Proč se u nás staví kilometr dálnice o čtvrtinu dráž než v Německu? Co s tím můžeme teď, nebo v blízké budoucnosti dělat? Na tyto otázky hledaly odpovědi Nejvyšší kontrolní úřad a Bundesrechnungshof (BRH, nejvyšší kontrolní instituce Německa). Výsledkem je zpráva o zadávání veřejných zakázek v obou zemích. Její závěry jsou velmi zajímavé.
Jak to tedy funguje v Německu? Při zadávání veřejných zakázek jsou v Německu upřednostňována otevřená řízení. Například v roce 2011 zadali 80 % spolkových zakázek na pozemní a dopravní stavby v otevřeném řízení, zatímco v České republice bylo otevřené řízení použito u 65 % zakázek na dodávky, služby i stavební práce. Přitom BRH na vzorku 16 tisíc zakázek vyhodnotil, že nabídkové ceny u omezených řízení a v jednacích řízeních jsou o 6 až 10 % vyšší, než ve veřejných řízeních.
Dalším významným rozdílem je německý důraz na dělení zakázek na menší celky. Do soutěže tak může vstoupit více uchazečů – šanci dostanou i menší a střední firmy. Větší konkurence pak přirozeně snižuje nabídkové ceny uchazečů. Dokazuje to zjištění kontrolorů NKÚ, kteří analyzovali tři velké silniční stavby v rámci výstavby silničního okruhu kolem Prahy. Spočítali, že kdyby se práce zadávaly po částech, tedy po jednotlivých objektech, v otevřených řízeních, mohlo se ušetřit minimálně 790 milionů korun z celkové ceny 15 a půl miliardy korun.
Společná zpráva popisuje i další rozdíly, které mohou vést ke zvyšování cen pozemních a dopravních staveb v České republice. V Německu mají například zadavatelé zakázek k dispozici rozpočtové i nákladové databáze, které jim umožňují přesnější stanovení ceny, v České republice žádné centrální databáze neexistují (pro dopravní stavby zpracovalo české Ministerstvo dopravy cenové normativy, které však zatím nejsou účinným nástrojem).
Zatímco v Německu se porovnává nabídka s předpokládanými jednotkovými cenami, v České republice se hodnotí jen celková cena. Čeští zadavatelé mají také problémy se správným nastavením kritérií, podle kterých pak hodnotí, kdo zakázku dostane.
Problematické jsou v Česku i přemrštěné požadavky na předchozí zkušenosti dodavatelů. Příkladem může být případ, kdy zadavatel v otevřeném řízení na výstavbu dálnice požadoval, aby případný uchazeč měl za posledních pět let na kontě tři dokončené silniční stavby, každou za minimálně 700 milionů korun. V České republice je přitom jen 9 firem, které dokážou takové požadavky naplnit.
Takto nastavené parametry mimo jiné vedou k tomu, že v letech 2008 až 2009 dvě třetiny finančního objemu zakázek na pozemní komunikace, tedy zakázky v hodnotě 62,5 mld. Kč, získalo jen pět firem. A u 46 zakázek za 13,2 mld. Kč byli podle NKÚ jen dva nebo dokonce jeden uchazeč.
