporná vodovodní zařízení. Nejvíce proteče kohoutkem Pražanům, až 106 litrů na osobu a den. Naopak v regionech spotřeba klesá až na 76 litrů pro Pardubicko nebo 78 litrů pro Královéhradecký kraj a Vysočinu. O něco nižší spotřebu vody než v Česku tak mají jen pobaltské státy, zejména Litva a Estonsko.
„Paradoxem je, že v těchto zemích je voda ještě levnější než u nás, Ve Vilniusu platí za vodu 45 korun za metr krychlový, v Tallinnu 57 korun. Češi s vodou šetří. Důvodem může být také pocit, že voda je drahá a bude stále dražší. Bohužel další šetření bude ohrožovat technologické fungování dodávek vody, protože již dnes klesá v mnoha lokalitách objem dodané vody na technologická minima,“ dodává Raizl.
